Praha, jak ji (ne)znáte. Vinohrady: Noblesní pražská čtvrť zalitá sluncem a zelení

Ve srovnání s jinými částmi Prahy jsou Vinohrady relativně mladou městskou čtvrtí. Začala se rozvíjet až na konci devatenáctého století, o to rychleji a progresivněji. V té době se sem ve velkém stěhovala elita českého národa. Svůj domov tady našly takové osobnosti jako Karel a Josef Čapkovy, spisovatelé Ota Pavel, Svatopluk Čech, Jaroslav Hašek, Fráňa Šrámek, herec Miroslav Horníček, sochař Ladislav Šaloun, malíř Mikuláš Medek nebo továrník Emil Kolben.

Dodnes Vinohrady představují prestižní rezidenční oblast s množstvím zeleně a skvostnou architekturou v národním duchu. Název čtvrti přitom odkazuje na dobu vlády Karla IV., který zdejší prosluněné svahy nechal po založení Nového Města osázet vinnou révou.

Vinice, sady a zahrady

Koncem 17. století se místní zemědělství přeorientovalo z vinohradnictví na pěstování ovoce a zeleniny. Vinice tady doplnily aleje stromů, sady a zahrady. Příroda se zušlechťovala. V druhé polovině 18. století vznikla na území bývalých vinic veřejná zahrada Kanálka, jedna z prvních v Praze.

Josef Emanuel hrabě Canal z Malabaily koupil pozemky od hrabat Kinských, které rozšířil o Angelovskou vinici, vinohrady Cikánku, Kocourku, Sklenářku, Kuchynku a další usedlosti, aby tady vytvořil anglickou zahradu obehnanou zdí, ale otevřenou lidem. Mezi jejími návštěvníky byl také císař František I., anglický spisovatel Washington Irving, Karel Hynek Mácha nebo W. A. Mozart. Kanálka se rozprostírala po severní straně dnešní Vinohradské třídy až na konec náměstí Jiřího z Poděbrad. Jejím pozůstatkem jsou dnešní Riegrovy sady, asi nejslavnější vinohradský park.

Prague's Best Sunset View: Rieger Gardens (Riegrovy sady) - 4K HDR 🇨🇿 Czech Republic ASMR

Video: Riegrovy sady, YouTube

Zdatně mu sekundují Havlíčkovy sady, tzv. Grébovka. Novorenesanční městský park vyrostl na Vinohradech na konci 19. století jako zahrada Gröbovy vily. Ta i v současnosti spolu s Pavilonem a Viničním altánem, umělou jeskyní grota nebo usedlostmi Horní a Dolní Landhauska, sochařským uměním či vodními kaskádami povyšuje krásu dřevin a květů oblíbeného vinohradského parku.

Městské parky, náměstí a skvostná architektura

Opodál od Kanálky, na pozemcích usedlostí Saracinka, Švihačka a Kuchynka byly začátkem 19. století založeny Wimmerovy sady, aleje ovocných stromů a růží, které se však nedochovaly. Na Wimmerovy sady však plynule navázalo náměstí Míru, dříve Purkyňovo náměstí, urbanistický středobod Vinohrad, kde také v roce 1911 na místě zahrady původní usedlosti Eichmanka vznikl oficiálně první vinohradský park. Návrh vytvořil Leopold Batěk, renomovaný zahradní architekt, který dal mj. podobu moderním Riegrovým sadům.

Na náměstí Míru byl dle historizujícího gotického návrhu architekta Josefa Mockera vystavěn v letech 1888 až 1893 kostel svaté Ludmily a v zápětí i Národní dům architekta Antonína Turka se sochařskou výzdobou Antonína Poppa, Josefa Strachovského a Adolfa Libsnera. Architektonickou oso náměstí zakončovala vinohradská radnice, později ji doplnilo ještě Vinohradské divadlo. I to bylo postaveno v historizujícím stylu, dle návrhu architekta Aloise Čenského. Slavnostní otevření se konalo 24. listopadu 1907. Monumentální budova ohromí již při vstupu, prostřednictvím dvou sedmimetrových alegorických soch na průčelí. Statečnost drží v ruce meč a Pravda nastavuje divákům zrcadlo.

Národní Dům na Vinohradech - propagační spot o historii a současnosti domu

Video: Národní dům, YouTube

Stejně jako náměstí Míru i má i náměstí Jiřího z Poděbrad, na pomezí Vinohrad a Žižkova, charakter městského parku. Vznikl na místě původních zahrad na přelomu 19. a 20. století. Navíc sousedí se sady Svatopluka Čecha. Dominantou náměstí Jiřího z Poděbrad je římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Páně z let 1929 až 1932. Autorem nejvýznamnější sakrální stavby minulého století v Česku je slavný slovinský architekt Jože Plečnik. Nedaleko náměstí se nachází čtyřicet metrů vysoká Vinohradská vodárenská věž z konce 19. století ve slohu novorenesance, další z pozoruhodných vinohradských staveb. Nechybí ji sochařská výzdoba, ale ani hodiny. O její návrh se postaral architekt Antonín Turek.

Ve Vinohradské vodárně vznikne vodárenské osvětové centrum Hydropolis Praha

Video: Hydropolis Praha, YouTube

Hydropolis Praha

Vinohradská vodárenská věž zásobovala Vinohrady přečerpávanou vltavskou vodou, po roce 1912 vodou z velké vodárny v Káraném. V nejvyšším sedmém podlaží byl plechový válcový vodojem o kapacitě 200 m3, v současnosti má její prostor naplnit osvětové centrum Hydropolis Praha, přibližující veřejnosti, co vše předchází takové samozřejmosti, jako je vytékající pitná voda z kohoutku u každého z nás. Jedná se o unikátní projekt Pražské vodohospodářské společnosti (PVS), spol. Pražské vodovody a kanalizace (PVK) a společnosti Veolia, který počítá s využití herních a vodních prvků. V rámci projektu Hydropolis Praha vznikne i expozice moderních technologií úpravy a čištění vody v jednom z podzemních vodojemů, nová výstavní plocha bude i v samotné věži, která navíc nabídne kouzelné vyhlídky na Prahu. Ostatně vyhlídky jsou pro Vinohrady typické.

Skvělé spojení starého s novým v Grébovce

Video: Grébovka, YouTube

Na krásné vyhlídky láká i zmiňovaný park Grébovka a jenom kousíček dál najdete i lákavé bydlení v rezidenčním projektu společnosti PSN nazvaném Vila dům Na Vinici.

Vila dům Na Vinici

Vila dům Na Vinici navazuje na honosnou prvorepublikovou zástavbu, ale v souladu s okolní zelenou krajinou dýchá mladistvou svěžestí. Architektonické řešení respektuje tradiční hodnoty bydlení a využívá při tom moderní technologie. Maximální komfort obyvatel skýtá praktické dispoziční uspořádání, balkony, předzahrádky v přízemní, ale i parkovací stání a sklepní kóje v suterénu domu.

Do čtyřech pater se vešlo celkem 27 bytů o dispozicích 1+kk až 3+kk. Nadčasový design Vila domu Na Vinici ideálně dokresluje perfektní praktické pojetí, aby společně vytvořily dokonalý domov, na Vinohradech, v prestižní pražské čtvrti, žádanější než jiné.