Kmín, rostlina na kmínovém poli
Kmín, rostlina na kmínovém poli

Nejen českou kuchyni, kmín v Česku zdobí i kmínové louky

Kmín, Carum carvi je léčivá bylina původem z Malé a Střední Asie, která se však zabydlela po celé Evropě. I v Česku roste kmín jako divoká bylina na českých loukách, ale také se pěstuje jako zemědělská plodina. Kmín a kmínové louky u nás zabírají co do plochy i historie tolik prostoru, že se Vysočina dá označit jako kmínová velmoc. Český kmín patří k elitě mezi kořením včetně toho exotického.

Kmín šitý na míru Česku

Voňavé koření je nedílnou součástí lidového léčitelství i české kuchyně. Ročně se u nás kmínu spotřebuje asi tři tisíce tun, jen praví gurmáni však ocení i český původ kmínu. Jenom srdcaři u nás za přísných podmínek pěstují dvouleté odrůdy, které se pyšní ochrannou známkou Český kmín.

Tradice pěstování kmínu v českých zemích sahá do 19. století, kdy došlo k jeho kultivaci. Jeho pěstování ve velkém probíhá zhruba od třicátých let minulého století. Od té doby také bylo vyšlechtěno několik odrůd speciálně pro naše klimatické a půdní podmínky. Ze současných jedenácti odrůd kmínu z evropského katalogu jsou čtyři české. Až do roku 1978 však neexistovala neopadavá odrůda, která by umožňovala mechanizaci.

Vysočina: Kmínová velmoc

Největší kmínová pole jsou v současnosti na Vysočině. Celkem zabírají asi pětinu rozlohy Vysočiny. Kmín se pěstuje v obcích Maleč, Česká Bělá nebo Keřkov, kde se díky pěstiteli Františku Procházkovi psala historie českého kmínařství. František Procházka tady v roce 1978 vyšlechtil výkonnou a neopadavou odrůdu Rekord, později ji ještě rozšířil o varianty Prochan a Kepron. Jde o dvouleté odrůdy, které sice plodí jenom jednou za dva roky, právě díky tomu však mají výrazně vyšší obsah vonných silic. Český kmín se s českými odrůdami zařadil mezi evropskou špičku.

Z Keřkova pochází i výnosná odrůda Kamín, kterou prostřednictvím spolku Český kmín vyšlechtili manželé Kameníkovi. Těm se také podařilo prosadit ochrannou známku Český kmín v celé Evropské unii. S minimálním obsahem vonných silic 2,8 % patří Český kmín mezi nejkvalitnější kmín na světě.

REDAKCE U KOCOURA DOMA

Radka Křivánková

  • Koření (Edice Apetit). Praha: Apetit, 2016. ISBN: 978-80-87575-48-2
  • Valíček, P.: Koření a jeho léčivé účinky. Benešov: Start, 2005. ISBN: 978-80-86231-34-1
  • Trnková, K.: Koření z babiččiny zahrádky. Praha: Trnka, 2021. ISBN: 978-80-87678-94-7
  • Trnchiová, C.: Bylinky a koření. Praha: Dobrovský, Edice Knihy Omega, 2019. ISBN: 978-80-7585-110-9
, ,

Do května 2022 byl nejdelším visutým mostem na světě portugalský most Arouca 516 ve stejnojmenném parku, zapsaném v seznamu UNESCO. O rok později ho překonal most dlouhý přes 700 metrů, spojující dva vrcholy kralického Sněžníku. Jako Sky Bridge Dolní Morava se stal nejdelší lávkou svého druhu na světě.

, ,

Křivánková, R.: Nejen českou kuchyni, kmín v Česku zdobí i kmínové louky. ukocouradoma.cz [online]. U Kocoura doma, 30. květen 2022 [cit. 2022-05-30]. Dostupné z:

Kmín

Jako koření kmín lidstvo využívá již více než pět tisíc let a je tak z těch nejstarších koření vůbec. Celá staletí však slouží i jako lék na koliku a nadýmání nebo žaludeční tonikum. Kmín se užívá také v podobě silice, která vyniká dezinfekčními účinky. Ty se ostatně uplatňují i při uskladnění potravin, například brambor. Kmín a brambory jsou skvělou kombinací nejenom v kuchyni, ale i ve sklepě nebo ve spíži, kde brambory díky kmínu méně klíčí a jsou odolnější vůči plísním.

ČESKO · VÝLETY · ZDRAVÝ DOMOV · OBJEVUJTE!

Hvězdičkujeme...

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *