Saturn v číslech aneb planeta času, který má nepočítaně měsíců

Saturn, šestá planeta Sluneční soustavy, je vzdálen od Slunce 1,433 miliard kilometrů, to je skoro desetkrát dál než Země. K Neptunu, nejvzdálenější planetě Sluneční soustavy, je to však stále daleko. Ten je od Slunce vzdálený asi 4,5 miliardy kilometrů. Právě Saturn je nevzdálenější planetou, kterou lze ze Země pozorovat pouhým okem. Výjimkou jsou vzácná pozorování Uranu za mimořádně příznivých pozorovacích podmínek. S Uranem či Neptunem Saturn spojují obří rozměry. Planeta má poloměr bezmála 60 tisíc kilometrů, to je devětkrát víc než Země. Hmotnost 5,68 x 10²⁶ kilogramů, tj. 95x hmotnost Země dělá za Saturnu druhou nejtěžší planetu Sluneční soustavy. Největší planetou je Jupiter, který se také označuje jako syn Saturnu.

Plynný obr • Nejplošší planeta • Prstence • Měsíce Saturnu

Plynný obr

Saturn a Jupiter, také Uran a Neptun se označují jako tzv. plynní obři, Uran a Neptun se přitom ze skupiny vyčleňují i do vlastní skupiny tzv. ledových obrů, ač i na planetách Saturn a Uran je vzhledem ke vzdálenosti od Slunce velmi nízké teploty. Teplota na Saturnu je -150 °C, tedy ve svrchní oblačné vrstvě. Atmosféru tvoří převážně vodík, helium a mračna čpavku.

Ze Země se na Saturnu dají pozorovat velké žluté či bílé skvrny, které představují gigantické bouře. Vítr na Saturnu dosahuje rychlosti až 1800 km/h. Mimořádnou sílu má vedle větru nebo gravitace také magnetické pole Saturnu. Přestože je asi 35x slabší než u Jupiteru, stále je 575x větší než v případě Země. Je to dáno nejspíš kovovým jádrem planety tvořené pravděpodobně křemičitany železa, obalené kamenným materiálem a tekutým kovovým vodíkem.

Protože má planeta podobný sklon osy jako Země, střídají se tady také roční období, ovšem trvají podstatně déle. Saturn ve srovnání s planetou Zemí ohromí také délkou roku, resp. dobou oběhu kolem Slunce. Saturnský rok trvá 10 758 dní, tj. bezmála 30 pozemských let. Zato den na Saturnu je proti Zemi asi poloviční, Saturn se kolem své osy otočí za 10,7 hodin. Planeta přitom nese jméno římského boha Saturna, otce Jupitera, který je známý také jako vládce času. V mytologii to byl bůh sklizně, hojnosti a bohatství. To připomíná i složení planety tvořené z velké části kovovými prvky.

Nejplošší planeta Sluneční soustavy

Jako plynný obr nemá Saturn pevný povrch jako Země, vědci v současnosti také zpochybňují existenci pevného kulatého jádra planety. Jisté je, že Saturn je se sploštěním 0,097 nejvíce zploštělá a tedy nejméně kulatá planeta Sluneční soustavy.

Jde také o jedinou planetu s hustotou nižší než hustota vody. Přes obsah železa ve svém jádře by tak Saturn na vodě plaval. Pro Saturn jsou charakteristické také jeho prstence.

Prstence Saturnu

Saturn se pyšní nejjasnějšími a nejvýraznějšími prstenci viditelnými ze Země i se základním dalekohledem. Prstence jsou vedle podobného složení a mytologie dalším spojením Saturnu a Jupiteru. Zatímco prstence Jupiteru tvoří zejména prach, Saturnovy prstence tvoří i kamení, balvany a led. Jsou široké několik desítek tisíc kilometrů, ovšem nejsou širší než pár stovek metrů. Pozoroval je již Galileo Galilei vlastnoručně zkonstruovaným dalekohledem v roce 1610, ovšem tehdy Saturn označil jako trojitou planetu s rameny. Až v roce 1659 Christian Huygens přišel na to, že se Galileova ramena nedotýkají planety, ale leží kolem ní. Saturnovy prstence byly objeveny! Ještě předtím Christian Huygens objevil Titan, největší Saturnův měsíc.

Prstence Saturnu se značí písmeny dle jejich objevení. Jasné prstence jsou tak značeny písmeny A,B,C a D. Později byly objeveny i slabší prstence vně prstence A s označením F, G a E. Některé prstence mohly vzniknout i rozpadem měsíců, kterých má Saturn nepočítaně. V roce 2022 je celkem 62 známých, z toho 53 pojmenovaných měsíců Saturnu. Největší Titan je po Jupiterově měsíci Ganymed současně druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě.

VESMÍR · ČESKO · OBJEVUJTE!