Orionidy: Meteorický roj, který noční nebe zdobí na podzim

Letní Perseidy jsou nejznámější, svůj meteorický roj má však i jaro (dubnové létavice Lyridy), stejně jako podzim. Již na začátku podzimu, s vrcholem na konci října, lze na nočním nebi spatřit meteorický roj Orionidy, fragment slavné Halleyovy komety. Listopad pak každoročně přináší další létavice, pojmenované Leonidy. Pozorování létavic na podzim není tak oblíbené jako pozorování Perseid v létě, a přece právě na podzim s jeho typickými chmury a záplavou nevlídnosti potěšení z padajících hvězd potřebujeme více než kdy jindy.

Vzhůru do pozorování noční oblohy!

Pozorování noční oblohy na podzim při příznivých podmínkách slibuje stejně úchvatnou podívanou jako pozorování hvězd v létě. Jen je třeba se řádně vybavit, především teplým oblečením, vhod přijde i termoska s čajem či horkou čokoládou. Tedy do toho! Hvězdy padají od začátku října do půlky listopadu, zářivé Orionidy lákají na úchvatnou nebeskou podívanou s rychlostí blesku a možná i splní přání…

Kdy pozorovat podzimní létavice?

Astronomický podzim přichází v poslední třetině září, a hned s počátkem října přilétají Orionidy. Meteorický roj Orionidy je aktivní od prvních dnů října až do půlky listopadu. Maximum nastává každoročně v termínu kolem 22. října. Padající hvězdy na obloze lze zaznamenat zejména v druhé půlce noci, kdy radiant v souhvězdí Orion stoupá vysoko nad obzor.

Orionidy jsou typické svojí nepředvídatelností. Jejich aktivita je velmi kolísavá. Je to dáno strukturou meteoroidů, která údajně připomíná svazky propletených vláken. Jiné meteorické roje Orionidy překonají rychlostí. Vstupují do atmosféry rychlostí 67 km/s a patří tak k těm nejrychlejším létavicím. Pozor, ať vám neuletí. Pokud vám jejich termín přece jen uletí, šanci na pozorování padajících hvězd máte hned v listopadu, to se na nočním nebi objevují Leonidy.

Kde padají hvězdy na podzim?

Meteorický roj Orionidy již svým názvem napovídá, kde se padající hvězdy dají vidět. Radiant, tedy místo, ze kterého hvězdy zdánlivě vylétají, se nachází v souhvězdí Orion. To patří ke 48 souhvězdím, která katalogizoval starořecký astronom Ptolemaios.

Orion (Orionis, Ori) je nejvýznamnějším zimním souhvězdím. Nachází na nebeském rovníku a je tak alespoň z části viditelné z celého světa. Leží mezi souhvězdími Blíženců, Býka, Eridanu, Zajíce a Jednorožce. Podobně jako Velký vůz je Orion základním orientačním obrazem na obloze. Slouží jako odrazový bod pro hledání méně výrazných souhvězdí, dá se přitom najít pomocí Velké medvědice, prodloužením spojnice hvězd Megrez a Phekda.

Nejenom padající hvězdy Orionidy, souhvězdí Orion samo o sobě nabízí lákavou podívanou. Nejenže má nezaměnitelný tvar, září v něm také velmi jasné hvězdy. Betelgeuze a Rigel z Orionu patří mezi deset nejjasnějších hvězd oblohy. Nejpřitažlivějším objektem je však Velká mlhovina v Orionu (známá také jako Messier 42, nebo NGC 1976). Jde o část molekulárního mraku, který pokrývá většinu Oriona. Se vzdáleností 1500 světelných roků od slunce je to nejbližší oblast, ve které vznikají nové hvězdy. Vedle Velké mlhoviny do tohoto mraku patří i další mlhoviny: Koňská hlava, Plamenná mlhovina, Barnardova smyčka a mlhovina Messier 78. Orionem také prochází mléčná dráha a je po něm pojmenováno jedno ze dvou ramen naší Galaxie. Na vnitřní straně ramene Orionu, tj. blíže ke středu galaxie, se nachází Sluneční soustava.

Mytologie v souhvězdí Orion vidí bájného lovce Oriona s napjatým lukem, mečem a pásem tvořeným trojicí jasných hvězd Alnitak, Alnilam a Mintaka. Orion je v mytologii synem Poseidóna, boha moří, a lovkyně Euryaly z družiny bohyně lovu Artemis. Astronomie vidí radiant meteorického roje Orionidy v blízkosti Orionovy ruky, poblíž hvězdy Chí Orionis, ale pozvolna se posouvá na východ, směrem do souhvězdí Blíženců.

Halleyova kometa

Říjnové létavice způsobuje proud meteoroidů, který po sobě zanechala Halleyova kometa s oběžnou dráhou 75 až 76 let. Nese jméno astronoma Edmunda Halleye a naposledy Sluneční soustavu navštívila v roce 1986. Prach z Halleyovy komety kříží dráhu Země nejenom na podzim jako Orionidy, ale i v květnu, kdy se pak na obloze dají pozorovat Eta Aquaridy.