Pozorování noční oblohy stojí za to i v chladných zimních měsících. Zima má také své typické nebeské jevy, které startují již na začátku ledna s meteorickým deštěm Kvadrantidy. Fascinující podívanou připravil i únor, hned první únorový den se k nám přiblíží unikátní kometa.
Unikát noční oblohy
Jen těžko si lze představit, že by noční nebe mohla rozzářit kometa, která by se stala známější než Halleyova. Přestože se její prach pravidelně každým rokem hlásí o slovo jako jarní létavice Eta-Aquaridy nebo říjnové Orionidy, samotná kometa se k Zemi vrací zhruba jednou za 76 let. Pouhý rok, po kterém je nám na dohled kometa C/2022 E3 ZTF, je tak na čekání sympatický.
Nutno podotknout, že se kometa C/2022 E3 ZTF pohybuje po silně protáhlé eliptické dráze s periodou zhruba 47 500 let, takže v tomto Halleyovu kometu zdaleka překonává a za život se s ní už jistě nesetkáme. I v tom je unikátem. Navíc jde o relativně nový vesmírný objev, který teprve 3. března 2022 zachytila robotická přehlídka Zwicky Transient Facility (ZTF). Přestože tato kometa neoslní svou jasností, je na přelomu ledna a února 2023 viditelná pouhým okem. I v malém dalekohledu je pak vděčným objektem nočního nebe, ve větším přiblížení je pak možné pozorovat i dva ohony komety a výraznou zelenou barvu danou molekulami C2 v hlavě (komě) komety.
Podívejte se vzhůru!
Nejblíže k Zemi se kometa C/2022 E3 ZTF dostane 1. února 2023, to by také měla dosáhnout maximální jasnosti. Astronomové ji vyčíslují na 5 mag, pro laiky by tak mohla být drobnou mlhavou hvězdičkou. Zemi bude kometa 1. února vzdálená 0,28 astronomické jednotky (asi 42,5 milionů kilometrů).
5. února pak kometu vyruší úplněk. Půjde sice o tzv. mikroúplněk, tedy měsíční kotouč bude menší než obvykle. I měsíční jas, který má být asi o třetinu nižší, však pozorování komety ovlivní. Stále jde o úplněk.
Ještě 8. února se však nabízí pozorování komety na bezměsíčné obloze, kde se bude pohybovat v souhvězdí Vozky. 11. února se dostane do těsné blízkosti rudé planety Mars v souhvězdí Býka, to už ale bude pozorovatelná jenom s pomocí hvězdářského dalekohledu. S triedrem ji půjde zachytit až do konce března, kdy se s námi pozemšťany rozloučí, aby pokračovala ve své vesmírné pouti zase dál. Zelenou kometu můžete na noční obloze snadno najít s pomocí podrobné vyhledávací mapky projektu CzSky.
Vesmírná dostaveníčka
Jako by Měsíc chtěl pozorovateli vynahradit mikroúplněk na začátku měsíce. 22. února totiž zazáří po západu Slunce nad jihozápadním obzorem úzkým srpkem, který shora doplní planeta Jupiter se svými čtyřmi viditelnými měsíci a zdola planeta Venuše. Nezvyklé seskupení bude viditelné asi do půl osmé večer. Ještě 27. února se přitom odehraje ještě jedno pozoruhodné nebeské představení, opět po západu Slunce, nízko na jihozápadním nebi.
Zatímco Venuše bude v noci 27. února jen velmi nízko, výše nad ní bude zářit Měsíc ve fázi dorůstání, navíc ve společnosti jemně oranžové hvězdy Aldebaran v obklopení hvězdokupy Hyády. Vpravo od Měsíce bude viditelná hvězdokupa Plejády a vlevo nahoře ještě planeta Mars. Měsíc se tu noc bude přibližovat k planetě Mars do chvíle, až se zcela protnou. Bude to však bohužel až po třetí hodině ranní, kdy oba objekty zapadnou ve střední Evropě za obzor, přesto i samotné přibližování Měsíce k Marsu bude stát 27. února za podívanou. Pokud bude přát počasí, nenechte si fascinující dostaveníčko Měsíce, Marsu, Aldebaranu a Plejád ujít.