Proč se uvnitř necítíme jako venku? Kde se bere pocit čerstvého vzduchu? Objasnění nabízí ionizace

Na jedné straně přesně víme, co znamená užívat si naplno čerstvého vzduchu, za kterým stojí ionizace. To když máme občas příležitost pobývat třeba na horách. Na druhé straně většinu svého času pocity svěžesti postrádáme. Život totiž trávíme především uvnitř budov, kde nemáme dost kyslíku… ani iontů.

Únava, ztráta energie, snížená pozornost či omezené soustředění – to vše zažíváme v interiérech, které charakterizuje znečištěný vzduch, mnohdy i ve městech horší než venku, a také nedostatek ionizace.

Úvodní foto: Pixabay.com

Pocit čerstvého vzduchu – Co je ionizace? – Ionizace prostor – Ionty – Definice ionizace

Pocit čerstvého vzduchu je výsledkem ionizace

Máme sice k dispozici nejmodernější materiály, technologické vymoženosti, nejrůznější designové kousky pro vylepšení interiéru, ale stejně pociťujeme subjektivní potíže nepohody. Uvnitř budov zaznamenáváme únavu, nedostatek energie, ztrátu koncentrace, pokles výkonnosti. Chybí nám svěžest, pocit čerstvého vzduchu, resp. čerstvý vzduch.

Není pochyb o tom, že prostor kolem nás ovlivňuje i naše vnitřní rozpoložení a fyzické zdraví. Největší vliv má však kyslíkem nabitý vzduch, který nevidíme, obecně mikroklima určené celou řadou faktorů. Jedním z těch nejvýznamnějších je právě ionizace – iontové mikroklima, subjektivně vnímané jako pocit čerstvého vzduchu. Iontové či elektroiontové klima je tvořeno negativně či pozitivně nabitými ionty různé velikosti a různé pohyblivosti. Zjednodušeně se pod označením ionizace může myslet právě iontové mikroklima.

Co je ionizace? Co definuje příznivé mikroklima?

Příznivý vliv na psychický i fyzický stav člověka mají především záporně nabité ionty s vysokou pohyblivostí. Čerstvý vzduch na horách je definován právě především koncentrací lehkých záporných iontů. Podobně je na tom klima v jeskyních, které se z toho důvodu také využívá v rámci tzv. speleoterapie.

Interiéry jsou na tom bohužel opačně, vnitřní klima budov místo léčivých účinků vyvolává mnohé potíže, souhrnně označované pojmem Syndrom nemocných budov.

Koncentrace záporných iontů na cm³ je dle čísel vysoká u moře nebo v lese, ještě vyšší pak na horách, v jeskyních či u vodopádů. Právě tady také subjektivně pociťujeme, že se nám dobře dýchá.

Video: Viktoriiny vodopády (Youtube)

Ionizace prostor

Iontové mikroklima budov se zásadně odvíjí od typu konstrukce budovy. Tradiční cihlové domy nebo dřevěné chalupy ionizaci ovlivňují minimálně. Železobetonové konstrukce, tedy panelové domy a stavby s ocelovým skeletem a betonovým pláštěm oproti tradičním domům ionizaci výrazně omezují.

Ionizaci uvnitř budov ovlivňují veškeré materiály, povrch stěn, stropu i podlahy, stejně jako vnitřní vybavení a zařízení. V moderních budovách často kvůli konstrukci a použitým materiálům zaznamenáváme vysoký úbytek iontů. Určitý pocit iontů je přitom nezbytný proto, aby člověk pociťoval komfort, ačkoli doposud není jednoznačně vědecky dokázáno jak.

2v1: Ionizace a čistý vzduch

Zlepšit doma své ovzduší můžete mnohem snadněji, než by se mohlo zdát. I doma si můžete vytvořit podobné klima jako je na horách, alespoň z hlediska koncentrace záporných iontů. Stačí si pořídit ionizátor, který bývá zpravidla součástí důmyslné čističky vzduchu. Takovou čističku nabízí i česká značka Eta.

Čistička vzduchu, resp. ionizátor napomáhá vytváření optimálního mikroklimatu, podporuje ionizaci, tím vytváří zdravé prostředí, ve kterém se nám lépe dýchá. S lepším dýcháním přichází i lepší okysličení všech buněk a orgánů lidského těla, tím i jejich lepší fungování. Mj. slibuje i příznivé účinky na naši psychiku.

^reklama

Ionty = vitamíny vzduchu

Člověk nedokáže koncentraci vzdušných iontů pociťovat svými smysly, nemá na to vhodné receptory. Údajně jde o podprahové podněty, které se shromažďují v centrálním nervovém systému a v organismu se odrážejí prostřednictvím hladiny hormonu serotoninu, který je také známý jako hormon štěstí. Serotonin je vnímaný jako stabilizátor nálady, tlumí deprese a úzkosti, příznivě ovlivňuje pocity, ale také spánek, trávení, motorické schopnosti nebo zdraví kostí.

Ionty jsou zachycovány skrze dýchání v dýchacích orgánech člověka, kde také odevzdávají svůj náboj. Ionizaci lze pak zaznamenat v aktivitě dýchacích sliznic, tvorbě hlenu, ale také rychlosti dýchání, změnách krevního tlaku, pH krve nebo bazálního metabolismu. O subjektivních pocitech svěžesti a energie, nebo naopak únavy již byla řeč.

Video: Přednáška Ing. Zdeněk Buřival – Fyzika iontových polí

Definice ionizace

Dle Wikipedie¹ je ionizace proces, při kterém se z elektricky neutrálního atomu nebo molekuly stává iont (také ion, z řečtiny přeloženě také „poutník“).

Co je to iont?

Iont  je dle Wikipedie² elektricky nabitá částice – buď nabitá kladně (kationt), anebo nabitá záporně (aniont). Může to být atom, molekula, skupina atomů či molekul. Z hlediska fyzikálního to znamená, že počet elektronů se liší od celkového počtu protonů.

Co je to ionizace vzduchu?

Veškeré ovzduší je neustále ionizováno, jde o tzv. ionizaci vzduchu. Ionizací se však rozumí i stav, kdy jsou v ovzduší obsaženy ionty. Ionty mohou být nabité kladně nebo záporně. Vzdušné ionty mohou být lehké (malé a rychlé), střední nebo těžké. V přírodě probíhá ionizace neustále, ovzduší v přírodě je vždy ionizováno, na rozdíl od vnitřního prostředí budov.

Jak vznikají v ovzduší ionty?

K ionizaci je potřeba energie, její zdroje jsou na zemském povrchu neustále aktivní. Jde o:

• elektromagnetické, zejména kosmické záření,
•  sluneční záření, především jeho krátkovlnou složku, tzv. ultrafialové záření,
• a také gama záření radioaktivních látek.

Elektromagnetické, sluneční a gama záření. To jsou tři hlavní zdroje ionizace.

Méně významnými zdroji ionizace je alfa a beta záření radioaktivních látek jako je radon a thoron, které se nacházejí v zemské kůře. S ionizací je spojeno i prudké rozstřikování vody, proto je tak svěží vzduch u vodopádů. Ionizace může být i výsledkem různých chemických procesů, výbojů, blesků nebo hoření. I proto může být oheň, například v podobě vykuřování spojovaný s očistou prostoru.

Co ovlivňuje ionizaci vzduchu?

Ionizace je ovlivněna takovými faktory, jako je:

• atmosférický tlak,
• teplota,
• vlhkost
• nebo proudění vzduchu.

Počet záporných iontů se zvyšuje s teplotou, proto je vyšší v létě než v zimě. Naopak klesá s nárůstem vlhkosti. K výkyvům dochází během roku, měsíce i během dne. Maximum koncentrace vzdušných iontů pozorujeme kolem šesté hodiny ranní nebo během úplňku, ačkoli přesně nevíme proč.

Vzhledem k neustále působícím zdrojům ionizace se v přírodě vždy vyskytuje jen více či méně ionizované prostředí. Ionizace je výsledkem dynamické rovnováhy aktivními zdroji a současně působícími destrukčními ději. Tyto destrukční děje bohužel zdaleka převažují v uzavřených stavebních prostorech.

AKTUÁLNĚ | DŮM & ZAHRADA | ZDRAVÉ BYDLENÍ | ZDRAVÍ

^reklama