Magnolia – oslnivě kvetoucí kráska jarních dnů

Odkaz pravěku · Divoká krása · Česká zahrada · Pěstování  · Sázení · Druhy

Rozkvetlý monument jako odkaz pravěku

Magnolie (šácholan) patří mezi nejstarší kvetoucí rostliny na naší planetě. Pozůstatky pravěkých předchůdců těchto rostlin byly nalezeny ve vrstvách hornin starých více než sto milionů let. Když v roce 1984 objevili archeologové Dilchar a Krane v Kansasu fosilii se zachovalými listy, plody a květy, pojmenovali ji Archaenthus – v překladu první květina.

Na Zemi rostly magnolie v době, kdy zde žili i dinosauři a protože tehdy ještě neexistovali včely, jsou opylovači magnolií brouci. Pestíky magnólií jsou dodnes tuhé, aby nepřišly k újmě při opylování brouky. Na druhé straně je magnolií broukům jako škůdcům velmi odolná.

Divoká okrasa horských lesů a léčivé dřevo

Magnólie dodnes rostou jako divoké dřeviny horských lesů jihovýchodní a východní Asie, zde se vyskytují v největším počtu druhů. Volně v přírodě jsou k vidění například v Himalájích, ale najdeme je i v tropické Jižní Americe, v Mexiku nebo východních oblastech Severní Ameriky.
Z více než dvou stovek druhů je bohužel kvůli těžbě dřeva a drastickému zemědělství 131 z nich na červeném seznamu rostlin ohroženým vyhubením. Mnoho magnolií se však s oblibou pěstuje po celé světě.

Prvními pěstiteli magnolií byli zřejmě staří Číňané. Magnolie pro ně byla symbolem ženské krásy, čistoty a sladkosti, ale popisovali také její léčivé vlastnosti. Kůra stromu magnolií, která se v Číně označuje po hou, je po tisíce let součástí tradiční čínské medicíny. Jsou jí přisuzovány dezinfekční účinky.

Moderní výzkumy se zabývají i antibakteriálními nebo antivirovými vlastnostmi magnolií, využitelné mj. v dentální hygieně proti zubnímu kazu nebo při léčbě respiračních onemocnění. Zkoumá se i protinádorové působení těchto nádherných dřevin.

V současném světě není zkoumání léčivých účinků nebo pěstování magnólií zdaleka pouze výsadou Asie. Naopak. Například v americkém státě Mississippi se pěstuje tolik magnolií, že se mu přezdívá magnoliový stát. S magnoliemi se pojí i město Houston, který si v minulosti kvůli hojnosti těchto krásek vysloužil přezdívku magnoliové město.

V současnosti existuje na tři stovky druhů a vyšlechtěných kultivarů magnolií. Stejně jako mezi divokými rostlinami najdeme i mezi těmi šlechtěnými stálezelené i opadavé variety. Opadavé kultivary magnolií lze pěstovat i v našich podmínkách.

Exotická magnolia na české zahradě

Magnolia je teplomilným stromem. Ve stálezelené variantě proto českou zimu nepřežije. Jako venkovní dřeviny se proto u nás pěstují pouze opadavé kultivary magnolie, které budou na chráněném místě každým rokem znovu a znovu dělat radost krásou svých květů.

I mezi opadavými kultivary magnolie najdeme pestrou nabídku dřevin, které hrají různými barvami květů od bílé, přes růžovou, nachovou až po žlutou. V závislosti na kultivaru mohou kvést časně zjara, ale také až počátkem léta. U nás kvetou nejčastěji v květnu nebo v červnu.
Jednotlivé kultivary se liší také bujností růstu a velikostí. Vybírat si tak můžeme zejména tři podoby magnolií:

• menší keře rozložité do šířky
• keře nebo stromy střední velikosti
• vysoké stromy s obřími listy

Šácholan se dorůstá dle odrůdy až do výšky 8 metrů. Roste však pomalu a těžko se tvaruje, protože nesnáší řez. Jak stromy, tak keře šácholanu se pěstují především jako solitéry. Jejich krása vynikne nejlépe s neutrálním pozadím (například v podobě jehličnanů).

Ozdoba zahrady po celý rok

Tou největší ozdobou šácholanů jsou bezesporu výrazné, jednotlivě stavěné květy tulipánovitého tvaru, které se objevují ještě před tím, než vyraší první listy. Strom nebo keř tak získává dech beroucí vzhled s orientálním nádechem.

Na druhé straně absence listů znamená, že květy nejsou chráněny deštěm nebo jarními mrazíky.

Po odkvětu zdobí rostlinu listy, i ty jsou díky své velikosti a sytě zelené barvě vysoce dekorativní. Po opadání se objevují pupeny, které šácholan zdobí během zimy. Atraktivní vzhled dostávají zejména se zimním ojíněním.

Pěstování magnolie

Magnolii svědčí slunné nebo polostinné stanoviště. Přežije i ve stínu, ale nedělá tolik radosti, protože tolik nekvete. Je to teplomilný strom, který bude vděčný za chráněné stanoviště. Zvláště mladé rostlinky je vhodné chránit před mrazem nástylkou a případně textilií. Na druhé straně může magnolii ublížit sálavé teplo, proto se neumísťuje do blízkosti asfaltových silnic nebo betonových ploch, zdí apod.

Dřevině vyhovuje propustná výživná půda s dostatečnou zálivkou. Nesvědčí ji půda lehká a suchá, ale ani těžká, jílovitá nebo přemokřená. Ublížit ji může i nadbytek vápníku v půdě, který se projevuje žloutnutím listů.

Již bylo řečeno, že magnolie špatně snáší řez. Obezřetnost se vyplatí i při okopávání, protože má kořeny velmi mělko a motykou je lze poškodit.

Výhodou magnolií je, že je odolná vůči chorobám a škůdcům. Dobře snáší i znečištěné prostředí.

Na zahradách se nejčastěji množí hřížením, během srpna až září.

Sázení magnolie

Přestože jsou dnes magnolie v zahradnictví nabízeny výhradně s balem nebo přímo v kontejneru téměř po celý rok, je nejlepším termínem pro výsadbu jaro. Ideální je vysazovat magnolii v době, kdy se probouzejí pupeny, tedy během března až dubna. Možná je však i podzimní výsadba s tím, že je třeba mladou rostlinku na zimu zateplit.

Je dobré do zeminy před výsadbou přidat část kompostu nebo rašeliny.

Sazenice se neumísťuje hluboko, kořeny má typicky mělké. I proto je výhodné rostlinku mulčovat, aby nevysychala. Počítejte s tím, že rostliny zpravidla v prvních letech po výsadbě nekvetou, ale jakmile květy přijdou, už vás budou  těšit každý rok.