Hlava v knihách aneb Knižní tipy blogerky Betty

Krize, kterou přinesl zákeřný koronavirus, má i své kladné stránky. Na příkladu šití roušek, vlně solidarity nebo průlomových vynálezech českých mozků se Češi předvedli v tom nejlepším světle. Je mezi námi mnoho těch, na které můžeme být pyšní.

Hrdost zajisté vzbuzují i proslulí čeští spisovatelé, a to nejenom v době koronavirové. Jsou tu také spisovatelé novodobí, konkrétně například Karin Lednická, na kterou upozorňuje knižní blogerka Betty z blogu Hlava v knihách. I knižní blogeři jsou z těch, kteří stojí za pozornost…

Úvodní foto: Hlava v knihách, se svolením autora

23. dubna slavíme Světový den knihy a autorských práv. V roce 2020, v roce koronavirové pandemie, se konečně zapojujeme i my U KOCOURA DOMA. Slavíme online. Přinášíme knižní tipy a představujeme knižní blogery, tedy ty, kterým Světový den knihy tak trochu patří.

Aktuální koronavirová situace a karanténa nabízí prostor pro aktivity, na které dosud nebyl čas. I ti, kteří nemají ve zvyku číst, mají nyní příležitost pustit se do čtení a objevit jeho přínosy. Každý může otevřít dveře do světa literatury, který stojí proti online světu fake news, přílišného zjednodušování a zkreslování informací, nebo dokonce cenzury. Navíc jsou tu i průvodci – knižní blogeři, kteří vás tímto světem rádi provedou.

Hlava v knihách? Blog s příhodným názvem provede knihami každou hlavu. Blogerka Alžběta připravila i pro naše čtenáře tipy na knihy, které stojí za přečtení. Představuje nám nejenom českou autorku Karin Lednickou, ale také reportážní román norské novinářky Åsne Seierstad o smrtících atentátech Anderse Breivika.

Avšak přináší i veselejší knižní tipy. Protože blogerce z blogu Hlava v knihách při čtení dělají společnost i zvířecí společníci, konkrétně pes, aktuálně také čtyři kočky nebo pět afrických šneků, zaměřila své knižní tipy na příjemné čtení o zvířatech. Tyto tipy jistě ocení všichni milovníci zvířat, ať už jsou to pejskaři, kočkomilové či jiní…

HLAVA V KNIHÁCH: KNIŽNÍ TIPY

Nejprve bych ráda vyzdvihla dvě knihy, které jsem četla nedávno a opravdu mě „dostaly“.

Karin Lednická: Šikmý kostel

Nedávno jsem dočetla Šikmý kostel. Jde o prvotinu české spisovatelky Karin Lednické, která popisuje příběhy několika hrdinů na přelomu 19. a 20. století. Kniha vydaná v roce 2020 vydavatelstvím Bílá vrána, celým názvem Šikmý kostel: Románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921, se odehrává v okolí Karviné a výraznou roli v něm hraje hornictví, pro kraj a tuto dobu tak typické.

Není to nejlehčí čtení. Každá z postav se pyšní úplně jinou povahou, ale všechny čekají temné chvíle, které do jejich životů zasáhnou. Přesto všechno je kniha plná i naděje a vypořádávání se s tím zlým, co nás v životě potká. Šikmý kostel se mi nesmírně líbil a určitě jej mohu doporučit všem z vás. Kéž by takhle vypadala každá prvotina nového českého autora! Je super, že jde o plánovanou trilogii. Druhý díl by měl končit po druhé světové válce a třetí v šedesátých letech.

Karin Lednicka o Sikmem kostele

Watch this video on YouTube

Video: Karin Lednická o knize Šikmý kostel, YouTube

Åsne Seierstad: Jeden z nás: Příběh o Norsku

Ani tato kniha se nečte úplně snadno. Jde o reportážní román. Věnuje se atentátům, které v Norsku spáchal Anders Breivik. Je jasné, že tohle čtení není pro každého. Pokud vás však zajímají dějiny 21. století, které nějakým způsobem změnily svět (i když často brutálně), čeká vás v knize mnoho zajímavých informací. Kniha vydaná v roce 2019 vydavatelstvím Absynt celý neveselý příběh popisuje bez patosu, ale zároveň citlivým způsobem.

Na blogu Hlava v knihách najdete recenze mnoha a mnoha knih, recenze knihy Šikmý kostel je právě v přípravě, recenze Příběhu o Norsku si již můžete na blogu přečíst. Za pozornost jistě stojí i životní příběh hraběnky Laty Brandisové s názvem Nezlomná, jeden z nejpodivuhodnějších a nejinspirativnějších příběhů v dějinách jezdectví. Na blogu nemůže chybět ani současná instagramová hvězda Jana Němce Možnosti milostného románu…

HLAVA V KNIHÁCH: KNIHY O ZVÍŘATECH

Blogerka z blogu Hlava v knihách sama sebe označila za zvířecí fanatičku, která také pro kocoura připravila tipy na zvířecí knížky. A stojí za to! Ačkoliv tentokrát nejde o kočky ani o kocoury, srdce zajisté probudí. A není to jen díky vřelé povaze a přátelství, které nabízí pes. Štěstí totiž nemusí být jenom vrnivé a chlupaté, dokonce může mít i bodliny. Knižní tipy z blogu Hlava v knihách možná neváží tolik gramů, co jiné, jistě jsou však plné štěstí…

Massimo Vacchetta, Antonella Tomaselli: 25 gramů štěstí

Jako první bych ráda doporučila 25 gramů štěstí. Je to útlá knížka o ježečcích, která obsahuje reálný příběh. Hlavní hrdina najde ježčí mláďátko, které je velmi malinké. A vypiplá ho. Mála paní ježečková, kterou pojmenuje Nina, ho tak ovlivní, že se rozhodne založit záchrannou stanici pro ježky. Během celé „ježčí cesty“, kterou hlavní hrdina podniká, ho samozřejmě potkávají i smutnější události. Vše je ale odměněno nadějí, roztomilostí a krásnými událostmi. Tohle je skvělá knížečka. A krok vedle neuděláte, ani když 25 gramů štěstí pořídíte někomu jako dárek.

Kerstin Ekman: Pes

Další útlá, tentokrát i velmi poetická knížečka, to je jednoduše Pes. Podle mě má teda i neuvěřitelně krásnou minimalistickou obálku se štěňátkem. Jde o příběh štěněte, které se zatoulá v severských lesích. Příběh je plný naděje, úžasných popisů přírody a také nesmírně roztomilého psího chování. Pes je pro mě nesmírně citlivým čtením.

Sara Baume: Jasno lepo podstín zhyna

Jako poslední knihu jsem se rozhodla doporučit Jasno lepo podstín zhyna. Nezalekněte se názvu. Kniha je opravdu v češtině. Tenhle příběh je na jednu stranu nesmírně milý, krásný, naprosto úžasně napsaný. Na druhou stranu je i velmi pochmurný a dojemný. Příběh je o přátelství muže, který je nepochopený, neumí se pohybovat ve společnosti a zároveň je i tak trochu opuštěný. Jednoho dne adoptuje pejska, kterého pojmenuje Jednooko. Celý příběh je vyprávěn formou monologu hlavního hrdiny k Jednookovi. Jo, asi si pobrečíte. Ale pro mě je tohle jedna z nejkrásnějších knih, kterou jsem kdy četla.

A že těch knih Betty přečetla, dokonce i knih o zvířatech! Aby těch psů nebylo málo, jsou tu i knihy jako Poslední pes na Zemi, Zákon smečky: Soumrak (Rozdělená smečka), Psí hrdinové aj. I tyto knihy, resp. recenze najdete na blogu Hlava v knihách.

O BLOGU HLAVA V KNIHÁCH

O představení blogu Hlava v knihách jsme požádali přímo jeho autorku, blogerku Betty…

Jmenuji se Alžběta a je mi čerstvých 24 let. Můj život tvoří knihy již od mala. Oba rodiče mě k četbě vždy vedli. Kromě knih byli rodiče vždycky milovníky zvířat. I to jsem po nich podědila a zvířata jsou obrovskou součástí mého života. Mám je ráda tak moc, že jsem se rozhodla je nejíst. Kromě čtení a mazlení se se zvířátky ráda píši. Nejen na blog, ale i „jen tak do šuplíku“. Baví mě fotografování (nejen zvířat) a vzdělávání se v různých oblastech. Ať v knihách, tak třeba i v oblasti přírody a její ochrany. A taky miluju vesnice. Velkoměsto není nic pro mě.

Co se mého blogu týče, mám ho od května 2017, ale pravidelně jsem na něj začala přispívat až v srpnu téhož roku. V lednu 2018 jsem si k blogu založila i knižní Instagram, kde jsem taktéž dodnes aktivní. Na blogu najdete převážně recenze na nejrůznější knihy. Čtu opravdu skoro všechno. Nejradši mám horory, najdete u mě ale i fantasy, thrillery, romány současné i historické, nějaké to Young adult… No opravdu snad vše. Dokonce i pár erotických románů, ale těch přece jenom o něco méně.

Kromě recenzí jsou u mě na blogu oblíbené články, které jsem pojmenovala Pětka. Vždy v nich najdete pět knih na určité téma, které doporučuji. Nebo naopak nedoporučuji. Ráda bych dříve či později na blog přidala také rubriku, kde bych se vyjadřovala na různá aktuální témata, nejspíš nejen z knižního světa. Ale uvidíme, jak na tom budu s časem.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Hlava v knihách (@hlava_v_knihach)

KARANTÉNA NA BLOGU HLAVA V KNIHÁCH

Jak karanténu prožívají blogeři? Svět online se přece v pandemii nezastavil, spíše naopak… Přečtou toho knižní blogeři více než předtím a doporučují čtení i ostatním jako způsob trávení času v karanténě? Otázek je mnoho, o odpovědi jsme požádali i blogerku Alžbětu, která čtení doporučuje všemi deseti.

Momentálně jsem v posledním ročníku vyšší odborné školy informačních studií, konkrétně oboru knihovnictví. V rámci posledního semestru jsme měli mít pouze praxe, které bohužel koronavirus trochu narušil. Mrzí mě to, protože mě práce v knihovně nesmírně bavila. Z počátku jsem tedy díky karanténě měla mnohem víc času na čtení. Teď už se ale zase přiblížilo absolutorium, takže momentálně nečtu tolik a hodně se učím a dopracovávám absolventskou práci. Dá se říct, že v tuto chvíli čtu zhruba stejně, jako před karanténou, ale ke konci května a v první polovině června to bude asi o dost horší.

Pokud jste to ještě neobjevili, rozhodně v karanténě čtěte. Pokud máte zahrádku, počasí už přeje i čtení na ní. Pokud ne, gauč nebo postel je taky prima! Knih je tolik a času tak málo, tak ho v karanténě využijme právě ke čtení. A i pokud nejste zrovna vášnivý čtenář, dejte tomu šanci. Knihy najdete opravdu na jakékoliv téma. Věřte mi, že pokud máte nějaký zájem, najdete k němu skoro pokaždé vhodnou knihu, nejen naučnou, ale i románovou.

Podle mě je čtení to nejlepší, co se v karanténě dá dělat. Nejdůležitější je ale, mít se rád. Pokud chcete karanténu ve zdraví přežít, myslím si, že si musíte umět najít čas na to, co vás baví a naplňuje. Když budete dělat věci, které jsou pro vás TOP, je to i super možnost, jak si odpočinout od svých blízkých, kteří už vám možná touhle karanténní dobou lezou na nervy.:)

BLOGY | KNIŽNÍ BLOGY | KNIŽNÍ TIPY

BLOGY, BLOGY A ZASE BLOGY… Kocour nazul boty a vydal se do světa, aby něco poznal. A že toho k poznávání je, dokonce i ve světě virtuálním. Nejenom knižní blogeři, ale i lifestyle blogeři, food blogeři, cestovatelé, pejskaři, kočkomilové a další milovníci zvířat, kteří své poznatky a zkušenosti sdílí na blogu a sociálních sítích, jsou zdrojem vrnivé inspirace. A jaké nabízejí příběhy! Zdaleka nejde jenom o kočičí příběhy. Objevujte s kocourem svět, sice virtuální, ale svět, kde je dobře.