LISTOPAD
Žádný jiný měsíc nevládne kouzlem podzimu tak jako listopad. Na jedné straně září celou paletou pestrých podzimních odstínů, které se však mísí s charakteristickým šedivým mlžným oparem na straně druhé. Je to čas rozjímání a vzpomínání na zesnulé, na začátku, ale také čas věštění budoucnosti, to na konci na svátek svatého Ondřeje. Ticho a klid, ke kterým listopad nabádá provází i svatomartinské hody, svátek dobrého jídla a mladého vína.
Kalendář – Dušičky – Tradice – Významné dny a svátky – Pranostiky
Jedenáctý měsíc kalendáře
Listopad představuje jedenáctý měsíc gregoriánského kalendáře, v římském byl měsícem devátým, odtud také pochází jeho označení november v angličtině a dalších jazycích (z latinského „novem“, tedy „devět“). Český název mluví sám za sebe, odkazuje na přírodní koloběh, kterého si nelze nevšimnout. Listopad již ve svém označení poukazuje na stromy, které hojně v tuto dobu v našich končinách shazují listí. Než k tomu dojde, ještě nám předvádějí úchvatnou hru barev, tak typických pro podzim.
Listopad má 30 dní, začíná ve stejný den v týdnu jako březen. Začátek i konec listopadu se nese ve znamení rozjímání, začíná dušičkami a končí adventem, neděli před prvním adventem pak křesťané slaví i svátek Ježíše Krista Krále. Během listopadu se však konají mj. také svatomartinské hody, slavíme svátek svatého Martina, ale také Huberta nebo Kateřiny.
Dušičky
Listopadové počasí, mlhy, vlhko a nevlídno v sobě nese kousek magie. Pochmurné počasí je jako stvořené pro magické rituály a také vzpomínání a setkávání se zemřelými. Hned první dny listopadu také náleží dušičkám, svátku Všech svatých (1. listopadu) a Památce zesnulých (2. listopadu).
Dušičky vycházejí z keltského svátku Samhain. Ten by se dal přeložit jako konec léta, slaví se v přesně v půlce času mezi podzimní rovnodenností a slunovratem. Symbolizuje konec jednoho období, ale i života jako takového. Je to čas, kdy končí sklizeň a přicházejí temné časy, čas, který se pojí se smrtí a zahalení mlhou mu vládnou tajemné síly. Právě na svátek Samhaim se měly zjevovat různé nadpřirozené bytosti, ale také zemřelí předkové. I proto se Samhainu zapalovaly svíčky a pálili ohně, to aby snáze našly cestu ke svému domovu. Posléze se pak zase odváděli zpět do říše mrtvých, směrem ke hřbitovům.
Slované svátek zemřelých slavili téměř stejně jako Keltové, ostatně zapalování svíček a návštěvy hřbitovů k němu patří dodnes. Jen málokdo však dušičkám říká Den Návy („náv“ ve staroslovanštině znamená „mrtvý“). Také jsme až na výjimky upustili od tradice pečení obětního pečiva. Obětní pečivo, tzv. kosti měly být darem pro zemřelé, posléze i almužnou pro žebráci, kteří o dušičkách chodily po domech, na oplátku za obětní pečivo se pak modlili za duše zemřelých.
Kosti se pekly z chlebového těsta, ale mohly to být také různé žemličky, podlouhlé buchty nebo promáčklé koblihy. Slovanské tradice však v současnosti stojí v pozadí za tradicemi anglosaskými, které postupně přebíráme. Tak se i u nás ujal Halloween, spojený s lampionovými průvody, strašidly a svíčkami osvětlujícími vydlabané dýně. I ty však mají připomínat duchy a zemřelé. Halloween se slaví noc před prvním listopadovým dnem.
Svátek všech svatých a listopadové tradice
Den před Památkou zesnulých, tedy první listopadový den v Česku držíme Svátek všech svatých. Připomíná historickou událost z roku 609. Římský chrám Pantheon, věnovaný olympským bohům, byl tehdy přesvěcen Panně Marii a svatým mučedníkům. I první den v listopadu tak vzpomínáme na ty, kteří žili život jako my. Ctnostmi a svými skutky se však po smrti staly blahořečenými. Papež je prohlásil za svaté, dle křesťanů si tak vysloužili místo v nebi v Boží blízkosti a nám lidem na Zemi pomáhají s přímluvami u samotného Boha.
Ze svatých se stali patroni, tak jako je svatý Martin patronem vinařů, ale i abstinentů, pastýřů, chudáků, vězňů, cestovatelů, jezdců nebo krejčích, je svatý Hubert (svátek 3. listopadu) patronem myslivců, svatý Benedikt (svátek 12. listopadu), patronem Evropy a také architektů, učitelů, horníků, speleologů nebo umírajících, a svatý Ondřej patronem rybářů, ale také nevěst.
V listopadu si připomínáme i svatou Alžbětu (19. listopad), patronku nemocnic, zdravotních sester nebo bezdomovců, také svatou Cecílii (22. listopad), patronku hudby a hudebníků, nebo svatou Kateřinu, patronku učenců, studentů, žáků, učitelů, ale také řemeslníků nebo námořníků. 25. listopad, Svátek svaté Kateřiny je tradičně spojený s lidovou zábavou a tancem, zatímco Svátek svatého Ondřeje, 30. listopad se řadí k těm nejvýznamnějším věšteckým dnům celého roku. Právě na svatého Ondřeje se různými způsoby předpovídala budoucnost v lásce, ale i v životě a smrti, anebo nacházející úroda.
Významné dny a svátky
- 1. listopad Svátek všech svatých, svátek má Felix
- 2. listopad Památka zesnulých
- 3. listopad: svátek má Hubert
- 10. listopad Světový den pro mír a rozvoj, svátek má Evžen
- 11. listopad Svátek svatého Martina
- 14. listopad Den bez aut, svátek má Sáva
- 16. listopad Mezinárodní den tolerance, svátek má Otmar
- 17. listopad Mezinárodní den studentů, svátek má Mahulena
- 19. listopad: svátek má Alžběta
- 20. listopad Světový den pozdravů, také Mezinárodní den filozofie, svátek má Nikola
- 22. listopad: Svátek má Cecílie
- 25. listopad Svátek svaté Kateřiny
- 28. listopad Mezinárodní den nekupování ničeho, svátek má René
- 30. listopad Svátek svatého Ondřeje
Pranostiky na listopad
- Jaký listopad, takový březen.
- Studený listopad, zelený leden.
- Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
- Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
- Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
- Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
- Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
Autor: / 2020/11/01