Poštolka obecná, kalous ušatý nebo puštík obecný. To jsou nejčastější ptáci, kteří se zabydleli v budkách ochránců přírody na Břeclavsku. Do větrolamů a remízků je začali ochránci přírody umísťovat již asi před dvaceti lety. V současnosti se těší z více než dvou set ptáčat, která se tu vylíhla během letošní sezóny.
Dravci, sovy a hraboši
Zatímco zemědělci hraboše polní nenávidí, podle ornitologa Libora Opluštila stojí za hnízdní úspěšností břeclavského ochranářského projektu „Péče o budky pro dravce a sovy na Břeclavsku 2023“ právě dostatek hrabošů. Ti jsou totiž nejčastější potravou létajících predátorů, kteří zároveň fungují jako přirozená biologická ochrana polních kultur.
Nejenže potěší na pohled, přítomnost dravých ptáků napomáhá k vytváření a udržování rovnováhy v přírodě. Platí to i pro nejmenšího u nás hnízdícího sokolovitého dravce – poštolku obecnou.
Poštolky a ti další
Poštolka obecná si hnízda staví v dutinách starých stromů. Využívá i puštěná hnízda jiných ptáků, ale i skalní výběžky, výklenky hradů či zříceniny. Jako přizpůsobivý pták si však svůj prosto našla i ve výklencích mostů, na kostelních věžích a římsách, v blízkosti lidských obydlí. Právě poštolka ve velkém vítá i lidmi připravené hnízdní budky ve větrolamech a remízcích na polích.
Konkrétně šedesát hnízdních párů poštolky obecné, deset párů kalousů ušatých a tři páry puštíků obecných. Tolik ptáků napočítali ornitologové ve svých budkách.
Dvě stovky mláďat
Z osmdesáti budek jich ptáci letos obsadili 73, tedy více než devadesát procent.
Ne všechna hnízdění ale byla úspěšná – v několika případech zůstala v budkách opuštěná vejce anebo se stala mláďata sov kořistí kun skalních. Přesto vyvedli dravci a sovy v kontrolovaných budkách více než 200 mláďat,
uvedl ornitolog dle webu ČSOP.