Příčiny duševních poruch: Vědci odkrývají vliv genů i vnějšího prostředí

Duše

Čeští vědci intenzivně hledají příčiny duševních poruch, protože tyto poznatky prospějí efektivnější léčbě i prevenci duševních nemocí. Výzkumná zařízení po celém Česku se duševním poruchám věnují z různých úhlů pohledu. Vědci z univerzitních psychiatrických klinik v Hradci Králové a Olomouci se detailně zabývají například psychotickými poruchami, poruchami nálad nebo úzkostnými poruchami.

V Národním ústavu duševního zdraví se zase věnují mj. pozoruhodnému vztahu mezi mozkem a střevním mikrobiomem. A to je mikrobiom, nazývaný jako nový orgán lidského těla, sám o sobě teprve nedávným objevem. V souvislosti s vnějšími událostmi, které se podepisují na psychice se pochopitelně věnují i dopadům koronavirové pandemie…

Za co všechno mohou geny?

Genetické faktory patří k těm nejvýznamnějším příčinám psychických potíží. Dle odborníků stojí u zrodu úzkostných poruch přibližně z jedné třetiny, u závislostí na alkoholu či jiných drogách z poloviny, u schizofrenie nebo dětského autismu je genetická predispozice ještě významnější.

Na vzniku duševní poruchy se přitom má podílet desítky až stovky genů, ovšem jsou tu i nepříznivé faktory vnějšího prostředí. Zatímco v minulosti se příčiny duševních poruch zkoumaly odděleně, dnes se vědci zabývají právě spojitostí mezi genetickými faktory a vnějšími vlivy. Využívají přitom data pacientů, ale i výzkumy u duševně zdravých dobrovolníků. Prostřednictvím dotazníků mapují výskyt vnějších rizikových a ochranných faktorů v průběhu celého života.

Na co přišli vědci, pokud jde o duši?

Právě dotazníkové šetření přineslo důležitý poznatek o rizikových faktorech prostředí. Ty hrají klíčovou roli u pacientů s psychotickými poruchami a poruchami nálady, je výrazně vyšší oproti dalším pacientům s duševním onemocněním, například trpícím úzkostnými poruchami. Vědci nyní plánují další ověřování tohoto poznatku a posléze i jeho aplikaci do praxe. V budoucnu by dle profesora Ladislava Hosáka, předsedy Společnosti pro biologickou psychiatrii a místopředsedy Sekce biologické psychiatrie Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, mohl přispět k léčbě a prevenci duševních poruch.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví se vedle dotazníkových šetření zaměřili i na reálné chování lidí, aktuálně chování, které souvisí s dopadem pandemie a navazujících bezpečnostních opatření. V nové studii porovnávali prodeje léků v období pandemie a před ní. Výrazný nárůst spotřeby antipsychotik, tedy léků užívaných zejména při terapii schizofrenie a dalších psychotických onemocnění nebyl překvapením, začal již koncem února a vyvrcholil s vyhlášením karantény. Ovšem nárůst v prodeji antidepresiv, léků na depresi, nespavost nebo úzkost (anxiolytik) nebyl zdaleka tak velký, jak se očekávalo.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *