Praha, jak ji (ne)znáte. Vršovice: Osobitá pražská čtvrť, která má tisíc krás

Vršovice patří mezi nejstarší obce Prahy, první zmínka je datována již v roce 1088. V roce 1855 povýšil císař František Josef Vršovice na město, aby se v roce 1922 staly součástí Velké Prahy. Přestože jsou stále tak trochu ve stínu sousedních Vinohrad, i tato čtvrť láká na noblesní krásu honosných činžáků. Krása však ve Vršovicích nabývá mnoha podob, dýchá dalekosáhlou historií i časem nedávno minulým. Pohrává si s esencí tajemna, ale nabízí i romantiku v podobě rozkvetlých jarních stromů. Voní po květech, ale místy je provází i vůně starých továren a jejich strojů.

Kde domov můj?

Stejně jako Vinohrady i Vršovice charakterizuje luxusní promenáda elegantních městských domů. Tvoří ji ulice Kodaňská, Tolstého, Bulharská, Finská nebo Ruská. Vršovické činžáky zdobí skvostné i roztodivné prvky různých historizujících stylů. Najdou se tu i poklady secese, na kterých se podepsal slavný architekt Osvald Polívka. Spoluautor Obecního domu se postaral o podobu několika domů v Kodaňské, Ruské nebo Moskevské ulici. V duchu stylu národní secese jsou bohatě zdobené štukovým dekorem, vlasteneckými motivy a dokonce nápisy jako Věrné naše milování nebo Kde domov můj.

Video: Vršovická procházka, kostel svatého Mikuláše, YouTube

Nejstarší dochovanou památku Vršovic představuje gotický kostel svatého Mikuláše, který stojí na Čechově náměstí u Heroldových sadů. Původně tvořil kostel svatého Mikuláše centrum obce, to se posléze přesunulo směrem na náměstí Svatopluka Čecha a posléze na Kubánské náměstí. Heroldovy sady, do kterých je zasazen také Vršovický zámeček, původní továrna na hedvábí italského obchodníka Giuseppe Rangheriho z Lombardie, tzv. Rangherka, jsou však dodnes životem bijícím srdcem Vršovic. Vršovický zámeček dnes slouží jako domov pro seniory.

Video: Vršovická procházka, Rangherka, YouTube

Hned naproti kostelu svatého Mikuláše je zasazený funkcionalistický kostel svatého Václava architekta Josefa Gočára ze třicátých let minulého století, novodobá železobetonová stavba, ale také další pozoruhodná architektonická památka, dokonce největší konstruktivistická sakrální stavba v Praze.

Nenávratně ztracený lunapark Eden

Zatímco sousední Vinohrady se v době první republiky rozrůstaly o luxusní vilovou zástavbu, ve Vršovicích vily chybí. Až do krize ve třicátých letech byly totiž centrem zábavy. Chod čtvrti Vršovice určoval lunapark Eden, největší zábavní park tehdejšího Československa. Právě ten se podepsal na nelichotivé pověsti Vršovic, protože k návštěvě lákal i pochybné existence. Za atrakcemi, kterým vévodila obrovská horská dráha v délce pěti kilometrů, se však tradičně v neděli vydávali ve velkém mnozí obyvatelé Prahy. Atrakce byly zasazeny mezi dnešní křižovatkou Vršovické třídy s ulicí Bělocerkevskou a železniční tratí. V centru bylo umístěno Colosseum, které fungovalo i jako tančírna. Areál lemovala vodní plocha zvaná Laguna, na které jezdily loďky. Eden však zmizel stejně jako někdejší rybníček pod Bohdalcem. Horská dráha byla demontována v roce 1935, areál fungoval ještě do války, ale pompéznost byla pryč.

Video: Fotbalový stadion Slavia Praha, Vršovice, YouTube

Dnes patří lunapark Eden nenávratně minulosti a jeho místo fotbalovému stadionu Slavie. Ve Vršovicích jsou však doma hned dva tradiční prvoligové kluby. Fotbal tu žije pod vlajkami Slavia, ale také Bohemians. V tom jsou Vršovice celorepublikovým unikátem.

Socialistické sídliště Vlasta i Koh-i-noor

Pestrost Vršovic násobí socialistické sídliště Vlasta v sousedství zmiňovaných přepychových činžovních domů, na místě původních vozatajských kasáren. Soubor vojensky unifikovaných panelových domů, doplněný o sportovní a kulturní vyžití, byl narychlo postaven po invazi v roce 1968 v souvislosti s ubytováním vojáků sovětské armády. Ti byly ubytování ve středočeské obci Milovice, zatímco obyvatelé Milovic, většinou vojáci a jejich rodiny se povinně přestěhovali do Vršovic. Protože sídliště vzniklo z veřejných zdrojů, muselo být 4 procenta rozpočtu směrováno na umělecká díla. Socrealistické umění je tu k vidění dodnes, například v podobě bronzových soch Vendelína Zdrůbeckého: Akrobatka v Turkmenské ulici a Chlapec s modelem letadla v Tádžické. Normalizační umění reprezentuje i skleněná mozaika Radomíra Koláře, která zobrazuje zoologickou zahradu.

Video: Sídliště Vlasta, iDnes.cz

Sídliště Vlasta je situováno naproti rozsáhlému továrnímu areálu Koh-i-noor. Rozsáhlý vršovický komplex Koh-i-noor představuje poklad industriální architektury a skvěle tak zapadá do portfolia současného vlastníka, kterým je společnost PSN. PSN vlastní přes sedmdesát exkluzivních nemovitostí, zejména v Praze. Vedle Koh-i-nooru také Pražský Metronom, Tančící dům, budovu Albatros na Národní třídě, Dům módy na Václavském náměstí anebo pozemek na Vinohradské třídě, který do nedávna patřil Transgasu.

Zpět do Vršovic! Již v roce 1908 byla společností Waldes & spol. na nároží Moskevské a Vršovické ulice otevřena první tovární budova. Vyráběly se tady patentky a další kovové zboží pod značkou Koh-i-Noor (K.I.N.). O návrh se postaral architekt Alois Richter. Historie firmy se přitom datuje až do roku 1902. Richterova hala odstartovala mohutnou výstavbu továrního komplexu, který se nacházel v těsném sousedství další továrny, Tesla Vršovice (na jejím místě dnes stojí bytový projekt 4Blok).

Video: Koh-i-noor Vršovice, YouTube

Zatímco novoklasicistní hala Aloise Richtera s vysokým čtyřlodním přízemním sálem je v současnosti architektonicky bohužel značně degradovaná, stále se na území původního Koh-i-nooru najdou i historicky cenné budovy, především budova z roku 1920 inspirovaná vídeňskou secesí. Jejím autorem je stavitel a architekt Jindřich Pollert, Právě tato, největší budova celého areálu, a další Pollertovy budovy patří v současnosti k těm nejhodnotnějším, spolu se čtyřpodlažní novoklasicistní tovární budou dle projektu Ladislava Skřivánka z roku 1917.

Bezmála dvouhektarový areál mezi ulicemi Vršovická a Kavkazská, součást portfolia společnosti PSN, se v režii PSN v nejbližších letech promění v moderní obytnou zónu. Vedle bytů a loftů tady vzniknou i restaurace, kavárny a služby pro veřejnost. Návrh renomovaného studia Jakub Cigler Architekti počítá s využitím některých původních historických prvků, aby zachoval osobité kouzlo starých továrních budov.

Vršovice. Jediná městská část: Praha 10

Zatímco fotbal tu nabývá hned dvou barev, celé Vršovice náleží jen jediné městské části Praha 10. Radnice Prahy 10 je zasazena na sídlišti Vlasta. Aktuálně je v plánu nejenom rekonstrukce komplexu Koh-i-noor, ale také radnice Prahy 10 a přilehlého kulturního domu Eden, který v roce 1981 navrhli manželé Dalibor a Hana Peškovi.