Ovocné stromy: švestka, pološvestka, slivoň

Ještě začátkem 19. století byla švestka nejrozšířenějším ovocným stromem českých sadů. V počtu ji nepřekonaly ani tolik oblíbené jabloně nebo hrušky. Pak pro švestky nastaly zlé časy.

Dnes se s novými, odolnými odrůdami snaží obnovit něco ze své zašlé slávy. A my u kocoura v tom švestkám rádi pomůžeme. Švestky totiž mají místo i na naší zahradě.

KadlátkaSlivoňPěstováníOdrůdyÚčinkyPovidla

KADLÁTKA KARLA IV.

Švestka zřejmě pochází z Asie, odtud se dostala do Středomoří a posléze do celé Evropy. Do Čech ji z Francie přivezl Karel IV., který se nejvíce zasloužil o jejich slávu. Švestky se mu však odvděčily, dodnes se jim podle tohoto panovníka říká lidově karlátky nebo kadlátky, kadlátka…

Dlouho před Karlem IV. švestkám vzdávali hold slavní myslitelé východního světa. Švestky ve svých textech zmiňuje i čínský filosof Konfucius. Údajně měl pod švestkou ležet Lao´C, když se v jeho hlavě rodily myšlenky taoismu.

Švestky najdeme i v tradiční čínské medicíně, která již po tisíce let slouží k udržování zdraví, tělesné a duševní rovnováhy. Pro Číňany symbolizuje štěstí. Strom má z pohledu východního učení sladkou energii, která celkově posilňuje a léčí vztahy mezi lidmi.

Slivoň švestka

Švestka je plodem stromu, který se botanicky označuje jako švestka domácí, ale také slivoň švestka (Prunus domestica). Pochází z rodu slivoní, čeledi růžovité, stejně tak třeba i pološvestka, mirabelka, myrobalán nebo špendlík.

Švestka dorůstá až do výšky 10 metrů. Bohatě rozvětvená koruna mívá vejcovitý tvar. Střídavě rostlé listy mají jemně vroubený okraj a mohou být dlouhé až 10 cm.

Zjara, současně s listy raší i květy (duben – květen), květy jsou bílé až nazelenalé.

Plodem je dužnatá peckovice typické modro-fialové barvy aromatické vůně a nasládlé chuti.

Švestka nebo pološvestka?

Pravá švestka rodí oválně protáhlé plody, které mají obě strany do špičky. Pološvestka má plody více kulaté, nemají pro švestku typické špičky, zato jsou větší a mají měkčí dužinu. Zatímco pravá švestka jde dobře od pecky, pološvestka tak dobře od pecky nejde.

Pološvestka je křížencem pravých švestek a slív. Je typická chmýřitými letorosty, letorosty pravé švestky jsou holé.

PĚSTOVÁNÍ ŠVESTKY

Švestka se hodí i do vyšších poloh, studenějších oblastí Česka, méně náročné odrůdy snesou i méně chráněné místo. Nevyžaduje zvláštní typ půdy. Odolnost a náročnost závisí na konkrétní odrůdě, a že jich je. Spolu s jabloněmi je švestka jedním z nejvíce šlechtěných ovocných stromů.

Odrůdy švestek

Domácí velkoplodá, také švestka Hamanova nebo Chrudimská jsou bohužel odrůdy citlivé na onemocnění šárkou. Další odrůdy jako Tuleu Gras, Valjevka, Toptaste, Hanita, Elena, Těchovická jsou vůči šárce tolerantní, tzn. nedokáží odolat napadení, ale nemoc je nezahubí.

Odolné odrůdy vůči šárce najdeme mezi pološvestkami, zejména Jojo a Čačanská raná (částečně). Odolná (tolerantní) vůči šárce je i stará odrůda slívy Durancie (Duranče, Kadle). Ta se hojně pěstuje na jižní Moravě, kde nahrazuje původní švestku domácí.

Nejoblíbenější odrůdy švestek a pološvestek

  • Toptaste – pozdní, částečně samosprašná, daří se jí ve všech oblastech
  • Hanita – pozdní, samosprašná, vhodná i do chladnějších oblastí
  • Elena – velmi pozdní, samosprašná, vhodná do teplejších oblastí
  • Těchovická – pozdní, vhodná do chladnějších oblastí
  • Durancie – plody zrají na přelomu září a října, spíše do teplejších oblastí, řadí se mezi staré odrůdy
  • Wangenheimova – plody dozrávají v září, samosprašná, řadí se mezi staré odrůdy
  • Presenta – velmi pozdní, samosprašná, vhodná do teplejších oblastí
  • Jojo – plody dozrávají na přelomu srpna a září, samosprašná, spíše teplejší oblasti
  • Čačanská raná – raná (plody dozrávají koncem července), cizosprašná, vhodná do všech oblastí
  • Čačanská Lepotica – plody dozrávají začátkem srpna, samosprašná, spíše do teplejších oblastí
  • Čačanská Najbolja – plody dozrávají koncem srpna, cizosprašná, vhodná do teplejších oblastí
  • Stenley – plody dozrávají koncem srpna, samosprašná, špíše do teplejších oblastí
  • Gabrovská – plody dozrávají koncem srpna, částečně samosprašná, vhodná do všech oblastí
  • Carpatin – plody dozrávají začátkem srpna, částečně samosprašná, vhodná do všech oblastí
  • Tophit – plody dozrávají v září, částečně samosprašná, vhodná do teplejších oblastí
  • Katinka – plody dozrávají koncem července, samosprašná
  • Haganta – plody dozrávají začátkem září, částečně samosprašná
  • Lipnická švestka (vznikla jako náhodný semenáč, pravděpodobně volným pokřížením odrůdy Wangenheimova), středně raná až raná odrůda,  velmi vysoká odolnost vůči šárce – rezistentní nebo max. tolerantní

Vše o zahradě Česká BIO zahrada Praktický rádce pro zahrádkáře (kniha)

Účinky připisované švestkám

Švestky jsou bohatým zdrojem antioxidantů, přírodních cukrů, vlákniny, ale také vitamínů (A, B-komplex, E, H) a minerálních látek (draslík, fosfor, železo, zinek, hořčík, vápník).

  • Švestky chrání organismus před volnými radikály.
  • Jsou prospěšné pro kardiovaskulární systém, nervy i svaly.
  • Podporují krvetvorbu, a tím i okysličení buněk.
  • Příznivě ovlivňují zažívání, pomáhají proti zácpě.
  • Povzbuzují metabolismus.

ŠVESTKY – CO S NIMI?

Netřeba dlouze přemýšlet. Švestky chutnají prostě jen tak. Jejich použití je univerzální – švestky se dají vařit, sušit, mrazit i pálit.

Jak zpracovat švestky? V kuchyni se dají využít v mnoha typech sladkých jídel, jako náplň knedlíků, koláčů a koláčků, buchet, moučníků, vdolečků, nákypů apod. Ještě zajímavější náplní než švestky jsou švestková povidla (povidlí chcete-li).

Recept na povidla?

Těch je! Najít se dají například tady:

Nejenom povidla

Švestky se hodí i na kompoty, klasické marmelády, džemy nebo omáčky, čatní (chutney).

Zdaleka nechutnají jenom ve sladkých variacích. Švestková omáčka (čatní) si skvěle rozumí se zvěřinou, uzeným masem a nenahraditelná je při grilování. Grilovat se dají i sušené švestky obalené anglickou slaninou.

Zapomenout samozřejmě nesmíme ani na pálenku – slivovici.

Takto pak švestka může vypadat (foceno na zahradě u kocoura):

 

Léčivá zahrada Řez ovocných stromů a keřů Řez ovocných dřevin
Vše o zahradě Česká BIO zahrada Praktický rádce pro zahrádkáře (kniha)

Každá hvězdička je dobrá! Ušlo to.Bylo to fajn, ale...Článek se líbil.Super článek.Super článek, chválím. 8 x, øhodnocení: 5,00

Loading...


ZDROJE https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/svestka-jakou-odrudu-si-vybrat, http://zahrada.bydleniprokazdeho.cz/ovoce/Svestky/http://www.zahradkarjerome.cz/slivone.htmlhttp://www.spektrumzdravi.cz/pestovani-svestek-se-vyplati-trnky-pomohou-se-zacpou-pozor-ale-na-predavkovanihttps://www.novinky.cz/bydleni/zahrada/307530-perspektivni-odrudy-slivoni.htmlhttp://www.rozhlas.cz/kraje/pochoutky/_zprava/svestka-je-v-ohrozeni-kralovna-ceskych-sadu-zustava-uz-jen-na-zahradach–1537338https://www.vitalia.cz/clanky/svestky-pro-zdravi-vcetne-pecek/-1537338https://www.celostnimedicina.cz/svestky.htm, https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/svestka-jakou-odrudu-si-vybrathttp://www.bydlet.cz/335707-dozravaji-svestky-recepty-ze-svestek-a-zajimavosti-o-svestkach/http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/rady-valasskeho-pestitele-slivoni-zakladani-sadu-a-ochrana-pred-sarkou/

© 2016 – 2018 U KOCOURA DOMA Všechna práva vyhrazena. Kontakt

sdileni3

2 komentáře u „Ovocné stromy: švestka, pološvestka, slivoň

  1. vladimir milfait

    Dobry den. Prosim o radu. Rad bych si zalozil sad se svestkami za ucel vyroby domaci slivovice.Bohuzel je tolik odrud ze se neorientuji ktera by byla k tomumuto ucelu nejvhodnejsi. Pochazim z oblasti Lounska. Dekuji za odpoved. Dal bych prednost klasicke stare odrude ale obav se nemocI Sarka…

    1. Kocour a jeho smečka

      Dobrý den Vladímíre, díky za Váš dotaz.
      Laicky doporučuji řídit se především lokalitou a dobou zrání – pozdní odrůdy mají vyšší cukernatost, intenzivnější chuť, ale musejí dozrát (v chladnější oblasti to může být problém). Pokud vyberete více druhů, měly by dozrávat kvůli sklizni zhruba ve stejnou dobu.
      My jsme v chladnější lokalitě, proto jsme si vybrali Hanitu (jako zástupce klasické švestky) a Top Taste, který však už není tradiční švestka, ale má zase vyšší odolnost vůči šárce.
      Pro zajímavost přidávám názor jednoho sadaře (z jižní Moravy – teplejší lokality), kterému stálo za to kvůli chuti a dobré slivovici vysadit svoji oblíbenou tradiční odrůdu (Stenley) s tím, že pokud stromy skolí šárka, tak je nahradí jinými. Záleží na přístupu.
      Doporučuji poradit se v místním zahradnictví/ovocné školce, kde znají konkrétní podmínky u vás a měli by také mít pro tyto podmínky vhodné odrůdy (ono se také může stát, že si vyberete odrůdu a budete mít problém ji obstarat. Stejně nakonec budete muset vybrat vhodné zahradnictví/školku, takže tam můžete rovnou začít.)
      A ještě jeden tip – přímo z Vizovických sadů: „Najdete v nich téměř dvacet tisíc stromů v devíti různých odrůdách: Čačanská lepotica, Stanley, Gabrovská, Hanita, Presenta, Valjevka, Top taste, Katinka, Čačanská rodná.“ Tady na webu http://www.vizovickaslivovice.cz/sady/ dále popisují jednotlivé odrůdy a ty, které se nejvíce osvědčily – věřím, že tyhle zkušenosti z místa, kde je slivovice doma, vám při zakládání vlastního sadu budou opravdu užitečné, určitě na článek mrkněte.
      Ať se daří.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *