Ovocné stromy: švestka, pološvestka, slivoň

Ještě začátkem 19. století byla švestka nejrozšířenějším ovocným stromem českých sadů. V počtu ji nepřekonaly ani tolik oblíbené jabloně nebo hrušky. Pak pro švestky nastaly zlé časy. Dnes se s novými, odolnými odrůdami snaží obnovit něco ze své zašlé slávy. A my u kocoura doma v tom švestkám rádi pomůžeme. Švestky totiž mají místo i na naší zahradě.

Kadlátka – Slivoň – Pěstování  – Odrůdy – Účinky – Povidla

Kadlátka Karla IV.

Švestka zřejmě pochází z Asie, odtud se dostala do Středomoří a posléze do celé Evropy. Do Čech ji z Francie přivezl Karel IV., který se nejvíce zasloužil o jejich slávu. Švestky se mu však odvděčily, dodnes se jim podle tohoto panovníka říká lidově karlátky nebo kadlátky, kadlátka…

Dlouho před Karlem IV. švestkám vzdávali hold slavní myslitelé východního světa. Švestky ve svých textech zmiňuje i čínský filosof Konfucius. Údajně měl pod švestkou ležet Lao´C, když se v jeho hlavě rodily myšlenky taoismu.

Švestky najdeme i v tradiční čínské medicíně, která již po tisíce let slouží k udržování zdraví, tělesné a duševní rovnováhy. Pro Číňany symbolizuje štěstí. Strom má z pohledu východního učení sladkou energii, která celkově posilňuje a léčí vztahy mezi lidmi.

Slivoň švestka

Švestka je plodem stromu, který se botanicky označuje jako švestka domácí, ale také slivoň švestka (Prunus domestica). Pochází z rodu slivoní, čeledi růžovité, stejně tak třeba i pološvestka, mirabelka, myrobalán nebo špendlík.

Švestka dorůstá až do výšky 10 metrů. Bohatě rozvětvená koruna mívá vejcovitý tvar. Střídavě rostlé listy mají jemně vroubený okraj a mohou být dlouhé až 10 cm.

Zjara, současně s listy raší i květy (duben – květen), květy jsou bílé až nazelenalé.

Plodem je dužnatá peckovice typické modro-fialové barvy aromatické vůně a nasládlé chuti.

Švestka nebo pološvestka?

Pravá švestka rodí oválně protáhlé plody, které mají obě strany do špičky. Pološvestka má plody více kulaté, nemají pro švestku typické špičky, zato jsou větší a mají měkčí dužinu. Zatímco pravá švestka jde dobře od pecky, pološvestka tak dobře od pecky nejde.

Pološvestka je křížencem pravých švestek a slív. Je typická chmýřitými letorosty, letorosty pravé švestky jsou holé.

Pěstování švestky

Švestka se hodí i do vyšších poloh, studenějších oblastí Česka, méně náročné odrůdy snesou i méně chráněné místo. Nevyžaduje zvláštní typ půdy. Odolnost a náročnost závisí na konkrétní odrůdě, a že jich je. Spolu s jabloněmi je švestka jedním z nejvíce šlechtěných ovocných stromů.

Odrůdy švestek

Domácí velkoplodá, také švestka Hamanova nebo Chrudimská jsou bohužel odrůdy citlivé na onemocnění šárkou. Další odrůdy jako Tuleu Gras, Valjevka, Toptaste, Hanita, Elena, Těchovická jsou vůči šárce tolerantní, tzn. nedokáží odolat napadení, ale nemoc je nezahubí.

Odolné odrůdy vůči šárce najdeme mezi pološvestkami, zejména Jojo a Čačanská raná (částečně). Odolná (tolerantní) vůči šárce je i stará odrůda slívy Durancie (Duranče, Kadle). Ta se hojně pěstuje na jižní Moravě, kde nahrazuje původní švestku domácí.

Nejoblíbenější odrůdy švestek a pološvestek

• Toptaste – pozdní, částečně samosprašná, daří se jí ve všech oblastech
• Hanita – pozdní, samosprašná, vhodná i do chladnějších oblastí
• Elena – velmi pozdní, samosprašná, vhodná do teplejších oblastí
• Těchovická – pozdní, vhodná do chladnějších oblastí
• Durancie – plody zrají na přelomu září a října, spíše do teplejších oblastí, řadí se mezi staré odrůdy
• Wangenheimova – plody dozrávají v září, samosprašná, řadí se mezi staré odrůdy
• Presenta – velmi pozdní, samosprašná, vhodná do teplejších oblastí
• Jojo – plody dozrávají na přelomu srpna a září, samosprašná, spíše teplejší oblasti
• Čačanská raná – raná (plody dozrávají koncem července), cizosprašná, vhodná do všech oblastí
• Čačanská Lepotica – plody dozrávají začátkem srpna, samosprašná, spíše do teplejších oblastí
• Čačanská Najbolja – plody dozrávají koncem srpna, cizosprašná, vhodná do teplejších oblastí
• Stenley – plody dozrávají koncem srpna, samosprašná, špíše do teplejších oblastí
• Gabrovská – plody dozrávají koncem srpna, částečně samosprašná, vhodná do všech oblastí
• Carpatin – plody dozrávají začátkem srpna, částečně samosprašná, vhodná do všech oblastí
• Tophit – plody dozrávají v září, částečně samosprašná, vhodná do teplejších oblastí
• Katinka – plody dozrávají koncem července, samosprašná
• Haganta – plody dozrávají začátkem září, částečně samosprašná
• Lipnická švestka (vznikla jako náhodný semenáč, pravděpodobně volným pokřížením odrůdy Wangenheimova), středně raná až raná odrůda,  velmi vysoká odolnost vůči šárce – rezistentní nebo max. tolerantní

Video: Švestka Lipnická, YouTube

Účinky připisované švestkám

Švestky jsou bohatým zdrojem antioxidantů, přírodních cukrů, vlákniny, ale také vitamínů (A, B-komplex, E, H) a minerálních látek (draslík, fosfor, železo, zinek, hořčík, vápník).

• Švestky chrání organismus před volnými radikály.
• Jsou prospěšné pro kardiovaskulární systém, nervy i svaly.
• Podporují krvetvorbu, a tím i okysličení buněk.
• Příznivě ovlivňují zažívání, pomáhají proti zácpě.
• Povzbuzují metabolismus.

Švestky – co s nimi?

Netřeba dlouze přemýšlet. Švestky chutnají prostě jen tak. Jejich použití je univerzální – švestky se dají vařit, sušit, mrazit i pálit.

Jak zpracovat švestky? V kuchyni se dají využít v mnoha typech sladkých jídel, jako náplň knedlíků, koláčů a koláčků, buchet, moučníků, vdolečků, nákypů apod. Ještě zajímavější náplní než švestky jsou švestková povidla (povidlí chcete-li).

Recept na povidla?

Těch je! Najít se dají například tady:

• Recept na domácí švestková povidla krok za krokem
• Švestková povidla podle babičky
• Povidla bez míchání
• Pečená švestková povidla
• Poctivá staročeská švestková povidla
• Babiččiny recepty: Luxusní povidla z trouby
• Z moravské kuchyně: švestková povidla bez míchání

Nejenom povidla

Švestky se hodí i na kompoty, klasické marmelády, džemy nebo omáčky, čatní (chutney).

Zdaleka nechutnají jenom ve sladkých variacích. Švestková omáčka (čatní) si skvěle rozumí se zvěřinou, uzeným masem a nenahraditelná je při grilování. Grilovat se dají i sušené švestky obalené anglickou slaninou.

Zapomenout samozřejmě nesmíme ani na pálenku – slivovici.

Takto pak švestka může vypadat (foceno na zahradě u kocoura):

CHCETE VĚDĚT VÍC?

Zajímá vás zahrada a zahradničení? Mnoho užitečných informací a tipů obsahují praktické knihy o zahradě, dokonce i o BIO zahradě, pěstování bez chemie, v souladu s přírodou. Podívejte se na nabídku knihkupectví KOSMAS či jiného knihupectví…

_reklama