Praha, jak ji (ne)znáte. Modřany: Krajina modřínů a vod přetavená v město

Modřany jsou zasazené na jižní okraj Prahy. Historické památky tu nejsou k vidění tak jako v jiných částech metropole, zato tu najdeme úchvatné památky přírodní. Vévodí jim Modřanská rokle. Nádherná příroda lesů o vod, řeka Vltava, ale i potoky a močály připomínají původní venkovskou osadu zvanou Modřiluhy s historií sahající do 11. století. Rybářství a vinařství tady postupně vystřídal průmysl, strmé terasy nad řekou Vltavou však i dnes zdobí Modřanská vinice.

Modřiluhy, keltské oppidum a keltská stezka

Název Modřiluhy označují močálovitou lužní rovinu, kde měla dle zakládací listiny kapituly Vyšehradské z roku 1088 stát poplužní dvůr a mlýn. Listina má však být středověkým falzem. První doloženou zmínkou by pak byla až darovací listina vyšehradské kapitule z roku 1178, Soběslav II. v ní prohlašuje: „dávám také těmže bratřím území v městečku Modřany na dva pluhy s vinicí.“ Dnes si parcely místní vinice pronajímají členové Českého zahrádkářského svazu. Modřanská vinice, původně nazývaná Arcibiskupská, se v současnosti rozkládá se na ploše asi 1,5 hektaru a je památkově chráněná. Doplňuje ji ovocný sad, stylově zrekonstruovaný viniční dům a stodola s restaurací.

Video: Modřany pohledem z vinice, YouTube

Historie Modřan však sahá daleko hlouběji než do období vinné révy. Archeologové tady objevili důkazy pravěkého osídlení již od 6. století před naším letopočtem. Na středním toku Vltavy se měly usadit keltské, posléze germánské a krátce i slovanské kmeny. První pohanské kmeny tady zanechaly významnou archeologickou památku – vrch Šance u Točné. Opevnění Šance mělo před nájezdy kočovníků chránit nejstarší a pravděpodobně největší keltské oppidum ve střední Evropě.

Dnes je vrch Šance u Točné přírodní rezervací. Prochází tudy i keltská naučná stezka, která seznamuje s historií hradiště a výsledky archeologického průzkumu, který objevil i keltské oppidum. Nezapomíná ani na místní flóru a faunu. Keltská stezka je zasazena mezi městskými částmi Točná a Zbraslav nad Břežanským údolím. Zahrnuje území přírodní rezervace Šance i národní kulturní památky Závist u Zbraslavi, která je částí Šance.

Video: Modřany z vrchu Šance, YouTube

Pohané na tomto území mohli zanechat i odkaz v podobě názvu obce. Ten bývá spojován s typickými modřínovými porosty nebo modrými hyacintovými květy místních luk, stejně tak však může souviset s bohyní Moranou. Morana údajně dala název i nedalekým Komořanům, které s Modřany pojí společná historie.

Sladké Modřany: Modřanský cukrovar a čokoládovna Orion

Poklidná obec do počátku 15. století patřila pod správu vyšehradské kapituly, částí mnichům Zbraslavského kláštera a částí panství Pražského arcibiskupa v Břežanech. Po husitských válkách se stala světským panstvím Nového a Starého města Pražského. Po bitvě na Bílé hoře se dostala zpět do královské komory. Až v polovině 19. století vystřídala poddanství a robotu obecní samospráva. Rybářství a vinařství vystřídal průmysl, když tady v roce 1861 vyrostl Modřanský cukrovar.

Cukrovarů bylo v té době v lokalitě mnoho, avšak všechny pod správou šlechty nebo německých průmyslníků. Modřanský cukrovar postavili Ferdinand Urbánek a Antonín Wagner, aby odstartovali velkolepý rozvoj oblasti. Právě vedení cukrovaru tady nechalo zřídit také poštu, malou nemocnici nebo železnici. Založení cukrovaru bylo pro lokalitu natolik zásadní, že se homole cukru dostala i do městského znaku. Nedlouho po založení cukrovaru se Modřany rozrostly o další podniky a také rodinné domy, kde žily pracovníci místních strojíren, pil, cihelny nebo dřevařských továren. Noví obyvatelé tady zřídili i fotbalový klub, knihovnu nebo místní Sokol. V Lidovém domě vznikl Modřanský biograf a v roce 1921 tady Antonín Rückl postavil Rücklovy sluneční lázně (Rücklovy léčivé sluneční lázně v Zátiší). Do rozkvětu Modřan zasáhly světové války.

Po válce Modřany opět zavoněly sladkým, když prvorepublikové cukrovinky RUPA místní čokoládovny obohatily Pražské čokoládovny a výrobci čokolády Orion nebo bonbonů Bon Pari. Čokoládovna se však v roce 2004 přesunula na Moravu, 2 roky předtím byl ukončen i provoz cukrovaru. Zbyla po něm homole cukru ve znaku města, osamocený komín a brownfield, který se nyní proměňuje v obytnou zónu. Průmysl ustupuje a na výsluní se opět dostává modřanská příroda, zejména přírodní památka Modřanská rokle s naučnou stezkou, známá původně jako údolí Doly. Právě přírodní krásy, lesy Modřanské rokle a Cholupického vrchu, které nahradily původní louky a pastviny, lákají do Modřan nové obyvatele.

Video: Modřanská rokle, YouTube

Proměna Modřan: Průmysl nahrazuje rezidenční bydlení

Z průmyslové lokality se stává lokalita rezidenční. Dokládá to i proměna původní továrny na letecké přístroje, známé jako Mikrotechna (Microna). Firma, kterou založili piloti československé armády František Klepš a kapitán Zdeněk Vinopal jako Klevin, stála u prvopočátků letectví v Československu. Její naddimenzovaná budova se stala jednou z dominant Modřan, ale po revoluci sloužila jako kancelářský objekt. Její potenciál chce nyní naplnit společnost PSN v ambiciózním projektu Vanguard Prague. Monstrózní konstrukci využije jako základ luxusního loftového bydlení.

Video: Vanguard Prague, Youtube

Nadmíru vzdušné lofty s výškou stropů až 4,5 metru bude provázet i střešní terasa s úchvatnými výhledy, mj. i na zmiňované modřanské lesy. Unikátem, který nemá obdoby v celé střední Evropě, je autovýtah uprostřed budovy. Umožní zaparkovat vozidlo přímo u dveří loftového bytu. Luxus nabízí i designové wellness centrum se skleněným bazénem v podobě akvária, které nahradí původní atomový kryt. Modřany se mění, a přesto jsou stále krajinou modřínů a vod. Řeka Vltava tady stále šumí a nabízí využití, obyvatelům Vanguard Prague třeba v podobě maríny, která je tady v plánu.

Modřany: Praha 12

Z osady Modřiluhy se postupně stala pražská předměstská oblast. V roce 1964 byla k Modřanům připojena obec Komořany, již v roce 1968 však byly Modřany sloučeny s Prahou, nedlouho poté i obec Cholupice a vesnice Točná. V roce 1989 bylo k Modřanům připojeno i katastrální území Kamýk, část sídliště Lhotka a Libuš. V roce 1994 byla městská část Praha-Modřany přejmenována. Modřany, Komořany, Cholupice, Točná a Kamýk se staly Prahou-12. Všechny dnes představují katastrální území území městské části Praha 12.