Kvadrantidy na lednové noční obloze: Padá hvězda, a ne jedna

Nový rok každoročně provází pozoruhodný astronomický úkaz. Padají hvězdy, aby lidem plnily jejich přání. Pokračují tak v kouzlech, kterými dýchají Vánoce. Možná nám pomohou i naplnit předsevzetí týkající se našich snů. Hned začátkem  ledna prolétá kolem Země nejaktivnější meteorický roj vůbec. Již dle názvu vylétají Kvadrantidy zdánlivě ze souhvězdí Zedního kvadrantu. Souhvězdí jako takové již bylo zrušeno, avšak meteorický roj Kvadrantidy zdobí zimní oblohu každý rok.

Kvadrantidy – Kdy pozorovat – Pozorování – Focení

Kvandrantidy – jiskřivá ozdoba lednové oblohy

Kvadrantidy jsou prvním meteorickým rojem, kteří září na noční obloze v novém roce. Jejich měsícem je leden. Meteorický roj je aktivní každoročně mezi 1. a 6. lednem. Vrchol, kdy je možné pozorovat desítky až stovky meteorů za hodinu, trvá zpravidla jen několik málo hodin. Kvůli nepravidelnému rozložení proudu je hodinová zenitová frekvence značně kolísavá, astrologové uvádějí rozmezí mezi 60 a 200 meteory za hodinu.

Stejně jako všechny meteorické roje i Kvadrantidy svým názvem odkazují na místo, odkud na noční obloze zdánlivě vylétají. V jejich případě jde o souhvězdí Zedního kvadrantu na pomezí Pastýře a Draka. Souhvězdí Zedního kvadrantu bylo sice v roce 1922 zrušeno, Kvadrantidy však v této oblasti prolétají nadále.

Proud roje se však od Země vzdaluje vlivem gravitace planety Jupiter. Každým rokem jsou tak kvůli Jupiteru o kousek dál než rok předchozí. Odhaduje se proto, že bude viditelný již „jenom“ asi tisíc let.

Záhadný původ, se kterým si vědci lámou hlavu

Doposud není jasné, odkud vlastně Kvadrantidy pocházejí. Původní teorie odkazovala na kometu 96P Machholz. V roce 2003 však Peter Jenniskens z NASA přišel s tvrzením, že jde o fragment komety zaniklé před více než 500 lety. Její zánik je datován na jaro roku 1490 a spojován s tehdejším meteorickým deštěm. Dráha fragmentu se Zemí protíná téměř v kolmém úhlu, což by vysvětlovalo krátkou aktivitu roje.

Video: Pozorování Kvadrantidy 2019, Lanžov (YouTube)

Kdy pozorovat?

V roce 2020 vychází maximum Kvadrantid na sobotu 4. ledna 9:20 hodin našeho času. Půjde o bezměsíčnou noc, podmínky pro pozorování by měly být vynikající, až na zimu, která je pro leden typická. Záleží však také na aktuální oblačnosti. Čím blíže k maximu, tím vyšší bude aktivita roje a větší šance spatřit velmi jasné meteority. Nejlepší pozorování tak bude před rozbřeskem. To radí i Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.

Video: Pozorování Kvadrantidy 2019 (YouTube)

Pozorování

Lednové pozorování je specifické kvůli nízkým teplotám. Stále platí, že nejlépe se noční obloha pozoruje z polohy vleže, což je v lednu kvůli prochladnutí značně rizikové. Vždy je nutné se vybavit teplým oblečením. Při pozorování noční oblohy se obecně doporučuje vyhýbat světelnému znečištění měst. Nejlepší podmínky bývají na horách s odkrytým obzorem. Kvalita pozorování je obecně ovlivněna aktuální oblačností a fází měsíce. V době kolem úplňku Měsíce bývá pozorování zhoršené. K pozorování meteorického roje není třeba žádná zvláštní technika.

Focení noční oblohy

Pokud uvažujete o focení noční oblohy, doporučuje známý fotograf a populárizátor astronomie Petr Horálek fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým objektivem, například zrcadlovku. Také radí připravit přístroj na focení venku tím, že ho i s objektivem necháte před focením několik hodin venku, aby se vychladil. Vyhnete se tak pokrytí objektivu zmrzlou rosou. Stativ by přitom měl být samozřejmostí. Po umístění foťáku na stativ ho nastavíte. Jak? Návod pro Novinky.cz doplňuje přímo fotograf:

Že jde o rady cenu zlata dokazuje i Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Úřad totiž 26. prosince 2019 ocenil již dvacátou fotografii Petra Horálka jako prestižní Astronomický snímek dne. Český fotograf tak dosáhl světového úspěchu a zařadil se do velmi úzké skupiny fotografů z celého světa, které se dvaceti snímky oceněnými NASA mohou chlubit. Všimla si toho světová i česká média, mj. Česká televize. Oním slavným dvacátým snímkem je přitom pohádkově zasněžená krajina slovenské Oravské Lesné s uskupením jasných hvězd takzvaného Zimního šestiúhelníku.