LEDEN

S lednem startuje nový rok. Leden je obdobím nových začátků, které však pevně ve svých rukou drží paní zima. Výraznější aktivita je příznačná až pro jaro. Na to si však budeme muset ještě počkat. Prosincové Vánoce jsou (takřka) za námi, a tak nastává čas pro oddych. V duchu odpočinku se nesou i přírodní rytmy.

Přírodě vládne hluboký spánek, spánku se oddává i zahrada, a tak té práce venku moc není. Jen by to chtělo myslet na ptáčky, plnit jim krmítko, a potěšit také nějakou dobrotou zvířata v přírodě. Zimní procházky jsou kouzelné, s chutnými dárky pro zvířátka budou ještě kouzelnější. V teplém pelíšku nebo u kamen si pak můžeme vyprávět příběhy a pohádky jako kdysi, věnovat se řemeslu a tvoření, pustit se do ručních prací, anebo jen prostě využívat vymoženosti moderního světa a online zábavu.

Kalendář – Znamení zvěrokruhu – Tradice – Tři králové – Významné dny a svátky – Pranostiky

První měsíc kalendáře

Leden je podle gregoriánského prvním měsícem v roce. V roce 45 před n. l. leden prvním měsícem v roce stanovil Julius Caesar i v kalendáři juliánském. Do té doby byl v římském kalendáři měsícem předposledním. Římský kalendář totiž dříve začínal počátkem jara, tedy v březnu. V některých letech se v lednu slaví i čínský rok, vychází na období od konce ledna do února.

Český název měsíce není žádná velká hádanka. Jde o ledový, ledný měsíc. Označení skutečně vzniklo od slova „led“. Ve východní Evropě dříve leden označovali také jako měsíc vlků. Anglický název January odkazuje na římského boha změně, přeměny a proměny. Římský bůh Janus, jmenovec měsíce ledna se stará o přeměnu minulosti v budoucnost, přechod z jednoho stavu do stavu jiného, ale třeba i proměnu dětství v dospělost. Byl uctíván jako bůh začátků, svateb, sázení a začátku sklizně. Římská mytologie ho spojuje se začátky a konci, ale také vchody. Patří mu vrata a dveře, i ty, které otevírají vstup do nového roku.

Lednový kalendář

Měsíc leden má 31 dnů. Začíná ve stejný den v týdnu jako květen předcházejícího roku a první den v říjnu, pokud nejde o přestupný rok. Pak první lednový den připadá na stejný den v týdnu jako apríl (první den v dubnu) a první den v červenci.

Nejvýznamnějším lednovým dnem je jistě hned ten první. 1. ledna slavíme Nový rok, ale také Den obnovy samostatného českého státu nebo Světový den míru. Hned 6. ledna pak přichází svátek Zjevení Páně, Tři králové. V tradicích uzavírají Tři králové Vánoce a současně s nimi začíná masopust.

Znamení zvěrokruhu

Dle astrologie leden náleží ke dvěma znamením zvěrokruhu. Jde o znamení kozoroha na začátku ledna a znamení vodnáře, který kozoroha střídá 21. ledna. Astronomie vidí začátek ledna v souhvězdí Střelce a konec v souhvězdí Kozoroha.

Prosinec přinesl zimní slunovrat, a tak v Evropě vládne astronomická zima. Lednový úplněk se nazývá vlčí. Na obloze však v lednu nezáří jen Měsíc, ale i pravidelný meteorický roj kvadrantidy.

Tradice

Jedna z lednových pranostik hovoří celkem jasně: „V lednu za pec si sednu.“ Tradice odvíjející se od přírodních cyklů leden vidí jako měsíc odpočinku. Práce venku je málo, a tak naši předkové prožívali leden převážně doma, u pece nebo u kamen. Svědčí o tom i rčení a pranostiky na leden. Přesto to však dříve s tím odpočinkem nebylo tak horké jako rozpálená kamna. Lidé doma drali peří, věnovali se předení, tkaní, paličkování, pletení, tvoření a řemeslu. Vyráběli se třeba košťata, pletly se koše a ošatky.

Tradice v křesťanském světě zakončují až v lednu Vánoce, a to 6. ledna na svátek Tří králů, nazývaný také Zjevení páně. Zjevení páně je dvanáctým dnem Vánoc, které tímto svátkem definitivně končí. Tři králové však současně otevírají další období, masopustní. Masopust začíná právě na Tři krále a končí až na Velikonoce, postní období, které uzavírají až Velikonoce, svátky jara.

Tři králové

Svátek Tří králů připomíná okamžik, kdy se Ježíš zjevuje izraelskému národu a třem mudrcům z daleka. Stává se tak králem všech. Pravoslavné tradice dokonce slaví svátek Tří králů jako narození Ježíše Krista. Takové Ruska proto slaví Vánoce dle tradice až 6. ledna. Tři králové přinesli Ježíškovy dary s léčivou silou, šlo o zlato, kadidlo a myrhu. Někde se tak zvyk darovat dárky nepojí jenom s Vánocemi, ale také svátkem tříkrálovým. Křesťané se v kostelech v předvečer svátku Tří králů věnují svěcení křídy a vody. Lidové zvyky pak využívaly svěcenou vodu ke kropení obydlí, zahrady a pole, provádělo se také vykuřování kadidlem. Rituály kropení a vykuřování sloužily jako ochrana před vším zlým a také požehnání.

S požehnáním se pojí i koleda, která patří k těm nejvýraznějším zvykům na Tři krále dodnes. Koleda jde často ruku v ruce s charitou. Obchůzky po domech však slouží i k tomu, aby se na vstupní dveře psaly iniciály K, M a B spolu s letopočtem nového roku. Iniciály přitom nejsou zkratkou jmen králů, ale latinského nápisu:

CHRISTUS MANSIONEM BENEDICAT
(Ať Kristus požehná tomuto domu.)

České tradice spojují tříkrálový svátek také s odléváním olova nebo cínu. Roztavený a zchlazený kov slouží k věštění budoucnosti. Ať se olovo či cín promění do jakéhokoliv tvaru, jisté je, že po svátku Třech králů nastává masopust. Až do Velikonoc by se dle tradic nemělo jíst maso, moderní půst však nabývá mnoha podob.

Významné dny a svátky

1. ledenNový rok, Den obnovy samostatného českého státu, Světový den míru
2. ledenSvětový den manželstvísvátek má Karina, Vasil
6. ledenZjevení páně, Tři králové (konec Vánoc, začátek masopustu)svátek má Kašpar, Melichar a Baltazar
10. ledenMezinárodní den tuleňů, lachtanů a velrybsvátek má Břetislav, Břetislava
21. ledenMezinárodní den objímánísvátek má Běla
24. ledenMezinárodní den vzdělánsvátek má Milena
28. ledenDen ochrany osobních údajůsvátek má Otýlie
31. ledenSvětový den pomoci malomocným, Den dětí ulicesvátek má Marika, Marieta

Pranostiky na leden

  • Leden, za kamna vlezem.
  • Slunce jde k létu, zima k mrazu.
  • Když dne přibývá, mráz více pálívá.
  • V lednu roste den, ale často roste i mráz, ale mrazu bude konec zas.
  • Na Boží narození o bleší převalení, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o tři dále.

Autor: Radka Křivánková 2020/12/19