„Duben, ještě tam budem“ a další dubnové pranostiky

Jaro má termín již v březnu, na teplé počasí je však čas. To platí nejenom pro březen, ale i pro duben dle pranostiky: „Březen za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem.“ Celé rčení zahrnuje i květen, když na konec přidává: „Máj, vyženeme kozy v háj.“ Nyní je však čas na dubnové pranostiky, které se pochopitelně nesou v duchu typického aprílového počasí.

Duben časy mění a obdaří fiolů zemi.

Aprílové počasí si s člověkem zahrává, déšť, sníh kroupy, mráz, vítr, bouřky či dokonce vánice střídají příjemné slunečné chvilky. Ostatně tak hovoří i pranostiky, např. „Ranní déšť a dubnový čas jest stejný,“ nebo „V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.“ Jaro se však už nedá zahnat ani nejsilnějším větrem nebo mrazíky, jak říká pranostika „Duben časy mění a obdaří fiolů zemi.“ Jenže právě proto se někdy stává, že stromy rozkvetou v nejméně vhodnou dobu. Mrazík pak poškodí celou úrodu.

Pranostiky na druhé straně velebí dubnový sníh, který má rodit trávu, hnojit a spolu s deštěm přinášet požehnání. Jasno naopak prospívat nemá, jak říká pranostika: „Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.“

Pranostiky na duben: Sníh a déšť

• Duben chladný, deštivý, úroda nás navštíví.
• Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
• Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
• Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
• Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
• Duben hojný vodou – říjen vínem.

Aprílové počasí

Jedna z dubnových pranostik zmiňuje typické aprílové počasí, a to v dobrém světle, když říká, že: „Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.“ Lidová slovesnost aprílové počasí také označuje „nad ženu vrtkavější“, mj. o něm také říká, že jsou to časy a nečasy. Dubnová pranostika také zní: „Dubnové počasí nevyslovíš.“ Další pak říká, že dětský pláč panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé, podobně jako pranostika na březen: „Panská láska, ženská chuť a březnové počasí nejsou stálé.“

Aprílové počasí v pranostikách

• Aprílové počasí nad ženu vrtkavější.
• Dubnové počasí jsou časy a nečasy.
• Dubnové počasí nevyslovíš.
• Dětský pláč panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
• V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.

Na svatého Jiří

V dubnu slaví svůj svátek Jiří, konkrétně Svátek sv. Jiří připadá na 24. duben. Ani na Jiřího přitom pranostiky nezapomínají, stejně jako na Ondřeje (30. listopad), Václava (28. září) nebo Michala (29. září). Jedna z dubnových pranostik spojuje Svátek sv. Jiří a Marka, který slaví svátek jen o den později, tj. 25. dubna. Říká: „Jiří a Marek – mrazem se zalek.“ Další pranostika však mírní sílu mrazu slovy: „Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.“ Jiná zase spojuje jarní a podzimní mrazíky:

S podzimem, kdy slaví svátek Ondřej (30. listopadu) souvisí i rčení: „Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.“ Podobně i pranostika odkazující na svátek Michala (29. září): „Kolikrát se objevilo jíní před svatým Michalem, tolikrát přijde po Jiřím.“

Existuje i pranostika, která varuje před pěkným začátkem dubna slovy: „Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí,“ nebo „Jak dlouho žába před svatým Jiřím křičí, tak dlouho po svatém Jiří mlčí.“ Další rčení zmiňuje havrana: „Může-li se havran o svatém Jiří v žitě skrýti, budem úrodný rok míti.“ Také se říká, že do svatého Jiří tráva neroste, kdyby ji kleštěmi tahal, po svatém Jiří roste, třeba ji palicí zatloukal. Tou nejznámější pranostikou na svatého Jiří je však asi ta o hadech a štírech: „Na svatého Jiří, vylézají hadi a štíři.“

Pranostiky na svatého Jiří

• Jiří a Marek – mrazem se zalek.
• Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
• Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.
• Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
• Kolikrát se objevilo jíní před svatým Michalem, tolikrát přijde po Jiřím.
• Jak dlouho žába před svatým Jiřím křičí, tak dlouho po svatém Jiří mlčí.
• Může-li se havran o svatém Jiří v žitě skrýti, budem úrodný rok míti.
• Do svatého Jiří tráva neroste, kdyby ji kleštěmi tahal, po svatém Jiří roste, třeba ji palicí zatloukal.
• Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí.
• Před Jiřím sucho, po něm mokro.
• Svatý Jiří kravám píci dává.
• Na svatého Jiří, vylézají hadi a štíři.