Výstavy psů 2018, naše první výstava

Kde se dá potkat hodně, ale opravdu hodně psů? Na cvičáku jich zase tolik není a v městském parku také ne. Navíc, pokud jde o určitá plemena, není moc příležitostí potkat více psů daného plemena a porovnat je tak mezi sebou. Výstava psů jednou z mála takových příležitostí rozhodně je.

A tak jsme si u kocoura jednoho lednového dne řekli, že by byla škoda výstavu psů, jako speciální příležitost pro speciální psí setkání, nevyužít.

Národní výstava psů, Brno 14.1.2018

Hanácká národní výstava psů, kterou organizuje Moravskoslezský kynologický svaz, byla vůbec první výstavou, kterou jsme s naší haficí absolvovali.

Jako poloviční Cane Corso a poloviční bullmastif jsme pochopitelně měli místo všude jinde než v kruhu. Přesto nás otázka: „A kdy jdete do kruhu?“ potěšila. Máme totiž krásného psa, co se tváří jako pěkně urostlé Cane Corso. Ovšem po tátovi – bullmastifovi si uši skládá jako kapesníček (a to i přesto, že délkou je má po matce). A to ji prozrazuje.:-)

Foto: U nás to vyhrává náš pes, ostatně jako u každého správného chovatele.

Taky jsme si vyslechli, že na výstavě je jeden z nejhezčích právě ten náš pes, ale pochopitelně to nebylo od žádného rozhodčího nebo nějaké oficiální vyjádření.

Takže zatímco jiní chovatelé si z výstavy odnášejí poháry, medaile a ceny, my jsme sklidili pár pochval a domů jsme se vrátili těžší pouze o nějaké pamlsky a chovatelské potřeby, které jsme pobrali na stáncích. Těch po výstavě bylo rozhodně nemálo, ceny i prodávající byli příjemní, tak jsme toho náležitě využili. Samozřejmě jsme museli pořídit něco pro kočky, aby jim nebylo líto, že zůstali doma.

Co jsme (ne)stihli?

Bohužel se nám nepodařilo dodržet časový plán, a tak jsme nestihli pro nás nejzajímavější psí plemena. Ano, hádáte správně – Cane Corso (italský corso pes) a bullmastif. Tato plemena totiž byla na řadě hned zrána, a my přijeli téměř před obědem.

Těšili jsme se alespoň na velikány jako anglický mastif – nejznámější pes baskervillský, také třeba neapolský mastin. Ani těch jsme však moc nepotkali.

Největšími psími velikány a také největší skupinou na této výstavě z našeho pohledu byly německé dogy. Nakonec jsme měli radost i z nich. Běžně totiž náš více než padesátikilový pes patří k těm největším, a tady mezi těmi dogami vypadal jako prcek.

Foto: Náš pes baskervillský, naše jednička!

I přesto, že psy plemen Cane Corso nebo bullmastif jsme na výstavě téměř nepostřehli, byla to pro celou naší smečku v sestavě: panička, páníček, pes opravdu (a někdy i doslova) velká zkušenost. Byl to nezapomenutelný zážitek. Rádi si ho zase někdy zopakujeme, příště možná zkusíme místo národní výstavu mezinárodní. To aby těch psů nebylo málo…

Pokud chcete nějakou výstavu také navštívit, přijde vám vhod náš kalendář. Tady je.