Jaro je časem nabitým silou a energií. Tuto energii můžeme vzít a využít k tomu, abychom něco ve svém životě změnili, změnili k lepšímu.
- Jaro je dobou oslav nového života a pozitivních změn.
- Jaro je dobou nových začátků, kdy můžeme odhodit vše staré a špatné.
- Jaro je dobou kočiček. A my u kocoura máme kočičky pochopitelně rádi!
Jarní očista
K období jara patří zapalování ohňů, oheň má totiž magickou očistnou moc. Jarní očista spočívá i v očistě prostoru kolem sebe, třeba jednoduše zapálením svíčky.
Intenzivní očistu prostoru nabízí vykuřování s očistnými bylinami. Jednou z nejoceňovanějších a nejužívanějších bylin při očistném vykuřování je šalvěj bílá. Uplatní se však však i bazalka posvátná Tulasi nebo pryskyřičná vůně s balzamickými tóny Mastix (masticha).
- Šalvěj bílá je považována také za nejposvátnější bylinku vůbec. Její osvěžující kořenitá vůně očišťuje prostor od negativní energie, ale nese i dezinfekční účinky.
- Tulasi – bazalka posvátná má zemitou, lehce dřevitou vůni s vynikajícími ochrannými účinky. Pomáhá proti všemu negativnímu, i elektrosmogu od moderních elektrospotřebičů. Je to bylinka proti stresu, která přijde vhod i při dýchacích potížích, protože čistí vzduch.
- Mastix (masticha) je pryskyřicí se schopností čistit prostor a zklidňovat psychiku. Má relaxační až meditativní účinky. Pomáhá rozvíjet kreativitu a slyšet svůj vnitřní hlas.
 |
 |
 |
Očistění prostoru prostřednictvím vykuřování probíhá na úrovni energií, mělo by mu však předcházet očištění fyzické, onen známý jarní úklid.
Jarní úklid
Jarní úklid je způsobem, jako se kolem sebe zbavit všeho škodlivého, všeho, co vyzařuje negativní energii a ubírá energii pozitivní. Úklid a očista prostoru znamená řádně vyvětrat, zbavit se nepotřebných věcí a dát tak prostor něčemu novému.
Vedle elementu ohně a vzduchu se při očistě domácnosti pochopitelně uplatňuje také voda, jednoduše je potřeba všechno řádně omýt – jak už to tak při očistě, resp. úklidu bývá. I voda v sobě nese očistné vlastnosti a má schopnost odnést vše špatné pryč.
Více v článcích:
 |
 |
 |
Jarní bylinky
Nestačí očistit prostor kolem sebe, očistit bychom měli také sebe a své tělo zevnitř. K vnější očistě těla skvěle poslouží voňavá koupel z jarních bylinek. Takovou bylinkovou koupel si můžete připravit třeba z bylinek jako je kopřiva, řebříček, bršlice kozí noha nebo sedmikráska.
Jarní jídelníček
Příroda je prostě moudrá, a tak do jarních bylinek vetkla přesně ty účinky, které jsou zjara potřeba. Jarní bylinky nesou mimořádné očistné působení. Navíc se dají využít jak vně (třeba prostřednictvím zmiňované koupele), tak zevnitř. I do jídelníčku vnášejí jarní bylinky očistné vlastnosti a napomáhají tak zvládnout dobu očisty co nejlépe.
Jaro, resp. předjaří je také dobou velkého čtyřiceti denního půstu, alespoň dle křesťanských tradic. Půst může mít různou podobu, ale vždy slibuje odlehčení a obnovu sil. Půst a jarní očista jídelníčku je tak skvělým začátkem nového, zdravějšího, vitálnějšího a aktivnějšího života.
- Více o ryzím půstu (hladovce) v článku: Půst – co byste měli vědět
Jarní tvoření
Aktivita a život jsou synonymy jara. I proto bychom na jaře měli trávit co nejvíc času venku, ostatně zahrada na to jenom čeká. Můžeme se směle vrhnout do setí, sázení a zahradničení, které dá život novým zeleným rostlinkám a květům.
Zahradničení je tvořením, tvořením, které přináší skutečnou radost ze života. Takovou radost přinese i tvoření všemožných jarních dekorací, kde by neměla chybět ani jarní zeleň a barvy jarních květů.
Jarní barvy
Barvy k jaru prostě patří, a nejenom ta zelená.
- Pokud hledáte tvoření, při kterém si zároveň odpočinete a zklidníte nervy, zkuste jednoduše omalovánky.
- Pokud chcete tvoření složitější, dejte se do dekorování a úprav bytu. Po velkém úklidu a očistě můžete třeba vymalovat zdi novou barvou.
Jarní snění
K jarnímu tvoření patří i snění, přemýšlení o tom, co člověku přinese spokojenost. Vlastní intuici a vnitřní hlas uslyšíte lépe s vykuřovadly, které jsme představovali jako očistný prostředek. Vykuřování toho však umí mnohem víc…
Hledejte způsoby, jak do svého života přivést radost. Objevujte cesty, jak udělat svůj život lepším. Poznávejte své sny, touhy, představy a přání – a pak je realizujte. I to patří k novým začátkům, i to patří k jaru.
Jarní rituály a tradice Pašijového týdne
Mnoho jarních tradic se pojí s Velikonocemi jako svátky jara a také nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. Jde i o zmiňovaný čtyřicetidenní půst, který končí poslední ze šesti postních nedělí. Říká se jí Květná neděle nebo neděle pašijová. Následuje svatý pašijový týden – modré pondělí, šedivé úterý, škaredá středa, zelený čtvrtek, velký pátek, bílá sobota, velikonoční neděle a červené pondělí. Název pašijový týden je odvozený od pašijí, tzn. biblických příběhů o umučení Ježíše Krista. Pochází z latinského „De passione Domini“ – umučení Páně.
Pašijový týden se označuje jako svatý nebo také velký týden. Každý den v tomto týdnu má své označení (počínají květnou nedělí, přes modré pondělí… až po červené pondělí) a pojí se se zvyky a tradicemi, nezřídka mají očistný charakter nebo magickou moc ovlivňovat celý následující rok.
Konkrétní termín Velikonoc je pohyblivý, Boží Hod velikonoční připadá vždy na první neděli po prvním jarním úplňku, letos na 1. aprílový den. Velikonoce jsou dle křesťanských tradic spojené s oslavou znovuzrození Ježíše Krista, ale mají i nekřesťanský rozměr, jsou prostě oslavou znovuzrození přírody a života jako takového.
Květná neděle
Květná neděle, pojmenovaná podle kvetoucích kočiček, připomíná příjezd Ježíše do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými větvičkami. U nás tyto větvičky nahrazují kočičky, zelené větvičky z vrby, jívy, břízy nebo jasanu. Kočičky se stávají ozdobou kostelů, kde se také světí.
Kočičky mají dle lidových tradic čarovnou moc. Zapichují se proto v blízkosti domu, aby ho chránili před vším zlým, dřív se jako ochránci umísťovaly i za svaté obrázky a kříže. Přináší štěstí a zapíchnuté do pole přináší i dobrou úrodu.
Květná neděle je výjimečným dnem, který značí začátek něčeho nového.
Modré pondělí
Název modré pondělí pochází od modrého (nebo fialového) roucha, kterým se zdobí kostely.
Modré, také žluté pondělí je dobou odpočinku – a příprav na velký úklid. Říká se mu také masopustní pondělí.
Šedivé úterý
Šedivé úterý se pojí s velkým úklidem, ten právě v úterý startuje.
Dříve měla na šedivé úterý všechna košťata vymetat všechno, co se dalo – dům, stodoly i další hospodářská stavení.
Škaredá středa
Škaredá středa připomíná Křesťanům zradu Jidáše. Ten se měl škaredit na Krista. Lidé by se však o škaredé středě mračit neměli, jinak se budou mračit každou středu v roce.
O škaredé středě už by mělo být vše vymetené a uklizené, vše vyjma komína. Ten se vymetal právě o škaredé, také smetné nebo sazometné středě. Se sazemi se údajně měly z domu vymetat i zlí duchové.
O škaredé středě měl dům vypadat jako nový a zahrada měla být připravená na nový život. Na řadě byl také sváteční šatník, protože před lidmi byly sváteční dny. Jenom jídlo o škaredé středě nemělo vypadat dobře. Často šlo o bramboráky, které se schválně trhaly. Peklo se také pečivo ve tvaru písmene J s odkazem na zrádného Jidáše.
Zelený čtvrtek
Zelená je barvou zeleného mešního roucha. Křesťané si připomínají poslední večeři Páně.
Zelený čtvrtek odkazuje také na zelené jídlo, které by se v tento den mělo jíst, aby člověk byl celý rok zdravý. Jde zejména o špenát, který může být i z kopřiv. Kulinářské využití najdou nejenom kopřivy, ale všechny jedlé jarní bylinky.
Zelený čtvrtek se pojí s očistou, nejenom zelenou očistou jídelníčku, ale i očistou těla a domu. Hospodyňky opět zametaly dům, smetí se mělo odnášet až na křižovatku cest, aby se do domu nevrátilo. Lidé vstávali časně, aby se stihly omýt rosou. Celý rok je rosa chránila před všemožnými neduhy. Po západu slunce se pak celý dům kropil svěcenou vodou, byl tak chráněný před zlými silami.
Na zelený čtvrtek kostelní zvony odlétají do Říma, tento den zní naposledy. Kostelní zvony nahrazují velikonoční řehtačky, klapačky, drhla, i ty mají svým zvukem čistit a vyhánět zlé síly.
 |
 |
 |
Velký pátek
V tento den byl Ježíš vyveden na Golgotu, donesl si tam svůj kříž a byl na něm ukřižován. Velký pátek tuto událost připomíná, je to den velkého smutku a také nejtišší den v roce. Křesťané se tradičně postí.
Jde však také o magický den, kdy se voda v potocích má měnit na víno. Otevírají se skály a vydávají své poklady. Podle pověsti se má v tento den otevírat i památná hora Blaník.
Také na Velký pátek se lidé časně zrána chodili omývat rosou nebo přímo k potoku, aby je voda celý rok chránila před churavěním.
Bílá sobota
Bílá je barvou vápna, kterým se v sobotu bílilo a dezinfikovalo. Ještě pořád se uklízelo, aby bylo na Boží hod velikonoční vše dokonalé.
Bílá je také barvou bílého světla svící, které v kostelech nahrazuje tmu. S tmou mizí i ticho, zvony se vracejí z Říma a spolu s varhany se rozeznějí. Vše se připravuje na velké oslavy zmrtvýchvstání. Končí velký půst.
Na bílou sobotu by se nemělo hýbat se zemí, zahradničit, ale ani prát prádlo. Znamenalo by to máčení rukou nikoli v půdě nebo ve vodě, ale v krvi Kristovy. Za zvuku kostelních zvonů se však má třepat s ovocnými stromy a stříkat je svěcenou vodou, údajně to pomůže proti škůdcům.
Velikonoční neděle
Velikonoční neděle – Boží hod velikonoční je oslavou Kristova vzkříšení. Byl vzkříšen o Velké noci ze soboty na neděli. Boží hod je oslavou vítězství života nad smrtí. Na svátečním stole by neměl chybět beránek, ale také chléb, mazanec, nádivka, zelené bylinky a samozřejmě vajíčka.
Červené (velikonoční) pondělí
Červené pondělí je posledním dnem velikonočních svátků, který je více než s křesťanskými tradicemi spojený s pracovním volnem. Velikonoční zvyky a rituály čerpají spíše z pohanských tradic spojených s životem, sílou a plodností.
Nejrozšířenějším zvykem je pomlázka, kdy chlapci šlehají čerstvými proutky dívky, aby byly po celý rok svěží a zdravé. Méně rozšířené je polévání vodou. Někde polévají dívky chlapce po pomlázce, jinde je to naopak.
VELIKONOČNÍ AKCE
V současnosti se Velikonoce pojí také s mnoha kulturními akcemi. Po celé republice se o prodlouženém velikonočním víkendu konají nejrůznější velikonoční jarmarky, oslavy a zábavná vystoupení, je připravený program více či méně spojený s velikonočními tradicemi.
Za Velikonoční zábavou se můžete vydat např.:
- na zámek Loučeň, kde proběhnou Velikonoce u Thurn – Taxisů. Jarní slavnost bude provázet bohatý zábavný program řechtačkový průvod nebo tradiční pomlázka. Nebudou chybět ani velikonoční dobroty.
- do ZOO do Hluboké nad Vltavou, kde budou čekat čerstvě narozená mláďátka. Pro návštěvníky jsou připravena komentovaná krmení, výtvarné dílničky, soutěže jarmark i hudební vystoupení s písničkami Jaroslava Uhlíře.
- do Olomouce na Olomoucké Velikonoce s velikonočním a řemeslným jarmarkem. Program nabízí i pletení pomlázek, malování kraslic a další velikonoční zvyky. Návštěvníky čeká i představení farmářských zvířat nebo vystoupení folklorních souborů s pásmem hanáckých písní a tanců.
- do Valtic na Velikonoce na zámku. O velikonočním víkendu zde budou stát stánky s rukodělnými výrobky a pohoštěním. K občerstvení bude připraveno i místní Víno, k poslechu a tanci zahraje cimbálová muzika.
- do Vlčnova na krojované Velikonoce, kde proběhne obchůzka legrútů s králem.
ZDROJE: http://living.iprima.cz/bydleni/dnes-je-kvetna-nedele-vite-proc-krestane-sveti-kocicky, http://www.mojemedunka.cz/clanek.aspx/duchovniclanky/clanek/velikonocni-svatky-pasijovy-tyden, http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/encyklopedie/_zprava/modre-pondeli-sedive-utery-skareda-streda-poznejte-velikonocni-zvyky-den-po-dni–1472624, https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=405835, http://velikonoce.vira.cz/Podstata-Velikonoc/Pruvodce-Velikonocemi/