Chov hospodářských zvířat má tisíciletou tradici nejenom v Evropě. Chovatelé dobytka velmi brzy zjistili, jak užitečným pomocníkem může být pro stádo pes. Během dlouhodobé historie chovu si lidé vyšlechtili psa speciálně pro pastevectví.
Co se dozvíte níže? Pastevecký, ovčácký a honácký pes – jak se liší? Jaký je pastevecký pes? Je to jenom bílý pes? Jaká existují pastevecká plemena? A ještě víc…
Pastevecký, ovčácký a honácký pes
Zatímco nahánění a vedení stáda je vlastní ovčáckým a honáckým psům (border kolie, německý ovčák, belgický ovčácký pes), pro hlídání stáda jsou vhodnější plemena jiná. Pastevecká plemena psů instinktivně chrání stádo proti zlodějům, ale i útokům šelem. Na rozdíl od ovčáckých psů ti pastevečtí dobytek nerozrušují a neznervózňují, naopak, přinášejí dobytku více bezpečí a klidu.
Pastevecký pes se dá vystopovat až pět tisíc let zpátky. Tehdy pastevci Blízkého východu začali mezi psy hledat takové, které mají co nejnižší lovecký instinkt. Pes měl stádo brát jako svou smečku, a to se podařilo. Dodnes pastevecký pes považuje ovce či jiný dobytek za svoji rodinu, kterou chrání i za cenu vlastního života. Podepisuje se na tom jistě i to, že pes se stádem vyrůstá od malička a celý život je s ním v blízkém kontaktu.
Pes pastevců chrání dobytek před šelmami psovitými (tedy vlhky, liškami, kojoty nebo zdivočelými psy) i šelmami kočkovitými jako je rys, puma, gepard, leopard aj. Tam, kde se vyskytují medvědi, chrání i před nimi, stejně jako před jinými vetřelci. Pastevecký pes dokáže hlídat ovce, ale také kozy a skot. Při správném výcviku dokáže hlídat také drůbež nebo koně, koňovitá a jelenovitá zvířata, lamy. Hlídá i pštrosy, emu nebo nandu.
Pes prokazatelně snižuje ztráty způsobené útokem šelem, také omezuje nutnost zavírat zvířata na noc. Zvířata mohou díky psovi upravovat své chování k vyšší bezpečnosti. Pes je však užitečný i jinak, někteří psi dokážou upozornit farmáře, pokud některé zvíře potřebuje péči, je zraněné nebo někde uvízlé. Někteří psi zajistí bezpečí novorozeným jehňatům…
Jaký je pastevecký pes?
Pes, který má pána v podobě pastevce, je nadmíru samostatný, s pastevcem ostatně tráví minimum času. Většinu času je se svým stádem. Mívá klidnou a vyrovnanou povahu, ale charakterizuje ho také ostražitost a schopnost rychlé reakce. Je to dominantní, odvážný pes. Přestože pouhá přítomnost psa dokáže mnohé vetřelce odradit, někdy psovi nezbude než stádo aktivně bránit a s protivníkem bojovat. I proto se hodí, pokud je pes robustní.
Pes je společenské zvíře, pastevecký pes obzvlášť. Stejně jako jeho předek vlk upřednostňuje život ve skupině, ve skupině zvířat, ve které vyrostl. Pastevecký pes přitom dokáže navázat blízký vztah s ovcemi a dalším dobytkem, který jeho prapředek vlk považuje za kořist. Jinak je tomu u honáckých psů, kteří dobytek stále považují více za svou kořist.
Pastevecký pes je často mohutný, zejména plemena, která mají původ v horských oblastech. Jejich zbarvení nezřídka připomíná dobytek, který mají hlídat.
Bílý pes?
Předpokládá se, že plemena jako kavkazský pastevecký pes, kangal nebo šarplaninec nemají bílou srst proto, že lidé na Dálném východě dříve chovali ovce s různě zbarvenou srstí. Pro některá pastevecká plemena je bílá barva srsti naopak typická, zejména pro plemena tzv. maremmského typu (Maremmský ovčácký pes, Maremmo-abruzzký pastevecký pes) s původem v Itálii. Je to i proto, že Římané upřednostňovali bílou vlnu, chovali tedy bílé ovce a bílé pastevecké psy, kteří ovce chránili před vlky a medvědi. Výhodou bílých psů je i to, že ve tmě se snáze odliší od tmavších vlků.
Vedle zmiňovaných plemen existují i další pastevecká plemena (psi bílé barvy): podhalaňský ovčák, pyrenejský horský, nebo slovenský čuvač nebo kuvasz.
Pastevecká plemena
Mezi plemeny pasteveckého psa jsou pochopitelně rozdíly nejenom v barvě srsti nebo velikosti. Velcí psi mají výhodu v boji proti velkým šelmám, ti menší zase bývají rychlejší. Pastevecký pes v sobě kombinuje dvě rozporuplné vlastnosti – dobrý vztah k dobytku a současně dostatek agresivity k vetřelcům. Každé plemeno tyto vlastnosti kombinuje trošku jinak.
Vetší plemena jako kavkazský pastevecký pes, komondor nebo turecká plemena (anatolský pastevecký pes, kangal) bývají zpravidla agresivnější, dokážou tak uspět i proti medvědům, ale mohou být nebezpeční pro lidi. Do míst, kde nehrozí útok velkých šelem a pes je více v kontaktu s cizími lidmi, se proto doporučují méně agresivní a spolehlivější plemena jako pyrenejský horský pes, maremmský pes nebo slovenský čuvač.
Máte stádo, které ohrožují šelmy?
Zajímají vás pastevečtí psi jako ochránci stáda před šelmami? Více se dozvíte v článcích na serveru Šelmy.cz: JAK ÚČINNĚ ZABEZPEČIT STÁDA OVCÍ PŘED ÚTOKY VLKŮ? VŠE ZAČÍNÁ SPRÁVNOU VÝCHOVOU PASTEVECKÉHO PSA nebo PREVENCE NAPADENÍ STÁD.
Hodit se bude i praktická příručka pro chovatele ovcí a koz Robina Rigga: PASTEVEČTÍ PSI.
Zdroje: Rigg, R.: PASTEVEČTÍ PSI. Praktická příručka pro chovatele ovcí a koz. Olomouc: Hnutí DUHA Olomouc, 2010. ISBN: 978-80-904530-0-5
https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/21148/statecni-ochranci-stad-ovcacti-a-pastevecti-psi.html
https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/21465/zpatky-ke-stadu-navrat-pasteveckych-psu.html
http://olomouc.hnutiduha.cz/data/publications/pastevectvi-psi-2013-web.pdf