„Březen za kamna vlezem“ a další březnové pranostiky

Po dlouhých zimních měsících březen konečně přináší jaro, o tom pojednávají i pranostiky. Zima se však své vlády nevzdává snadno, a tak se krásné slunné počasí v březnu střídá s výrazným ochlazením. Na to odkazuje také oblíbená lidová pranostika Březen, za kamna vlezem, případně ve variaci: Březen, za pec si ještě vlezem. Známé je také pokračování rčení, které v prodloužené verzi zní celé takto: Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem. Máj, vyženem kozy v háj.

„Březnové slunce od nohou studí“

Průměrné teploty jsou v březnu sice již nad nulou, jaro je ve vzduchu, ale klidně ještě můžou potrápit mrazivé teploty a přilétnout bílý sníh. Sníh se střídá s deštěm, příjemné teploty s těmi ostře mrazivými. Proměnlivé počasí je pro leden typické. Právě počasí je také hlavním tématem pro březnové pranostiky, například ve slovech: Březnové slunce od nohou studí. Často se přitom pojí i s předpovědí počasí.

Pranostiky na březen

• Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem. Máj, vyženem kozy v háj.
• Březnové slunce od nohou studí.
• Březnový slunce má krátký ruce.
• Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
• Březnové mrazy nikdy neschází.
• Březen se umí pousmát, ale také důkladně zamračit.
• Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
• Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.
• Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
• Jak prší v březnu, sněží v máji.
• Jak prší v březnu, tak také v červnu.
• Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
• Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
• V březnu hřmí na teplo a na časy.
• Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
• Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.

Video: Olin Nejezchleba & KyBaBu: Březen, za kamna vlezem (YouTube)

Řehořská zima a Mariánské jaro

Jedno z lidových rčení říká, že jak je první den v březnu, tak bude celé jaro. První dekáda března však ještě patří zimě. Ta se hlásí o slovo jako tzv. řehořská zima, na svátek svatého Řehoře 12. března nezřídka přináší sníh a mráz. Řehořská zima je tak posledním záchvěvem zimy, která chtě-nechtě musí končit. Kalendář hovoří jasně, ovšem jsou tu i lidové pranostiky. Právě Den svatého Řehoře patří z hlediska počtu pranostik k těm nejvýznamnějším. Mj. se říká:

Tak jako se s Řehořem pojí zima, den Panny Marie zvěstování, svátek Mariána, který připadá na 25. března se pojí s jarem, ostatně přichází několik dní po jarní rovnodennosti. Začátek března se označuje jako řehořská zima, konec jako mariánské jaro. Rčení však zmiňují i svatou Kunhutu, Tomáše, čtyřicet mučedníků, také Gertrudu, Josefa a další svaté.

Pranostiky na březen a březnoví svatí

• Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje. (1. březen)
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny. (1. březen)
• Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá. (1. březen)
• Svatá Kunhuta, o chlup stoupne teplota. (3. březen)
• Svatá Adriana nedá spáti z rána. (5. březen)
• O svatém Tomáši sníh bředne na kaši. (7. březen)
• Svatý Radko – na cestách je hladko. (8. březen)
• Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků. (10. březen)
• Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře. (12. březen)
• Na sv. Řehoře vlaštovka letí přes moře a devátý den je tady.
• Mrzne-li na svatou Gertrudu, bude mrznout ještě celý měsíc. (17. březen)
• Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda. (19. březen)
• Na svatého Jáchyma u nás zima končívá. (20. březen)
• Panny Marie zvěstování vlaštoviček přivítání. (25. březen)
• Jaké počasí je na svatého Ruprechta, takové bude i v červenci. (27. březen)
• O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu (30. březen)
• O svaté Balbíně je už u nás po zimě. (31. březen)
• Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
• Josef s Marijú zimu zabijú.

Video: Lidový rok: Konec zimy (YouTube)

„Březnový prach úrodu zlatí“

Pranostiky na březen se týkají především počasí, které je typicky proměnlivé. Nezapomínají na sníh, ale ani déšť, hromy, bláto nebo tající ledy. Všímají si také pučící přírody, ptáků, růstu trávy. Pojí se s pracemi na poli, zejména setím obilí, které připadá právě na březen. Zahrnují i předpovědi budoucí úrody…

Pranostiky na březen spojené s úrodou a přírodou

• Březnový prach úrodu zlatí.
• Prach-li březen plodí – tráva, list se rodí.
• V březnu když se práší, stromy brzo raší.
• Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
• Mnoho dešťů březnových značí hubené léto.
• Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.
• Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.
• V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.
• Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím naplní.
• Březen suchý, duben vlhký a chladný máj, humno bude jako ráj.
• Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
• Studený marec, mokrý máj, bude humno jako ráj.
• Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí.
• Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby měl zmrznout.
• I když pluh v březnu zemi ryje, přeci zima ještě žije.
• Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.