Lyridy: Meteorický roj, který přináší duben

Ten nejznámější meteorický rok přichází v létě jako Perseidy, ovšem hvězdy padají již s příchodem nového roku. Již první dny nového roku tradičně zpestřují Kvadrantidy. Svůj meteorický roj má i duben. Dubnové létavice se označují Lyridy dle souhvězdí Lyry. Každým rokem vítají jaro. Nejinak je tomu letos.

Lyridy 2022

Letos jsou Lyridy nejaktivnější od 16. do 25. dubna. Vrcholí 22. dubna 2022 ve 21. hodin. Pozorování Lyrid se vyplatí až nad ránem, kdy radiant roje nad severovýchodním obzorem vystoupá do výšky přesahující 60°.

Video: Lyridy 2022, YouTube

Kde padají hvězdy?

Meteorický roj Lyridy již svým názvem odkazuje na souhvězdí Lyry. Lyra je jedním z antických souhvězdí, která popsal již římský astronom Ptolemaios, řadí se i k souhvězdím moderní astronomie. Přestože je velikostí menší, díky nejjasnější hvězdě Vega, páté nejjasnější hvězdě noční oblohy, se dá na severní obloze snadno najít, sousedí se souhvězdími Draka, Herkula, Labutě a Lištičky. /rávě ze souhvězdí Lyry dubnové létavice zdánlivě vylétají, rychlostí asi 46 km/s. To Perseidy mají rychlost asi 60 km/s, listopadové Leonidy až 70 km/s. Naopak prosincové Geminidy létají kolem 30 km/s a jsou tak pomalé i ve srovnání s Lyridami.

V dubnových dnech objevit až 18 padajících hvězd za hodinu. Perseidy sice nabízejí i stovku meteorů za hodinu, jenže jenom mezi Lyridami se občas objeví tzv. bolid. Tím Lyridy trumfnou i symbol letních nocí v podobě Perseid. Bolid je totiž mimořádně jasný meteor, a ten čas od času nabídnou právě dubnové létavice. Lyridy se navíc pyšní svojí historií, jde o nejstarší zaznamenaný meteorický roj. Poprvé byly pozorovány již v roce 687 př. n. l. ve staré Číně.

Video: Lyridy, YouTube

Co jsou to létavice?

Létavice, také meteory nebo padající hvězdy jsou světelné úkazy v atmosféře. Vyvolávají je drobná prachová zrníčka, které pocházejí z meteoroidů. Meteoroidy jsou jen malá vesmírná tělesa s pravidelnou trajektorií, tzv. komety. Nějaká kometa se čas od času kříží s oběžnou dráhou Země. Některé přitom neprovází jenom prach, ale i ionizovaný plyn, který za sebou zanechávají a který lze pozorovat jako světelnou čáru.

Mateřskou kometou dubnových létavic je meteoroid, periodická kometa C/1861 G1 (Thatcher). 4. dubna1861 ji objevil americký profesor a astronom Albert E. Thatcher. Ke Slunci se kometa vrací jednou za 415 let. Nejdříve se tak k pozemšťanům dostane v roce 2276, avšak každoročně nám ji připomínají meteory tvořené z jejího prachu, uvolněné při průletech kolem Slunce.

Když kometa prolétá poblíž Země, můžeme pozorovat roj meteorů, které zdánlivě vylétají ze stejného místa na obloze. Meteorická sprcha je ve skutečnosti prachem, který se rozptyluje v okolí meteoroidu. Tento prach se v rychlosti desítek kilometrů za sekundu dostává do atmosféry a naráží zde na plyny. Prachové částice předávají svoji kinetickou energií atomům plynů. Dostávají se do vybuzeného, excitovaného, ale i ionizovaného stavu. Do stavu normálního se vracejí tak, že energii přeměňují na světlo, vydávají ji jako fotony.
Většina se při průletu v atmosféře vypaří. Mezi meteory se však čas od času objeví meteorit. To je kámen, který prošel atmosférou a objevuje se na Zemi.