Při průzkumu v místě budoucí dálnice D55 u Bzence objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno vzácný nález. Keltská železářská pec pochází ze třetího století před naším letopočtem a navazuje na objev pozůstatků osady ze stejného období. To dělá vzácný metalurgický poklad ještě cennější.
Úvodní foto: Pixabay.com
Po stopách Keltů
„Asi 250 metrů od této pece jsme zachytili rozsáhlé multikulturní osídlení, tedy stovky let po sobě, až do takzvaného laténského období. Keltské osídlení spadá do posledních několika století před naším letopočtem a je poměrně rozsáhlé. V době, kdy jsme začali na sídlištních objektech pracovat, jsme nacházeli velké množství železných předmětů. Od fragmentů nástrojů až po poměrně velké oděvní spony. Bylo nám jasné, že místo bylo spojené s nějakou rozsáhlejší metalurgií,“ uvedl pro ČTK vedoucí výzkumu Jan Vízner z Archaia Brno.
Archeologové nyní tavící pec postupně odkrývají. Protože místem bude procházet dálnice, je potřeba cenné poklady přemístit. Vyzvednout by se měla i tavící pec, pokud se její dno zachovalo v celku. Archeologové se pak pokusí ji vyjmout z terénu i s okolní zeminou, tzv. in situ. Po konzervaci a rekonstrukci by pak mohla ozdobit některou muzejní expozici jako cenný doklad o keltském osídlení v Čechách.
Horní část pece je sice zřícená, ale zachovaly se celé kusy pecní klenby. Některé částí váží až sto kilo. „Jsou tak nasycené opakovaným tavením železné rudy, že se téměř proměnily v železo. Jsou tam kilogramy železné strusky i hodně keramického materiálu, který v té době používali,“ dodal k železářskému pokladu Vízner.
Video: Keltové, Branikus Vousův kmen, YouTube
Keltové v Čechách a v Evropě
V současnosti Kelty spojujeme s historií Skotska, Irska, Británie a Walesu, ovšem jejich prapůvod je v oblasti střední a východní Evropy. V době železné Keltové v Evropě dali vznik tzv. halštatské kultuře, nazvané podle lokalit Hallstatt v Rakousku, kde bylo v 19. století objeveno přes tisíc keltských hrobů z nejstarší doby železné. Pozůstatky halštatské kultury, typické komorové hrobky pod mohylou, se našly i na území Česka, v Hradeníně u Kolína, Lhotce u Litoměřic, Straškově u Roudnice a v Lovosicích. Tato kultura ovládající jižní a západní Čechy patřila k okruhu západních halštatských kultur a byla příbuzná s kulturou bylanskou. Nejrozšířenějším keltským kmenem na území Česka a Slovenska byl kmen Bojů.
Právě díky vyspělé práci s kovem se halštatská kultura mohla rozšířit po celé Evropě. Dostala se i do Velké Británie, kde dodnes zní v jazycích jako gaelština, velština a irština. Metalurgické dovednosti Keltů byly dány i jejich vybavením. Železářské tavicí pece, zakopány v hlíně, byly základem jejich řemeslného umění, které od Keltů převzali i staří Římané.