Santolína – svatá bylinka s vůní Středomoří

Santolína (česky také svatolina, svatá bylina) patří mezi středomořské bylinky s úžasnou vůní a kouzelným vzhledem. Je doma zejména v Dalmácii. Zdobí zde prosluněné skalnaté svahy. Santolína má ráda teplo a slunce, které také připomíná barvou svých květů. Přesto se dá relativně snadno pěstovat i v našich podmínkách. Na pěstování je nenáročná, bude dělat radost svoji nezvyklou krásou a pro svoji vůni najde využití i v kuchyni. Byla by škoda, kdyby na vaší bylinkové zahrádce chyběla.

Úvodní foto: Pixabay.com

Olivová bylinka – Využití – Koření – Jedlé květy – Léčitelství – Aromaterapie

Olivová bylinka

Santolíně se v Německu říká Olivenkraut, i v Česku někdy narazíme na označení olivová bylinka. Olivy svoji vůní skutečně může připomínat a stejně jako olivy najde uplatnění při zpestřování italských pokrmů, například typické pizzy. Právě v Itálii je santolína doma, tady na ni narazíme v přírodě na suchých slunečních místech, ale obstojí i na prosluněných českých skalkách, trvalkových záhonech, středomořských skalkách nebo jako lem zahradních chodníčků.

Olivová bylinka – svatolina cypřišová (Santolina chamaecyparissus, Santolina chamaecyparis, Santolina marchii), případně svatolina rozmarýnolistá (Santolina rosmarinifolia, Santolina viridis) je zástupcem z čeledi hvězdnicovitých (Astreraceae). Rostlina je typická svými úzkými, jemně zpeřenými listy. Svoji strukturou mohou připomínat u nás známější řebříček, listy však větvičky zarůstají mnohem více bohatě.

Santolína vytváří 20 – 90 cm vysoké neopadavé keříčky. Mají hustý polokulovitý tvar. Svatolína se rozrůstá tak bujně, že může být považována i za půdokryvnou rostlinu. Může tvořit i zajímavý nízký živý plot.

Koncem května vykvétají malé zářivě žluté květy, které rostlinu zdobí po celé léto.

Fotogalerie: Santolina

^{Foto, zdroj: Instagram}

Pěstování svatolíny

Santolína se pěstuje podobně jako levandule nebo rozmarýn. Je mrazuvzdorná (do – 17°C), ale extrémní mrazy české zimy nesnese. Pěstuje se proto jako přenosná rostlina anebo se na zimu přikrývá.

• Stačí jí dostatek slunce a propustná, nejlépe písčitá půda. Nebude se jí dařit v jílovité anebo přemokřené půdě. Zvláště v zimě ji může přemokření velmi rychle zahubit.
• Na pěstování není náročná a dělá radost svými rychlými přírůstky.
• Netrpí chorobami ani škůdci. Nevyžaduje hnojení.

Množí se semeny nebo řízkováním. Řízky se odebírají během léta.

Po odkvětu se rostlina sestřihává, na jaře se pak provádí hluboký řez. Ten zajistí bohatý a kompaktní tvar rostliny.

V zahradnictví je santolina k dostání zpravidla ve třech základních podobách:

• santolína rozmarýnolistá (Santolina rosmarinifolia) – se smaragdově zelenými listy, někdy označovaná také jako santolina zelená (Santolina virens)
• santolína cypřiškovitá (Santolina chamaecyparissus) – silně aromatická rostlina se stříbřitě šedivými listy
• santolína neapolská (Santolina neapolitana) – rostlina vyššího vzrůstu

Petr Hanzelka v knize Skalničky v moderní zahradě zmiňuje, že známe asi 18 druhů svatolín, mezi ty nejběžnější druhy patří právě svatolína cypřiškovitá, Santolina chamaecyparissus, také v kompaktním kultivaru Smallness nebo dalších nízkých kultivarech Nana Weston či Pretty Carol. Dle Hanzelky se kultivuje převážně svatolína rozmarýnolistá, Santolina rosmarinifolia s jasně zelenými listy, původem z Pyrenejského poloostrova a jižní Francie. Ve Španělsku narazíme na Santolinu elegans Boiss s bělavě chlupatými listy. Šedavé listy má Santolina canescens.

Video: Santolina chamaecyparissus

Využití a účinky

Svatolína v kuchyni jako koření

Svatolína má svěží vůni s pryskyřičným nádechem, která zpestří pokrmy středomořské kuchyně. Jako koření se užívají čerstvé i sušené listy santoliny. Hodí se jako přísada bylinkového másla, tvarohu, grilovacích marinád nebo pesta (v kombinaci s dalšími středomořskými bylinkami). Jako zelené koření dochutí zeleninové saláty, také brambory, rybí speciality nebo zmiňovanou pizzu.

Hodí se do studené kuchyně, do teplých se přidává až před koncem přípravy, aby neztratila svoji chuť.

Jedlé květy

Santolína nabízí i jedlé květy, ale jsou dost tvrdé, proto se užívají zejména jako ozdoba jídla.

Lidové léčitelství

Bylinka se využívá i pro přípravu voňavého čaje, který má posilující a detoxikační účinky. V lidovém léčitelství jsou svaté bylině přisuzovány například analgetické schopnosti. Dle lidového léčitelství působí santolina proti střevním parazitům, pročištění ledvin nebo k povzbuzení jaterní činnosti.

Vnitřně se však užívá jen v malých dávkách, rozhodně není vhodná pro těhotné ženy a malé děti. Je totiž příliš aromatická, i proto se často kombinuje s jinými bylinami.

Svatolína jako silný čajový nálev má i vnější využití, pak pomáhá proti kožním neduhům (lišeje). Může se stát základem aromatické koupele nebo obkladu na bolavé svaly a klouby.

Video: Santolina chamaecyparissus

Aromaterapie

Svatolína je svatou bylinou s magickými schopnostmi, údajně dokáže učinit člověka neviditelným. Slouží i v aromaterapii jako vykuřovadlo k pročištění prostoru. Její vůně má vyhánět zlé síly a spolehlivě vyhání i nepříjemný hmyz. Svoji vůní pomáhá chránit před hmyzem i na zahrádce okolo rostoucí rostliny.

Sušené větvičky se dávají do skříně, protože odpuzují moly (podobně jako levandule). Sušená květina poslouží i jako dekorace.

Zajímají vás bylinky?

V sekci bylinky najdete mj. majoránku, kozlík, řeřichu, brahmi, houbovou bylinu, rýmovník, sedmikrásku, muchovník nebo šantu kočičí. Další praktické informace, tipy a návody jsou pro všechny zvědavé připraveny v herbářích a knihách o bylinkách, které najdete také v knihkupectví KOSMAS…

^REKLAMA