ZOOTERAPIE

Zooterapie, animoterapie či pet terapie je postavena na pozitivním vlivu zvířat na člověka, ať již je to kočka, pes či jiný domácí mazlíček. Zooterapie však využívá i hospodářská zvířata nebo volně žijící zvířata v přírodě. Zvířata a lidé však žijí ve vzájemné blízkosti od počátku věků, také vytvářejí vztahy, které člověk vnímá jako příjemné, ať je to v podobě očního kontaktu či přímo dotyku, pohlazení nebo hry. Zvířata člověka zklidňují. Může to být slastné vrnění kotěte na klíně, radostné dovádění štěněte nebo třeba relaxačně aktivní projížďka na koni. Zvířata přinášejí pohodu v mnoha různých podobách.

Felinoterapie, canisterapie, hipoterapie a ty další

Neformální zooterapii si dopřává každý chovatel domácích mazlíčků. Formálně se v zooterapii uplatňují speciálně vycvičená zvířata. Může to být kočka (felinoterapie), nejčastěji plemene ragdoll či sibiřská kočka. Vždy jde o tvory s mírnou vyrovnanou povahou a nadmíru pozitivní vazbou k lidem, plně socializovaná zvířata, zvyklá na stálé soužití s člověkem.

Nejvěrnějším, nejlepším přítelem člověka a také nejčastějším zvířecím terapeutem je však stále pes (canisterapie). Jako asistenční pes pomáhá postiženému člověku v mnoha oblastech praktického života, což se odráží i na jeho psychické kondici. Podporuje nevidomé a neslyšící, stejně jako osoby s tělesným či mentálním postižením. Je však podporou každému člověku, který dá psovi šanci. Stačí přítomnost zvířete, ovšem přítomnost psa znamená i pravidelný pohyb venku, což nezanedbatelně zvyšuje kvalitu života. Za pomocí terapeuta pak může být pes veden k určitému cíli, ať již v oblasti psychosociální nebo v oblasti pohybu a motorických schopností.

Pohybové schopnosti podstatně podporuje i jízda na koni (hipoterapie, hiporehabilitace), která stimuluje celý svalový systém a výrazně pomáhá při tělesné rehabilitaci. Kůň je však také citlivé zvíře probouzející v člověku pozitivní emoce.

Zooterapie jako taková je známá od 18. století, ale okruh jejich forem, metod a využití se stále rozvíjí. Vedle domácích zvířat, jako je zmiňovaná kočka nebo pes, využívá i drobné živočichy, například králíky, křečky, morčata, dokonce i rybičky a další obyvatele akvárií nebo terárií. Pozitivní účinky na člověka však má i ptactvo (ornitoterapie) nebo hmyz, především motýli, vážky, včely, brouci (insektoterapie).

Pozadu nezůstávají ani hospodářská zvířata. Těch využívá tzv. farmingterapie v kombinaci s péčí o zvířata, farmařením a pobytem v přírodě. Farmingterapii zpravidla nabízejí různé ekofarmy, ale za zvířaty se dá vypravit také do zoo. Terapeutem v zooterapii mohou být domácí, hospodářská, volně žijící zvířata, stejně jako ta exotická v zoo. Jako terapie se tak člověku nabízí i lamaterapie nebo delfinoterapie. Zooterapie se neustále rozrůstá, i o druhy zvířat, objevují se nové techniky, přístupy a pojetí.

Zooterapie (animoterapie) zahrnuje všechny dostupné formy terapeutické práce se zvířaty. Našla své místo v alternativní medicíně a psychologii. Umožňuje zlepšit zdraví, pohybové, ale i psychické a mentální schopnosti zdravých lidí, ale i pacientů, handicapovaných, seniorů i dětí. Uplatňuje se jako rehabilitační procedura, je součástí lázeňských pobytů, pomáhá v nemocnicích, léčebnách dlouhodobě nemocných, domovech důchodců, dětských ústavech, vězeňských zařízeních i jinde, kde se snaží o zlepšování zdravotního i psychosociálního stavu nebo integraci postižených do společnosti. Zvíře totiž přirozeně projevuje lásku a náklonnost bez ohledu na aktuální stav člověka. Pomáhá překonat základní bariéry, které brání v uzdravení nebo fungování člověka ve společnosti. Kladné přijetí člověka odbourává pocit, že o člověka ostatní nestojí, že o něho nemá nikdo zájem. Němá tvář má zájem vždy. Zvíře samo o sobě instinktivně navozuje v člověku příjemné pocity, podporuje pohodu, psychické uvolnění a spouští samoléčebné procesy.

Máme rádi zvířata

Člověk si z nich udělal domácí mazlíčky, díky nim může být blíž přírodě. Chodí za zvířaty do zoo, aby obdivoval jejich vzezření a krásu. Avšak zvířata jsou přirozenou součástí přírody. Na celé planetě se přitom zvířata potýkají s negativním vlivem člověka, který jim neustále ubírá jejich přirozené prostředí. Celé druhy mizí vlivem změn klimatu, lidské činnosti, pytlákům a lovu. Přitom stačí nahlédnout jen kousek blíž a otevřít srdce. Každé zvíře si zaslouží respekt a lásku, nejenom ti naši mazlíčci, kočka nebo pes, ale každé jediné zvíře.

Autor: Radka Křivánková / 2020/07/03