Vzácné exotické žáby v Zoo Liberec: Krásné, ale jedovaté, jak upozorňují jejich pestré barvy

Na začátku roku 2023 rozšířila Zoo Liberec svou kolekci žab o vzácné exotické druhy. Pavilon tropů tak mj. osídlily pralesničky, malé, pestře zbarvené žáby, které se pro svůj silně toxický jed řadí k těm nejnebezpečnějším zvířatům světa. Ještě před koncem roku se do Liberce dostala i modrá žába, pralesnička batiková, která se vedle klasické zelené barvy vyskytuje i v několika dalších barevných formách.

Žáby z pralesa v české zoo

Modrá pralesnička je v libereckém Pavilonu tropů ve společnosti pralesničky batikové (Dendrobates auratus) ve formě Ancon Hill. Ta má černou barvu a zelené skvrny, původem je z panamských deštných pralesů. Odtud pochází také pralesnička brazilská nebo pralesnička drobná, která podobně jako pralesnička batiková či pralesnička pestrobarvá (pralesnička barvířská) vyniká barevnou variabilitou.

Pralesnička barvířská vytváří více než čtyřicet různých barevných forem. Většina názvů těchto forem je dána lokalitami, kde byly žáby spatřeny a odchyceny,

vysvětluje zooložka Petra Hnidová s tím, že v Liberci chovají formu Guyana.

Zoo Liberec zkrášluje oranžová či červená forma pralesničky drobné, zvaná Bastimentos, po ostrově v Panamě. Mezi pozoruhodnými žabkami nechybí ani pralesnička strašná (Phylobates terribilis), vůbec nejjedovatější druh s domovinou ve Střední a Jižní Americe. Zoo Liberec tuto malou žábu s hrozivým názvem a velkou dávkou jednu chová již od roku 2017.

Pralesnička harlekýn Zoo Liberec
Foto: Pralesnička harlekýn, lat. Dendrobates leucomelas, zdroj: Zoo Liberec

Žába (jako) harlekýn

Nově v roce 2023 liberecká terária obydlela preslička harlekýn (Dendrobates leucomelas). Čtveřici mláďat těchto jihoamerických obojživelníků s černožlutým zbarvením získala liberecká zoo z Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou.

Své výrazné zbarvení pralesnička využívá jako výstrahu (aposematické zbarvení), která má varovat případné predátory, že se jedná o jedovatou a nebezpečnou žábu. V přírodě se pralesničkám harlekýn totiž na kůži vytváří toxický kožní sekret, který získávají ze své potravy, především z mravenců a brouků z čeledi bradavičníkovití. Naši jedinci ale jedovatí nejsou, protože v chovech v lidské péči žáby v důsledku jiné stravy tuto svoji schopnost a toxicitu ztrácí,

…objasňuje liberecká zooložka.

Společně s pralesničkou strašnou se i pralesnička harlekýn řadí mezi tzv. šípové žáby, jejichž jed využívají některé kmeny indiánů na potírání hrotů šípů k lovu.

Listovnice pestrá Zoo Liberec
Foto: Listovnice pestrá, zdroj: Zoo Liberec

Nejenom pralesničky

Černo-žlutomodré pralesničky barvířské (Dendrobates tinctorius), jedovaté žabky ve formě Guyana, se do Liberce dostaly ze Zoo Plzeň. V liberecké zoologické zahradě obydlely tzv. paludárium, společně s listovnicemi pestrými. Stejné území přitom tyto drobné žabky tropických a subtropických lesů, mokřadů a vlhkých křovin Jižní Ameriky sdílejí i ve volné přírodě.

Listovnice pestrá (Pithecopus hypochondrialis), žabka o velikosti lidského malíčku, představuje výjimečný a raritní druh, který v celé Evropě chovají kromě Liberce pouze dvě instituce, Merrist Wood and Guilford College ve Velké Británii a německá Zoo Chemnitz.

Listovnice je aktivní v noci. Přes den odpočívá na listech rostlin a spoléhá na své nenápadné maskovací zbarvení. V klidu je totiž celá zelená a dokonale splývá s podkladem. Zelené zbarvení dokáže přizpůsobit barvě listů,

popisuje zooložka Petra Hnidová a dodává, že jedinečný je také pohyb žáby.

Žába listovnice se zpomaleně pohybuje po hubených a dlouhých končetinách, a přitom odhaluje své výrazné žlutooranžové boky a vnitřní strany končetin s fialovými nepravidelnými pruhy.

Listovnice pestrá přitom mají v libereckých teráriích příbuzné. Svým vzhledem v žabím království zaujme i listovnice třásnitá. Jak název napovídá, na zadních končetinách má třásnité výrůstky. Zajímavé je také její zbarvení se zeleným vrškem těla posetým světlými skvrnami, boky a spodní část těla má přitom oranžové. To její příbuzná, vzácná listovnice přízračná barvy dokonce mění. Olivově zelená žába se při odpočinky barví do žluté. Tím však výčet pozoruhodných exotických žab, které jsou tady k vidění, zdaleka nekončí…

Rosněnka a ty další

Liberecká zoo se pyšní i raritní žábou rosněnka Valeriova, která patří mezi tzv. skleněné žáby s průsvitnou kůží. Kůže této žáby je zejména ve spánku natolik průhledná, že lze spatřit i vnitřní orgány. Právě průhlednost však v přírodním prostředí spolu s miniaturní velikostí dělá rosněnku téměř neviditelnou.

Zatímco rosněnka je miniaturní, rosnice siná měří okolo deseti centimetrů. Najednou je schopná naklást až dva tisíce vajíček. Ještě o něco větší je rohatka Cranwellova. Má až 13 centimetrů a tak velkou tlamu, že uloví i menší obratlovce. V tlamě má navíc zuby a nad očima výrazné kožovité výrůstky.

Parosnička srdíčková, Dyscophus guineti
Ilustrační foto: Parosnička srdíčková, Dyscophus guineti, zdroj: Pixabay.com

Jedovaté žáby mají své divnosti

Zavalitý vzhled je vlastní především parosničce srdíčkové (Dyscophus guineti). V angličtině se jí také říká tomago frog, tedy rajčatová žába. I parosnička srdíčková patří přes své romantické jméno mezi jedovaté exotické žáby, jed dokonce dokáže vystříknout až do vzdálenosti několika centimetrů.

Nevšední sbírku žab v Zoo Liberec zastupuje i rosnička včelí, která vylučuje mléčně zbarvený sekret, také rákosnička běloskvrná z Madagaskaru nebo víčkovnice yucatanská. Již její jméno napovídá, že pochází z Yucatánského poloostrova. Jméno víčkovnice také vypovídá o prodloužené tlamě, tvarem připomínající zobák. Tento zobák žába využívá k zablokování otvoru své skrýše. Nejenže brání vstupu vetřelců, ale omezuje tak i množství vody, které v úkrytu ztrácí. To žáby, které svůj úkryt blokují celým tělem, ztrácí vody mnohem více.

Drápatka vodní, Xenopus laevis
Foto: Drápatka vodní, Xenopus laevis, zdroj: Holger Krisp, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons

Žáby v Zoo Liberec

Celá historie zoo Liberec se pojí s žábami, které byly již při zrodu zoo v roce 1911, kdy zde ornitologický spolek zřídil i nový akvarijní dům s terárii. Žáby, konkrétně ropucha obrovská tady dělala společnosti ještěrkám, hadům, želvám nebo exolotlu mexickému. Než se tady objevily malé pralesní žabky, byla v Liberci během historie k vidění například i ropucha levhartí, ropuška starostlivá nebo drápatka vodní (Xenopus laevis), žába bez jazyka.

I v současnosti je v Zoo Liberec k vidění ropucha obecná. Jednoduše se jí tady líbí. Spolu se skokany hnědými se zabydlela u plameňáků. Zabydleli se tady i další obojživelníci, například čolci obecní. I na ty lze narazit u plameňáků, nedaleko levhartince mohou zase návštěvníci s trochou štěstí narazit na mloka skvrnitého. Česká fauna žije v liberecké zoo v symbióze s těmi nejexotičtějšími zvířaty, ať jsou to šelmy z řad koček, plameňáci a další pestří ptáci, či obojživelníci z tropických pralesů.

5/5 - (3 votes)

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *