Starokladrubský kůň: Speciální plemeno vyšlechtěné pro službu králům

Starokladrubští koně, které se chovají nepřetržitě více než 400 let, představují nejstarší původní české plemeno. Zřejmě jde také o jediné plemeno koně na světě vyšlechtěné speciálně pro službu na královských dvorech. Unikátnost chovu koní v Kladrubech na Pardubicku dokládá zápis na seznam Světových kulturních památek UNESCO, ale i to, že slouží těm nejvýznamnějším evropským panovníkům.

30 let na dánském královském dvoře

Starokladrubští koně se díky klidné a vyrovnané povaze využívají v hipoterapii. Hodí se pro klasickou drezuru i do spřežení. K vidění jsou při různých slavnostech po celé republice. Starokladrubští vraníci slouží pro pracovní účely i u jízdní policie, například v Praze, Pardubicích nebo Ostravě, popisují na webu Národního hřebčína Kladruby nad Vltavou.

Již třicet let jsou starokladrubští bělouši také součástí dánského královského dvora a dodávají tak velkoleposti dánským slavnostním ceremoniím. Na ceremonie jsou tito koně jako stvoření, přibližuje pro ČTK ředitel hřebčína Jiří Machek:

„Starokladrubský kůň byl kdysi vyšlechtěný pro ceremoniální službu, pro dánské potřeby se proto výborně hodil. Má majestátní vzhled i pohyb. Je to kůň určený pro zapřahání do kočárů. Řadí se mezi nejmohutnější teplokrevná plemena. Je důležité, aby reprezentoval toho, koho veze v kočáře, aby byl krásný, aby byl souladných tvarů, aby měl krásný exteriér, aby měl klidnou povahu, protože pro ceremonie je důležitá spolehlivost.“

Poprvé se kladrubští bělouši dostali do Dánska v roce 1994. Poté, co si je osobně vybral princ Henrik, zesnulý manžel královny Margrethe II. (Markéty II.), otec nového dánského krále Frederika X. Po prvním šestispřeží se během třiceti let do královského hřebčína v Dánsku dostalo celkem 32 koní. Z Čech se přesunují po výcviku ve věku kolem čtyř let. Ve věku asi 18 let pak jdou do výsluhy.

Nyní budou starokladrubští koně sloužit králi Frederikovi. Zatím posledního starokladrubského koně si v roce 2022 slavnostně přebírala ještě královna Markéta II. Ředitel hřebčína Kladruby nad Vltavou přitom od ní získal rytířský titul, kterým se pyšnil i jeho předchůdce.

Ať žije královna!

Doposud byla královna Markéta II. jedinou vládnoucí panovnicí – ženou v Evropě. Po odchodu královny Alžběty II., která byla hlavou Spojeného království od roku 1952, byla Markéta II. také nejdéle vládnoucím žijícím evropským panovníkem. Své zemi vládne již od roku 1972. Alžběta II. přitom byla blízkou přítelkyní i inspirací královny Markéty, která to odhalila v rozhovoru pro BBC v roce 2012 u příležitosti jejího čtyřicátého a Alžbětina šedesátého výročí panování.

„Od úplného začátku, dokonce ještě než se stala královnou, mluvila Alžběta II. o tom, že zasvětí svůj život národu. A v den, kdy jsem před čtyřiceti lety sama nastupovala na trůn, jsem cítila, že i já musím pochopit, že musím zasvětit svůj život svému národu, přesně jako to udělala ona. A v tomto směru byla pro mě velmi důležitá.“

V čele Dánska Markétu II. nyní nahrazuje princ Frederik, který se 14. ledna 2024 stává králem Frederikem X. Ceremonie, která má podobu od devatenáctého století, je přitom jen prostá. Pochází z dávných dob, kdy důvěryhodný zástupce státu provolával nástup nového krále do všech světových stran tak, aby to každý slyšel, popisuje web dánské královské rodiny. Na balkoně paláce Christiansborg tak Frederika novým panovníkem prohlásila dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Hvězdičkujeme...

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *