Možná vám něco uteklo. Svět není tak zlý, lidé nejsou tak neschopní a budoucnost nemusí být tak černá. Možná nebyly tak vidět jako ty špatné, dobré zprávy nejsou z principu tak výrazné a hlasité. Přesto jsme se i v roce 2023, v roce, který je za námi, dočkali i dobrých zpráv. Posilují naději, že dobré zprávy nebudou chybět ani v roce 2024.
Oceán dobra pro oceány
Již v květnu 2023 došlo k významné dohodě více než 190 zemí světa, které se zavázaly chránit biologickou rozmanitost světových oceánů. Smlouva o ochraně biologické rozmanitosti ve vodách mimo státní hranice, tedy v oblasti známé jako volné moře, byla předmětem diskuse více než 20 let. v roce 2023 se podařilo ji dokončit a odsouhlasit, aby ji OSN finálně uzavřelo v červnu 2023. Právě na 8. června přitom připadá Světový den oceánů.
Doposud ochraně podléhalo pouze 1,2 procenta volného moře, přitom hladiny oceánu tvoří dvě třetiny planety, jak upozorňuje The Washington Post. Oceány se přitom musejí vypořádat nejenom s rostoucími teplotami, ale i nadměrným rybolovem, těžbou nebo znečištěním, jak ostatně dokládá i prosincová nehoda kontejneru Maersk, kdy se do moře dostaly miliony plastových kuliček…
Přesto je loňská dohoda prvním, tolik potřebným krokem k ochraně oceánů. Má přitom naplnit cíl ze summitu OSN o biologické rozmanitosti, který se uskutečnil již na konci roku 2022. Konkrétní plán na ochranu světových oceánů představila Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) na svém podzimním fóru ve švýcarské Ženevě. Vyzdvihla pět hlavních bodů. Vedle ochrany mořských živočichů jde obnovitelné zdroje energie v oceánu, kdy je cílem instalovat nejméně 380 GW zdrojů, aby paliva s nulovými emisemi tvořila 5% energetické poptávky mezinárodní lodní dopravy. Lodní doprava je také další klíčovou oblastí ochrany oceánu, dále pak i pobřežní cestovní ruch a vodní potraviny.
Do roku 2030 projekt zajistí investice ve výši nejméně € 68 miliard na zajištění integrity oceánských ekosystémů a poskytne nejméně € 3,8 miliardy na podporu odolných vodních potravinových systémů.
Fórum IUCN se stalo také místem prezentace nových technologií, které mají při dosahování výsledku ochrany přírody celkem ve 22 projektech v 19 zemích hrát klíčovou roli. Dokládá to publikace IUCN Tech4Nature a praktické ukázky aplikace technologií. Příkladem za všechny je monitoring populace jaguára ve Střední Americe prostřednictvím síťového systému fotopastí a kamer v kombinaci s akustickými nahrávkami, které budou analyzovat algoritmy AI. Dokážou identifikovat jednotlivé jaguáry, ale současně poskytnou i širší pohled na celé ekosystémy poloostrova Yucatan v souvislosti se změnami klimatu.
Klima bylo bezpochyby jedním z klíčových témat roku 2023 a zůstává jim nadále. Totéž platí o technologiích AI, které v roce 2023 přišly, aby v následujících letech změnily svět.
Co dobrého člověku přináší AI?
Rok 2023 jako rok umělé inteligence přinesl vedle chytrých způsobů monitoringu ohrožených jaguáru i celou řadu dalších užitečných vychytávek. V Los Angeles a New Yorku je například AI připojená k dopravním kamerám, aby v reálném čase pomáhala udržovat plynulý provoz a vhodný stupeň osvětlení. Velký kus práce odvádí AI také v Kalifornii při monitoringu vzniku požárů, a to dříve než by někdo vůbec měl tušení.
Své místo AI nachází i v lékařství, například při odhalování nádorů. Medicína je vůbec jedním z vítězů roku 2023 s mnoha dílčími vítězstvími. Mj. jde o nový lék, který zpomaluje průběh Alzheimerovy choroby. V praktickém životě nově pomáhají také progresivní léky na cukrovku a obezitu jako Ozempic, Wegovy a Zepbound. Americká Správa potravin a léčiv FDA schválila i lék na poporodní deprese, nově se do praxe dostala i genová terapie a ošetření s nástrojem CRISPR.
Dobré zprávy ze Země i v vesmíru
Naději do budoucna vzbudily v roce 2023 i kosmické technologie a zprávy, které dorazily až z oběžné dráhy. Právě tam se totiž osvědčily levné a lehké solární panely, které mohou generovat energii ve vesmíru. Dokládá to nová studie vědeckého týmu University of Surrey a Swansea zveřejněná v časopise Acta Astronautica, první studie svého druhu, která po dobu šesti let sledovala výkon solárních panelů na oběžné dráze.
Craig Underwood, emeritní profesor kosmického inženýrství v Surrey Space Center na University of Surrey uvedl, že mise původně navržená na roční provoz funguje stále i po šesti letech. Podrobná data ukazují, že panely odolávají záření a jejich tenkovrstvá struktura se nezhoršila ani v drsných tepelných a vakuových podmínkách vesmíru, dodal profesor. Do budoucna je tak otevřená cesta čisté energii z vesmíru.
Plíce planety v podobě amazonského deštného pralesa přitom již v roce 2023 mohly zaznamenat menší tempo odlesňování, o které se postaral nový brazilský prezident. Nadějí ožily i kalifornské obří sekvoje v národním parku Redwoods, které po ničivém požáru v roce 2020 nově obrazily. Vědecká studie publikovaná v časopise Nature dokonce dokládá, že stromy přitom využily pupeny staré tisíce let, které si v minulosti zajistili pro případ katastrofy, jako byla ta v roce 2020.