Peterbald

Peterbald, nazývaný také Petěrburgský sphynx, reprezentuje moderní plemena koček. Řadí se mezi bezsrsté kočky, ačkoliv někdy srst mít může, vždy je ji však méně. Plemeno vzniklo teprve v roce 1994 v Sankt Petěrburgu zkřížením plemen donský sphynx a orientální kočka.

Plemeno – Charakteristika – Povaha kočky – Chovatelské stanice – Péče o kočku – Strava

O plemeni

Kočky z Ruska se zpravidla pyšní historickými kořeny, v tom je Peterbald výjimkou. Jeho historie se začala psát až na konci 20. století a je tak dokonale zmapovaná. O vznikl plemene se postarala ruská chovatelka Olga S. Mironová, která zkřížila krátkosrstou orientální kočku a bezsrsté plemeno donský sphynx. Donský sphynx se poprvé objevil v roce 1988 v ruském městě Rostov na Donu.

Výsledkem experimentálního křížení dónského sphynxe a orientální kočky v Pěterburgu (česky Petrohradu) byl zcela nový chov, nové plemeno peterbald, petěrburgský sphynx. Základem byly koťata tohoto spojení pojmenované Mandarin iz Murino, Muscat iz Murino, Nezhenka iz Murino a Nocturne iz Murino, to především. V roce 1996 bylo plemeno uznáno ruskou organizací SFF, v roce 1997 ho uznala TICA, v roce 2003 WCF a v roce 2008 došlo k uznání plemene americkou ACFA. Mezinárodní organizace chovatelů koček FIFe plemeno uznala v květnu 2011.

Peterbald je nejmladším ze tří druhů sphynxů (pěterburgský sphynx, donský sphynx, kanadský sphynx). Od dalších sphynxů se liší zejména štíhlejší postavou a úzkou klínovitou hlavou. Typické jsou pro něho také velké uši. Uši, podlouhlý typ hlavy i štíhlý tvar těla si peterbald nese od orientální kočky. Na rozdíl od orientální nebo siamské kočky má však společenskou osobnost a ryze přátelskou povahu. Po donském sphynxu je peterbald bezsrstý, avšak vzhled srsti je u tohoto plemene značně proměnlivý (dle standardu nikdy nedorůstá víc než do dvou milimetrů).

Video: Peterbald (Youtube)

Charakteristika plemene

Standard neuvádí výšku kočky, váha peterbalda se pohybuje od 2 do 5 kilogramů. Je to lehká kočka se štíhlým dlouhým tělem. Je dobře osvalené, doplňuje ho dlouhý, silný a pružné ocas. Pevné končetiny s oválnými tlapkami zakončují dlouhé a rychlé prsty.

Hlava kočky je dle standardu velká a klínovitá, rozšiřuje se směrem k uším. Uši jsou vždy velké, na bázi široké, na koncích zašpičatělé. Oči mají mandlovitý tvar, většinou jsou zelené nebo modré.

Koťata se často rodí se srstí, podobně jako u donského sphynxe, srst pak ztrácí během první let života. Někdy lehké ochmýření přetrvává. Může být po celém těla, ale také jen částečné – na uších, čenichu nebo nohách. Barva srsti je různorodá, stejně tak její struktura, může připomínat velur, ale také být drsná nebo jemná jako samet. Barva i struktura srsti se navíc může během života měnit. Vždy chybí většina podsady. Kůže kočky je typicky vrásčitá.

Koťata peterbald se mohou rodit chlupatá i bezsrstá, nahá tak, že je kůže až lepivá. V jednom vrhu přitom bývají koťata s různou srstí. Zajímavostí je, že některá koťata se rodí s otevřenýma očima.

Video: Peterbald (koťata), Youtube

Povaha peterbalda

Peterbald je kočka, které svědčí přítomnost člověka. Samota není nic pro tuto kontaktní, přítulnou a akční kočku. Ráda si hraje, ocení nejrůznější hračky, škrabadla a stromy, kde by mohla převádět svoji akrobacii. Je přátelská, učenlivá a inteligentní, chová se podobně jako pes. Má mírumilovnou a důvěřivou povahu, není agresivní. Její povaha je, na rozdíl od jiných koček, čitelná, jiná plemena zpravidla předčí i ve své upovídanosti. Na webu chovatelské stanice Preštické kočenky píšou, že kočka umí mňoukat nezvykle silně, až nepříjemně. To když se dožaduje pozornosti.

Video: Peterbald si hraje (Youtube)

Chovatelské stanice

Chovatelské stanice plemene Peterbald jsou v Česku vzácné, stejně jako kočky samotné. Důvodem není jen cena, ale možná i přítulnost a kontaktnost kočky. Jak říká chovatelka z chovatelské stanice pro server iDnes: Peterbald není pro ty, kteří se cítí být kočkou obtěžováni. Tato kočka potřebuje pozornost pána, a také náležitou péči.

Video: Peterbald (Youtube)

Péče o kočku

Je to sice bezsrstá kočka, ale není nadměrně choulostivá. Přesto se vyplatí kočku otužovat při pokojové teplotě (na rozdíl od klasického sphynxe), současně by měla mít možnost se někde zahřát.

Není to nijak zvlášť náročná kočka, ale přesto je to citlivé kočičí plemeno, kterému nevyhovují výkyvy teplot a prašné prostředí. Kůže jednotlivých koček je různá dle typu osrstění. Bezsrsté kočky je vhodné kvůli mastnotě pravidelně koupat. Ovšem i mastnota kůže se u jednotlivých koček liší. Péči, specifickou pro peterbalda, vyžadují uši a oči. Čištění uší a čištění očí by mělo být každodenní. Zejména v očích se usazují nečistoty, protože peterbald nemá řasy.

S jinými plemeny má peterbald společné to, že potřebuje kvalitní stravu. Stále je to kočka a tedy i masožravec. Výživa je základem fyzické i psychické kondice zvířete. U kočky sestává především z živočišných bílkovin. Granule pro kočky by měly být založeny zejména na mase.

Turecká van

Toyger – malý domácí tygr

Sphynx

Sibiřská kočka

PLEMENA KOČEK PODLE ABECEDY | PLEMENA KOČEK | KOČKA |  NÁVODY PRO KOČKOMILY