Neptun v číslech | U Kocoura doma

Neptun se nachází 4,5 miliardy kilometrů od Slunce, tedy třicetkrát dále než je Země. V současnosti, poté, co byla ze seznamu planet vyřazena trpasličí planeta Pluto, je nejvzdálenější planetou Sluneční soustavy, alespoň z těch doposud objevených. Neptun je nám vzdálenější než jiné planety, lidskému oku je navíc skrytý, a přece se na něho můžeme díky vědě podívat a nechat se ohromit. Je to totiž doslova obří planeta s poloměrem 24 764 kilometrů, tj. asi čtyřikrát více než je poloměr Země. Hmotnost Neptunu 1,0243×10²⁶ kilogramů však Zemi překonává asi sedmnáctkrát.

Ledový obr a Vodopán • Nejbouřlivější planeta • Počasí na Neptunu • Měsíce Neptunu • SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Neptun

Neptun je nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy, od Slunce je vzdálený asi třicetkrát dále než Země. Na nočním nebi je ze Země také lidskému oku skrytý. A přece o něm víme dost. Je to těžký plynní obr s hmotností odpovídající asi 17 Zemím, kde panují nepředstavitelné bouře. Je to také Vodopán a nejbouřlivější z planet.

Vzdálenost planety Neptun a Slunce	4,5 mld km, tj. asi třicetkrát déle než je Země
Velikost, poloměr planety Neptun	24 764 km, tj. asi čtyřikrát více než je poloměr Země
Hmotnost planety Neptun	1,0243×10²⁶ kg, tj. asi sedmnáctkrát více než hmotnost Země
Objem planety Neptun	6,254×1013 km³, tj. asi 57,7 Zemí
Hustota planety Neptun	1638 kg/m³, tj. asi třicet procent hustoty Země
Atmosférický tlak na Neptunu	více než 100 kPa
Teplota na Neptunu	−213 °C na povrchu, 1730 až 4730 °C v plášti
Doba oběhu Neptunu kolem Slunce	165 let, tj. 165x déle než Země
Doba rotace Neptunu kolem své osy: Jak dlouhý je den na Neptunu?	16 hodin, tj. 2/3 času Země
Měsíce Neptunu: Kolik má Neptun měsíců?	14 měsíců*

^{Planeta Neptun v číslech}

^{* Jména měsíců Neptunu: Naiad, Thalassa, Despina, Galatea, Larissa, S/2004 N1, Proteus, Triton, Nereida. Halimede, Sao, Laomedeia, Psamathe, Neso}

Ledový obr a Vodopán

Astronomie Neptun řadí mezi. tzv. plynné obry, tedy planety složené převážně z plynů. Mohou mít a zpravidla také mají pevné jádro, ale většinu hmoty tvoří plyn, někdy stlačený do kapalného skupenství. Na rozdíl od planet tvořených z hornin nelze u těchto obřích planet přesně definovat jejich povrch, jednoduše je na to jejich povrchová struktura příliš neurčitá.

Neptun se někdy spolu s Uranem navíc vyčleňuje do podskupiny zvané ledový obři, od tradičních plynných obrů Jupiter a Saturn se totiž liší vyšší podílem ledu na úkor vodíku a hélia. Vnitřní kamenitou stavbu planety utváří vodní led, který planetu nazývanou také jako Vodopán charakterizuje spolu s vodou, čpavkem a metanem v atmosféře. Právě metan při odrazu světla rozptyluje modré paprsky a dává planetě charakteristickou modrou barvu. Pojmenování podle římského boha moří Neptuna, v řecké variaci Poseidona, je tak příznačné.

Nejbouřlivější planeta Sluneční soustavy

Modrá barva planety nemá nic společného s modrým nebem, které na Zemi značí příjemné počasí. Přestože se v atmosféře Neptunu dají pozorovat i světlé mraky připomínající pozemské cirry, je Neptun extrémně bouřlivá planeta. Bílá mračna jsou nejspíše tvořena krystalky metanu a provází je temné skvrny, které jsou dle odhadů vědců obrovskými větrnými víry. Zatímco ty nejrychlejší větry na Zemi dosahují „pouze“ asi 400 kilometrů za hodinu, Neptunské větry se v extrémech prohánějí planetou i více než 2000 kilometrů za hodinu. Jde o více než dvojnásobek rychlosti zvuku. Zdejší supertajfuny jsou pro nás pozemšťany nepředstavitelné a dělají z Neptunu tu nejbouřlivější a největrnější planetu Sluneční soustavy.

Počasí na Neptunu

Na Neptunu dle vědců údajně dochází ke střídání ročních období podobně jako na Zemi. Jedno neptunské léto však trvá asi 40 pozemských let. Trvá ostatně i doba oběhu planety kolem Slunce, a to celých 165 let. To je nejdéle ze všech planet Sluneční soustavy, nebo jinak: Neptun má nejdelší rok.

Zatímco atmosféra Neptunu je mrazivá s teplotou −213 °C, celá planeta rozhodně není zmrzlá. V plášti, kde kolují přehřáté plyny, se teplota pohybuje v rozmezí 1730 až 4730 °C. Neptun má vlastní zdroje energie. Z dosud neznámých důvodů planeta vyzařuje 2,7x více energie, než přijímá. Nejbouřlivější planeta Sluneční soustavy tak stále zůstává velkou záhadou. Na jednotku plochy přitom přijímá 900x méně energie než Země. Nejbližší planeta Uran, složením velmi podobná, nevyzařuje vůbec nic. Neptun však nese i jedno mrazivé prvenství – má nejchladnější měsíc z celé sluneční soustavy. Jde o Triton, největší měsíc Neptunu s teplotou na povrchu −228°C. Triton je však pouze jedním z více než desítky doposud objevených měsíců Neptunu.

Měsíce Neptunu

Celkem má Neptun 14 měsíců. V blízkosti planety po pravidelných drahách v rovině rovníku rotují měsíce Naiad, Thalassa, Despina, Galatea, Larissa a Proteus. Triton patří do skupiny měsíců obíhajících ve větších vzdálenostech od planety, po více či méně výstředných drahách v rovinách s větším sklonem k rovníku. Vedle Tritonu jsou to i měsíce Nereida, Halimede, Psamathe, Sao, Laomedeia a Neso.

Autor
Internet
Literatura
Štítky
Citace

REDAKCE U KOCOURA DOMA

Radka Křivánková

Interiér roku, oficiální webové stránky soutěže [online]. Praha: INSTITUT BYTOVÉHO DESIGNU, 2022 [cit. 2022-05-26]. Dostupné z: https://www.interierroku.cz/

D.E.S.I.G.N. Praha: Jana Kostelecká jakost, 2020. ISBN: 978-80-260-8277-4
Atlas současných interiérů. Praha: Slovart, 2011. ISBN: 978-80-7391-452-3

astro, Neptun, planety, vesmír

Neptun se nachází 4,5 miliardy kilometrů od Slunce, tedy třicetkrát dále než je Země. Je to poslední, nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy, také planeta nejbouřlivější. Je to plynný obr, s poloměrem asi čtyřikrát větším než je poloměr Země. Hmotností Neptunu Zemi překonává asi sedmnáctkrát.

All

Křivánková, R.: Neptun v číslech aneb Prvenství poslední planety ukocouradoma.cz [online]. U Kocoura doma, 26. květen 2022 [cit. 2022-05-26]. Dostupné z: https://ukocouradoma.cz/neptun-posledni-planeta/

SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Jako Sluneční soustava se označuje planetární systém naší hvězdy, které říkáme Slunce. Slunce, resp. Sluneční soustava obíhá ve vzdálenosti 26 tisíc světelných let okolo středu naší galaxie, kterou označujeme Mléčná dráha. Jeden cyklus Slunce kolem středu galaxie trvá 226 milionů let. Kolem samotného Slunce obíhá naše planeta Země, jako jedna z osmi dosud nalezených planet: Merkur, Venuše, Země Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun. V roce 2016 vědci oznámili i možnou existenci tzv. planety Devět. Dříve bylo jako devátá planeta označováno Pluto, v roce 2006 se vědci usnesli, že je na planetu příliš malé.

V současnosti je tak Pluto považováno za trpasličí planetu, největší těleso z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Kolem Slunce krouží vedle Pluta i další trpasličí planety (Ceres, Haumea, Makemake, Eris) a přes 150 měsíců planet, včetně našeho Měsíce. Přes Sluneční soustavu, která má dle odhadů stáří 4,6 až 4,7 miliard let, vedou i dráhy různých planetek, meteoroidy a komety, vlasatice, které putují širším vesmírem. Nejznámější je Halleyova kometa. Je nazvaná po Edmundu Halleyovi, který roku 1705 jako první předpověděl její návrat ke Slunci. Poprvé ji zřejmě pozorovali již staří Číňané v roce 466 př. n. l.

Tisíce let pozorování hvězd vedlo k pochopení, že Země, ani Slunce nebo naše Sluneční soustava, nejsou středem vesmíru. I moderní objevy dokládají, že vesmír je mnohem rozsáhlejší, než si dokážeme představit, a ukrývá i planety podobné Zemi, tzv. exoplanety.

VESMÍR · ČESKO · OBJEVUJTE!