Ovocné stromy: meruňka

Meruňka je v současnosti jedním z nejrozšířenějších ovocných stromů vůbec. Výjimkou není ani Česko, přestože jde o teplomilný strom, typický pro Středomoří nebo slunnou Kalifornii.

Lahodné šťavnaté plody meruňky představují nízkokalorické, přitom nadmíru zdravé ovoce. Chutnají čerstvé, sušené, ale i v podobě meruňkové marmelády, džemu, koláče a dalších kulinářských dobrot. Trocha té péče při pěstování za to tedy jistě stojí.

Plody léta – Slivoň meruňka – Pěstování – Odrůdy – Účinky – Recepty

 

Plody léta

V Číně jsou meruňky oblíbené po tisíce let, do Evropy se však dostaly teprve „nedávno“. Z Dálného Východu se meruňka dostala nejdříve do Arménie, zde také dostala svůj latinský název Prunus armeniaca, Armaniaca vulgaris. Přes Peršany se pak dostala až do Říše římské. Jako oblíbené ovoce Blízkého východu byla starověkými Evropany povazována za ďábelksé ovoce, až později začala být vnímána tak, jak jí přísluší – jako extrémně zdravé ovoce s omamnou vůní a ještě omamnější chutí, navíc širokým praktickým využitím.

Dnes je meruňka považována za jeden ze symbolů typického českého léta. Svoji barvou připomíná hřejivé sluneční paprsky a svoji chutí přináší potěšení snad ve všech koutech Česka. Zatímco dříve se meruňky pěstovali zejména na jižní Moravě, s jejich šlechtěním a příchodem odolnějších odrůd se dostala do mnoha zahrad po celé republice.

Slivoň meruňka

Meruňka se aktuálně řadí do rodu slivoň (Prunus). Je považována za podrod rodu slivoň, ačkoli ještě na přelomu 90. let byla považována za samostatný rod. Stále se však častěji užívá název meruňka obecná, ačkoli botanicky přesnější je pojem slivoň meruňka.

Meruňka představuje malý strom s výškou do 10 metrů, může růst i jako vysoký keř. Je typická nepravidelnou širokou korunou s relativně rovnými větvemi, které se větví již nízko nad zemí. Má jasně zelené oválné listy s krátkou špičkou. Kvete bílými nebo světle růžovými květy již počátkem jara. Pro tyto květy je na ni pohlíženo také jako na okrasný strom.

Meruňky se pěstují v celé řadě odrůd, většina odrůd je samosprašných. Strom plodí kulaté peckovice s průměrem od 4 až do 7 centimetrů a hmotností 40 – 90 gramů. Mají typickou oranžovou (meruňkovou) barvu, někdy až načervenalou. Často plodům nechybí ani červená líčka.

Pozor na meruňkové pecky

Pecka meruněk je hladká, má čočkovitý tvar a tři rýhy. Uvnitř pecky je jádro, které hrozí rizikem otravy. Zatímco dužina meruňky je zdraví prospěšná, jádro skryté uvnitř pecky, které vůbec s dužinou nepřichází do kontaktu obsahuje nebezpečný amygdalin. Ten se v lidském těle přeměňuje na silně jedovatý kyanid, kyanovodík. Hořce chutnající amygdalin najdeme i v hořkých mandlích, semenech broskví švestek, ale také třešní, v menší míře je obsažen i v semenech jablek, hrušek nebo kdoulí. Užívá se k aromatizaci potravin (voní po něm například marcipán), na lidské zdraví může působit i příznivě, ve větších dávkách však způsobuje až fatální otravy.

Za bezpečnou dávku se dle serveru Bezpečnostpotravin.cz považuje 20 mikrogramů na tělesné hmotnosti, v praxi jde asi o 3 meruňková jádra na dospělého jedince. U dítěte může otravu způsobit i polovina jadérka.

Pěstování meruňky

Meruňka má vysoké požadavky na teplo a světlo. Nejlépe bude prospívat v nadmořské výšce do 350 m n. m. s průměrnou roční teplotou kolem 8,5 °C a srážkami v rozmezí 550 – 600 mm. Dá se pěstovat i v chladnějších oblastech Česka, avšak vždy na chráněném místě. Mrazové kotliny ani větrná stanoviště pro meruňky rozhodně nebudou tím pravým místem. Stejně tak pro meruňky nejsou vhodné zamokřené těžké půdy. Pozor, meruňkám se nebude dařit v blízkosti rajčat, brambor nebo ovsa.

Půda by měla být záhřevná, středně těžká, propustná, nejlépe hlinitopísčitá až písčitohlinitá.
Výsadba se provádí na podzim, v chladnějších oblastech nejlépe na jaře. Meruňky plodí na jednoletých výhonech, tzn. těch, které narostly předchozí rok. Tomu je třeba přizpůsobit řez stromu. Meruňka zpravidla roste velmi bujně, a tak je vhodné přebytek výhonků odstraňovat řezem. U mladých stromů se provádí řez výchovný, u starých stromů hluboký řez, který podpoří růst na hlavních větvích.

Ani sebelepší péče nezmůže nic proti zákeřné chorobě postihující meruňky, které se lidově říká mrtvice a odborně apoplexie. Strom s nasazenými plody začne schnout a velmi rychle po větvích odumírá. Mrtvice – apoplexie má svého původce, jsou jím dřevokazné houby, které se uchycují zejména na mladých stromech. Ohrožuje především stromy s nedostatkem živin a vláhy, stromy nevhodně umístěné. Rizikovým faktorem je i špatný řez nebo řez v období vegetačního klidu, stejně jako ulámané a neošetřené větve.

Meruňka trpí i na onemocnění zvané monilióza, moniliová spála nebo úžeh peckovin. Infekce proniká květem, ale přezimuje i v napadených větvičkách a plodech.

Meruňky jsou také náchylné na napadení nemocí šárka, která postihuje také švestky, slivoně nebo broskvoně. U meruněk se projevuje především skvrnami na plodech.

Odrůdy meruňky

Meruňky jsou obecně choulostivější dřevinou. Jejich pěstování je náročnější než pěstování jiných druhů ovoce. To platí i přesto, že již dnes existují i odolné odrůdy, které se dají pěstovat i ve vyšších polohách ČR. Meruňka stále bude potřebovat teplé chráněné místo.

Odolnost meruňky se liší v závislosti na konkrétní odrůdě. K těm nejodolnějším odrůdám patří Radka, která také méně trpí na mrtvici meruněk. Odrůda Lerosa se zase pyšní vyšší odolností květů proti mrazu. Do vyšších poloh je vhodná i odrůda Ledana, teplé a chráněné stanoviště nezbytně potřebuje odrůda Velita, Pálava nebo Marlen.

Meruňky jsou většinou samosprašné, výjimkou jsou odrůdy Goldrich nebo Vesna, které jsou cizosprašné a potřebují tak poblíž opylovače, nejlépe jiné odrůdy meruňky kvetoucí ve stejnou dobu.

V zahradnictví lze narazit na nejrůznější odrůdy meruněk, v základním členění se rozlišují dle dozrávání plodů – na velmi rané, rané, středně rané, pozdní a velmi pozdní.

Meruňky se pěstují na vlastním semenáči, pro vyšší odolnost se však jako podnož využívá i slivoň nebo myrobalán.

Nejoblíbenější odrůdy meruněk

• Meruňka velkopavlovická – vyšlechtěna ve Velkých Pavlovicích. Středně raná odrůda s pestrým zbarvením a plody velmi sladké chuti. Pecka se snadno odděluje od dužiny, to každá meruňka nenabízí. Velkopavlovická dává kvalitní plody, ale sníženou odolnost vůči mrazu a houbovým chorobám. Je citlivá na přemokření. Jde o nejrozšířenější odrůdu v Česku.

• Meruňka Pálava – hodí se do teplejších poloh. Dává výborné plody vysoké kvality, ale je náročnější na stanoviště.
• Meruňka Marlen – dává nejlepší plody na teplých půdách s dostatkem živin a vláhy. Je středně až vysoce odolná vůči mrazu.
• Meruňka Sabinovská – pochází ze Slovenska. Je to středně raná odrůda s lahodnými velkými plody. Mají kulovitě oválný tvar, sytě oranžovou barvu, někdy s líčkem. Dává vysoce kvalitní plody, ale je náročná na stanoviště a méně odolná vůči houbovým chorobám.
• Meruňka Velita – vyžaduje chráněná stanoviště, ač její květy jsou vysoce odolné proti mrazu. Dává univerzálně použitelné plody.
• Meruňka Ledana – hodí se i do chladnějších poloh. Střední odolnost vůči chorobám, vysoká odolnost proti mrazu. Všestranně použitelné aromatické plody oranžové barvy s malým červeným líčkem.
• Meruňka Lebela – je vysoce odolná proti nízkým teplotám, hodí se i do vyšších poloh.
• Meruňka Lerosa – středně raná odrůda, původem v USA, později selektována v ČR. Nabízí středně velké plody válcovitého tvaru, oranžové barvy s červenými skvrnami. Plody jsou tužší, vynikají pevností, neotlačují se a jsou tak jednodušší na přepravu. Je dobře odolná vůči mrazu v květu. Hodí se i pro pěstování v okrajových oblastech ČR.
• Meruňka Leskora – velmi raná odrůda. Má plody střední velikosti, srdčitého tvaru a sladce navinulé chuti.
• Meruňka Lemeda – pochází z ČR, byla vyšlechtěna v Lednici. Raná odrůda. Má světle oranžové plody nasládlé chuti. Je odolná vůči mrazu i houbovým chorobám. Hodí se i do okrajových oblastí ČR.
• Meruňka maďarská – velmi raná odrůda. Dává velké plody s kulovitě oválným tvarem.
• Meruňka Goldrish – je vysoce odolná proti nízkým teplotám. Dává velké plody s universálním použitím.
• Meruňka Veecot – středně raná odrůda se středně velkými plody typicky kulovitého tvaru.
• Meruňka Pinkcot – raná odrůda. Má středně velké plody s charakteristickým hrbolatým povrchem. Mají jasně oranžovou barvu s tužší dužinou a tedy vyšší odolností vůči otlaku.
• Meruňka Paviot – odolná odrůda, nenročná na stanoviště. Druh není vhodný jako opylovač.
• Meruňka Bergeron – pozdní odrůda. Plody mají střední velikost a jsou tužší.
• Meruňka Harcot – raná odrůda. Plody mají střední velikost, mírně ovální tvar a jsou velmi aromatické.
• Meruňka Karola – raná odrůda. Dává sladké aromatické plody.

Pokud jde o staré odrůdy, řadí se mezi ně například meruňka Ambrozia, Betinka, Bohutičká, Bořetická, Hájek, Harlayne, Holubova, Jouyská, Kloboucká raná, Krása, také Leskora, Legolda, Luizetova meruňka, meruňka maďarská, mělnická, nancyská, Paviot, Sabinovská, Sophya, Velkopavlovická, Želešická, Židlochovická nebo Znojemská.

Přehled a detailní informace o odrůdách meruněk najdete tady.

Plody a jejich účinky

Meruňky se pěstují pro své plody. Jde o peckovice s typicky zářivě oranžovým oplodím. Patří k nejzdravějším druhům ovoce vůbec. Pyšní se obsahem přírodních antioxidantů, které chrání buňky před poškozením.

Obsahují betakaroten (provitamín A) a další karotenoidy, také vitamíny B-komplexu, například kyselinu listovou, vitamín C nebo minerální látky – draslík, železo, bór. V jejich složení najdeme sacharidy (ovocné cukry), ale také bílkoviny, organické kyseliny a flavonoidy. Cenný je i obsah vlákniny.

Díky svému složení meruňky nabízejí tyto účinky

• mají antioxidační efekt
• napomáhají regeneraci a omlazení
• zpomalují proces stárnutí
• zlepšují vzhled pokožky, vlasů a nehtů
• podporují krvetvorbu
• pomáhají proti únavě a proti stresu
• posilují imunitní systém
• příznivě působí na trávení
• podporují odvodnění a detoxikaci organismu
• působí proti zácpě
• posilují libido

K tomu lahodná chuť a široké kulinářské využití. To vše při minimu kalorií.

Meruňky. Co s nimi?

Využití meruněk je široké. Meruňky chutnají jen tak – čerstvé, ale i sušené, kompotované, dokonce i mražené. Z meruněk se s oblibou připravuje také meruňkový džem nebo meruňková marmeláda.

Na klasickou meruňkovou marmeládu nebo meruňkový džem nepotřebujete téměř nic, na druhé straně můžete meruňkový džem či marmeládu ozvláštnit citronem, pomerančem, kořením (skořice, badyán, kurkuma, muškátový oříšek) nebo bylinkami (máta, levandule, tymián). Inspiraci a recepty najdete tady.

Pochoutka pro každého

Oblíbené jsou i další sladké meruňkové dobroty – třeba meruňkové knedlíky nebo meruňkový koláč. Jeden recept nabízí video, ale je jich nespočet. Tady jsou další:

• Meruňkový koláč s drobenkou
• Supersnadný hrnkový meruňkový koláč
• Meruňkový koláč z jogurtového těsta recept
• Meruňkový koláč s rozmarýnovou drobenkou
• Meruňkový koláč dle Romana Pauluse

Meruňkové variace

V dezertech se kombinují se sladkými, ale i nakyslými ingrediencemi jako je tvaroh či zakysaná smetana. Odlehčí těžké sladké chutě, proto se skvěle hodí v kombinaci s čokoládou nebo karamelem.

Meruňky nabízejí i různé slané variace. V podobě čatní se využijí jako omáčka při letním grilování, ať již k masu či zelenině. Rozumějí si i se sýry, zvláště s bílou nebo modrou plísní.

Další chutě přinášejí spolu s kořením. K meruňkám se skvěle hodí skořice, ale také hřebíček, badyán, kurkuma, koriandr nebo máta, dokonce i tymián, mateřídouška, levandule nebo rozmarýn. Zaujmou i v pikantní variaci s chilli. Inspirace a recepty jsou pro vás připraveny v našem dalším článku.

CHCETE VĚDĚT VÍC?

Zajímá vás zahrada a zahradničení? Mnoho užitečných informací a tipů obsahují praktické knihy o zahradě, dokonce i o BIO zahradě, pěstování bez chemie, v souladu s přírodou. Podívejte se na nabídku knihkupectví KOSMAS či jiného knihupectví…

_reklama