Konečně se ukázali. Vítání luskounů v Zoo Praha

Jedna z nejočekávanějších událostí v Zoo Praha přišla spolu s květnovým úplňkem. Od dubna jsou sameček Guo Bao a samička Run Hou Tang, dva luskouni v Praze. Konkrétně jsou to luskouni krátkoocasí ze Zoo Taipei. Slavnostní vítání luskounů proběhlo v neděli 15. května. Zoo Praha je přitom teprve druhou zoo v Evropě, která luskouny představuje návštěvníkům.

Luskouní pochoutky, které nejsou k mání

„Především jsme pro ně zcela přestavěli noční expozici v Indonéské džungli. Šlo nejen o vytvoření dostatečného prostoru a vybudování umělých nor, ale také o zajištění správného rozpětí teplot, velmi vysoké vlhkosti, co možná nejvhodnějšího osvětlení anebo o takovou úpravu povrchů, aby si luskouni nepoškodili svá jemná chodidla,“ přibližuje přípravy na příchod luskounů na webu Zoo Praha její ředitel Miroslav Bobek. Upozorňuje také na to, že největším problémem pro dlouhodobě udržitelný chov luskounů je zajištění vhodné potravy. Právě to je největším omezením, které podstatně komplikuje chov v zoologických zahradách.

Jídelníček luskounů totiž tvoří převážně mravenci a termiti, je podobný jídelníčků mravenečníků, hrabáčů a dalších hmyzožravých savců. Na rozdíl od jiných se ale dlouho nedařilo pro luskouny najít za mravence a termity náhradu. Mezi prvními tento problém vyřešila tajwanská Zoo Taipei, právě ta, odkud do Prahy přicestovali luskouni. V Taipei a nyní i v Praze luskouny krátkoosasé (Manis pentadactyla) krmí speciální směsí ze zamrazených včelích larev, které obohacují larvy potemníků, detoxikační hlína, chitin, vitamín K a další složky.

Vítejte v Praze luskouni! (Oliver Le Que)

Video: Luskouni v Zoo Praha, YouTube

Bezzubá šelma se vzhledem draka

Luskouni představují evolučně jedinečnou, starobylou skupinu bezzubých savců, příbuzných šelem. Nejenže jim chybí zuby, ale chybí jim i chlupy, typický znak savců. Tělo luskounů je pokryto šupinami, v tom jsou unikátní na celé planetě. Díky šupinám připomínají luskouni oživlé šišky, anebo draky, bohužel se kvůli nim také dostali na pokraj vyhubení. Na Zemi přitom žijí již 65 milionů let.

Zatímco v přírodě jsou šupiny pro luskouny brněním, které ochrání zvíře i před útokem lva, ve světě člověka činí luskouny naprosto bezbrannými. Navíc jsou to právě šupiny, pro které se luskouni ve velkém loví. Lovcům přitom stačí jen mírumilovné zvíře stočené do nedobytné koule sebrat.

Tradiční medicína využívá šupiny luskouna jako lék na všechno, podobně jako rohy nosorožce. Luskoun je žádaný i pro maso, které je v Asii považováno za delikatesu. I kvůli tomu za posledních klesla celosvětová populace luskounů o devadesát procent. Všech osm druhů luskounů je zařazeno na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN do kategorie ohrožený vyhubením, dva dokonce jako kriticky ohrožené. Přesto je v současnosti luskoun nejvíce pašovaným zvířetem na světě. Jejich ochraně se přitom angažuje i Zoo Praha.