Letošní meteorický roj Kvandrantidy dosahuje svého vrcholu v noci ze 3. na 4. ledna 2023, přesně ve 4:40 SEČ. Padající hvězdy navíc na noční obloze navíc provází zářivý Měsíc. Blížící se úplněk, který má termín 7. ledna, sice pozorování meteorů na jedné straně narušuje, na druhé straně noční obloze dodává neodolatelné magické kouzlo.
Padají hvězdy: Vzhůru do pozorování
Měsíc ve fázi asi dva dny před úplňkem zapadá v brzkých ranních hodinách. Pozorování padajících hvězd zdánlivě vylétajících ze souhvězdí Pastýře, zasazeného vysoko nad severním obzorem, tak nebude bránit. Asi od páté hodiny ranní do úsvitu (asi v 6 hodin) je tak možné meteory pozorovat na bezměsíčné obloze. Frekvence, se kterou se Kvandrantidy objevují je úctyhodná, průměrně jde až o 120 meteorů za hodinu. Jsou však typické také svojí proměnlivostí.
Do atmosféry Kvadrantidy vstupují rychlostí asi 41 kilometrů za vteřinu. Jde o drobné částečky asteroidu, nikoli komety, jak je tomu u většiny ostatních meteorických rojů. Stejně jako Geminidy by měly mít lednové létavice původ ve skalním tělesu. Jejich zdroj identifikoval astronom Peter Jenniskens jako asteroid 2003 EH1, klasifikovaný jako blízkozemní objekt skupiny Amor. Asteroid byl objeven 6. března 2003 astronomy z programu LONEOS na stanici Anderson Mesa poblíž Flagstaffu v Arizoně v USA.
Létavice zářící v zaniklém souhvězdí
Označení Kvadrantidy odkazuje na radiant, tedy místo, odkud meteory zdánlivě vylétají. Jde o již neexistující souhvězdí Zedního kvadrantu, které bylo zrušeno v roce 1922. Nacházelo se na pomezí Pastýře a Draka, jen kousek východně za ojí Velkého vozu. Právě tady se tradičně na začátku roku meteory objevují, ale nebude tomu tak vždy. Astronom Petr Horálek upozornil na to, že přibližně za tisíc let Kvadrantidy zmizí. Vlivem gravitace Jupiteru se totiž proud meteorického roje od Země pomalu vzdaluje.