Staré odrůdy: kdoule, kdouloň

Kdouloň s plody nazývanými kdoule patří k těm nejstarším kulturním rostlinám. U nás se řadí mezi staré odrůdy nebo netradiční ovoce.

Kdoule upoutají zářivou barvou, hrbolatým povrchem a především závratnou citrusovou vůní. Tyto plody se však nehodí pro přímou konzumaci. Už jenom pro svoji silnou vůni stojí za pozornost. A jíst se dají po tepelné úpravě.

Pojďme si tento polozapomenutý strom připomenout. Není zajímavý jen pro své ovoce…

Strom štěstí  · Pěstování  · Kdoule · Jak zpracovat kdoule?

 

Strom štěstí a zdroj životní síly

---

Kdouloň obecná, nazývaná také kdouloň podlouhlá (Cydonia oblonga), je jediným zástupcem rodu kdouloň. Pochází ze střední Asie a Arabského poloostrova, později se rozšířila do Persie, Malé Asie a také do Evropy. Obrovské plantáže kdouloní se nacházely v blízkosti krétského města Cydon, odtud také pochází latinský název rostliny Cydonia.

V Řecku byla kdouloň považována za strom štěstí, lásky a plodnosti. Její uctívání přebrali i Římané, kteří strom spojovali s bohyněmi Venuší a Afroditou.

Kdouloň v historii zaznamenala velkou oblibu nejenom pro svůj vzhled, ale také plody. Údajně i slavný Nostradamus si kdoule oblíbil a doporučoval je jako zdroj životní síly.

Kdouloň není kdoulovec

Pozor na záměnu. Kdouloň se často mylně nazývá kdoulovec, ač jde o úplně jiný rostlinný druh.  Kdoulovec se pěstuje zejména jako okrasný keř. I plody kdoulovce jsou po tepelné úpravě jedlé malvice, ale neříká se jim kdoule.

Jak vypadá kdouloň?

Kdouloň (Cydonia oblonga) představuje menší ovocný strom nebo keř. Zpravidla dorůstá do výšky 3 – 6 metrů a dá se poznat takřka okamžitě, protože mívá rozložitou, nepravidelnou kulovitou korunu. Neroste bujně, tvoří jen krátké přírůstky.

Atraktivní vzhled doplňují i tmavě zelené listy, které podzim barví do výrazné žluté barvy. Mohou mít různý tvar i velikost.

Pěstování kdouloně

---

Je to teplomilný strom, kterému se bude dařit pouze v teplejších oblastech Česka. Na jižní Moravě se řadí mezi krajové odrůdy, daří se mu i ve středních Čechách.

Kdouloň bude prospívat na chráněném místě s dostatkem světla. Svědčí jí lehčí hlinitopísčitá, spíš kyselejší půda s dostatkem živin. Její výhodou je odolnost vůči klasickým chorobám ovocných stromů. Kvůli této odolnosti se u nás kdouloň uplatňuje i jako podnož pod jiné ovocné stromy, zejména hrušně.

Květy kdouloně jsou nezvykle velké, bílé nebo růžové, s příjemnou vůní. Také kvůli těmto květům se kdouloň často pěstuje jak okrasný strom. Květy se objevují později, a proto zpravidla nehrozí vymrznutí. Také plody, kterými jsou kulovité malvice, dozrávají později, během září až října. Vyzrálé plody jsou sytě žluté, odstíny plodů jednotlivých stromů mohou být různé. Jsou typické svoji intenzivní vůní. Běžně se nazývají kdoule.

Strom vyniká vysokou plodností. Začíná plodit třetím až čtvrtým rokem po výsadbě, plné plodnosti dosahuje zpravidla asi 10 let po vysázení. Životnost stromu od příchodu do plodnosti může být až 40 let.

Kdoule – mimořádně voňavé plody

---

Kdoule jsou silně aromatické plody. Nejsou vhodné pro přímou konzumaci. Chutnají příliš trpce a mohly by podráždit žaludek. Konzumují se až po tepelné úpravě. Chuť kdoulí připomíná kombinaci jablek a hrušek, vždy nesou intenzivní vůni připomínající citrusy. Tvar závisí na konkrétní odrůdě, může být podobný jablkům i hruškám.

U nás se nejčastěji pěstují dvě základní formy:

• Cydonia oblonga Mill. subsp. maliformis – plodí kdoule kulovitého tvaru připomínající jablka. Mají velmi tvrdou dužinu.
• Cydonia oblonga Mill. subsp. pyriformis – plodí kdoule hruškovitého tvaru s měkčí dužinou.

Plody plné zdraví

Kdoule jsou zdrojem vitamínu C, také vitamínů skupiny B a celé řady minerálních látek (železo, zinek, draslík, vápník aj.). Díky svému složení jsou užitečné pro činnost zažívacího ústrojí.

Obsahují vysoký podíl pektinu, takže se skvěle hodí na marmelády, džemy a želé. Budou chutnat i jako kompot – buď jednodruhový, anebo v kombinaci s jinými druhy ovoce.

Jak zpracovat kdoule?

---

Sytě žluté plody pokrývá vrstva drobných chloupků, vždy je proto třeba je důkladně omýt. Pro další zpracování odstraníme jadřince, pokud mají plody tužší slupku, odstraníme i tu. Pak je povaříme. Vařením kdoule změknou a dají se jíst.

Horká vařená kdoule se podává se smetanou jako lahodný ovocný dezert. Kdoule se dají také péct podobně jako jablka.

Pravá marmeláda

Když rozmixujeme vařené kdoule s cukrem, vznikne výživná přesnídávka nebo hustá marmeláda. Málokdo ví, že slovo marmeláda má původ v portugalštině. Odkazuje na portugalskou specialitu, kterou jsou právě pečené kdoule.

Zajímají vás recepty?

Nás zaujaly například tyto:

• Václav Větvička vypráví o kdoulích a kdoulové marmeládě
• Opomíjené kdoule. Zkuste 5 receptů z netradičního ovoce
• Marmeláda z kdoulí a pomerančové želé
• Pyré z mišpule a kdoule, kdoulový kompot
• Antidepresivní kdoulové smoothie
• Sladká kdoule na lžičku (tradiční řecký recept)

A jeden video recept na závěr:

TIP OD KOCOURA – kdoule jako přírodní osvěžovač vzduchu

Pokud máte jednu kdouli a nevíte co s ní, dejte ji do šatníku.

Čerstvé kdoule se sice nedají jíst, ale fungují jako skvělý osvěžovač vzduchu. Decentně provoní prádlo a ještě odpuzují moly. Pozor – nedávejte kdoule přímo k prádlu, aby dlouho vydržely, potřebují kolem sebe vzduch.

Kdoule můžete také nakrájet na tenká kolečka, usušit a využít je jako voňavou dekoraci. Nejenže funguje jako přírodní osvěžovač vzduchu, navíc vydrží opravdu dlouho. Jen tak se nezkazí.

CHCETE VĚDĚT VÍC?

Zajímá vás zahrada a zahradničení? Mnoho užitečných informací a tipů obsahují praktické knihy o zahradě, dokonce i o BIO zahradě, pěstování bez chemie, v souladu s přírodou. Podívejte se na nabídku knihkupectví KOSMAS či jiného knihupectví…

_reklama