24. červen: Svátek Jana Křtitele

Svátek Jana Křtitele vychází z oslav letního slunovratu, ovšem má pevný termín 24. června, několik dnů po termínu letního slunovratu. Svatojánské svátky spojují křesťanskou tradici a rituály pohanských kultur. Ke svátku se váže mnoho lidových zvyků a rituály spojené s vodou a ohněm. Oslavuje se také příroda, zeleň, byliny, konkrétně svatojánské byliny.

Přestože lidové zvyky a rituály mísí prvky různých kultur, je Svátek Jana Křtitele naplněný také bohatou křesťanskou symbolikou. Jan Křtitel je kromě Panny Marie jediný světec, jehož narození se v liturgii slaví.

Úvodní foto: Pixabay.com

Svatojánská postýlka

Svátek Jana Křtitele se připomíná již od 5. století. Jan Křtitel se narodil přesně půl roku před Kristem. Svátek Jana Křtitele má termín přesně 6 měsíců před Vánocemi, dříve se také považoval za „druhé Vánoce.“

Tak jako o Vánocích děti čekají Ježíška, čekaly dříve svatého Jana Křtitele. Pod stolem pro něho chystaly postýlku, stlaly ji mateřídouškou a jinými bylinami, povlékaly do bílého povlečení. Na postýlku pokládaly svaté obrázky, obrázek Svatého Jana Křtitele nemohl chybět. Děti věřily, že svatý Jan si v této postýlce o svatojánské noci odpočine. Ráno také našly postýlku pomačkanou a pod obrázky peníz, odměnu svatého Jana za nocleh. Podobně jako vánoční dárky i pomačkání postýlky a peníz tehdy za Jana pro děti chystali rodiče.

Kdo byl Jan Křtitel?

Jan Křtitel byl prorok. Ježíš ho považoval za největšího ze všech proroků. Podle Nového zákona se narodil sestřenici Panny Marie Alžbětě a knězi Zachariášovi. Narození syna rodičům zvěstoval anděl. I Jan se stal poslem zpráv o Božím království, kterým měl připravit lid na příchod Mesiáše. Sám se považoval za „hlas volajícího na poušti.“

Část života prožil jako poustevník, živil se medem divokých včel, kořínky rostlin a kobylkami. Hlásal význam očištění se od hříchů. Jeho očista využívala element vody. Prováděl ji rituálně omýváním v řece Jordán. Tam také pokřtil Ježíše Krista.

V jednom ze svých kázání se Jan Křtitel dotkl Herodias, manželky krále Galileje Héroda Antipu. Ten totiž kvůli nové ženě zapudil svoji manželku Phasaelis, navíc se oženil s ženou svého bratra. Herodias měla téměř dospělou dceru Salomé. Přestože Hérodes drzého proroka jenom uvěznil a údajně mu projevoval i sympatie, Herodias se postarala o jeho zkázu prostřednictvím své dcery. Právě Salome krále svým tancem okouzlila natolik, že jí slíbil splnit jakékoliv přání. Salome si pod vlivem své matky přála hlavu Jana Křtitele. A tak byl kvůli ženské intrice Jan Křtitel sťat.

Patron sedláků, vinařů nebo domácích zvířat

Dodnes je Jan Křtitel patronem křtu, ale také řeholního života, karmelitánů a maltézských rytířů, také sedláků, zedníků, tesařů a hudebníků. Za svého patrona ho považují i vinaři, Jan Křtitel je také ochráncem vinné révy, ovcí a dalších domácích zvířat. Má chránit stavení před krupobitím, člověka před závratím, bolestem hlavy a strachu.

Ochrana a požehnání Jana Křtitele

Jan Křtitel je patronem Burgundska, Provence, Malty a Florencie. V Česku je v počtu zasvěcených míst příslušejících světcům na šestém místě. Svatému Janu Křtiteli jsou v Česku zasvěceny téměř tři stovky kostelů a kaplí. Nejpamátnějším místem spojeným s Janem Křtitelem je Svatý Jan pod Skálou, původní benediktinský klášter a stejnojmenná obec. Pojí se s působením nejstaršího českého poustevníka Ivana. Tomu se měl svatý Jan zjevit a darovat mu kříž jako ochranu proti zlým duchům. To také připomíná obraz barokního malíře Jana Jiřího Heintsche pro tamní svatojánský kostel.

Poustevník Ivan měl obývat Jeskyni, která byla v 17. století upravena jako sakrální prostor a propojena s místním kostelem. Vzniklo tak zajímavý propojení kostela, kláštera a kaple vytesané ve skále. Součástí tohoto místa je také svatoivanská studánka s pramenem, který má mít léčivé účinky.

Jméno svatého Jana náleží i k pražským památkám. Na Malé Straně v Říční ulici stojí kostel svatého Jana Křtitele na prádle ve stylu burgundské gotiky. Na konci 18. století byl totiž s reformami císaře Josefa II. přeměněn na prádelnu. Přímo na Karlově mostě má Jan Křtitel svoji sochu. Pochází z poloviny 19. století a jejím autorem je sochař Josef Max. Svatý Jan Křtitel na Karlově mostě v jedné ruce drží kříž a druhou žehná kolemjdoucím.