PROSINEC
Poslední měsíc roku se tradičně nese ve znamení adventu, advent přitom může v některých letech startovat již v listopadu tak, jako v roce 2020. Prosinec přináší Vánoce, nejkrásnější svátky v roce, také zimní slunovrat a celou řadu dalších kouzelných tradic a svátků.
Přestože se Vánoce slaví až v poslední třetině měsíce, advent, celý prosinec představuje přípravu na Vánoce, Štědrý den a vánoční svátky. Nejde však jen o všudypřítomná světýlka, vánoční dekorace, tradiční výzdobu, vánoční trhy, vánoční strom, dárky, hodování, a s tím související shon. Naopak, smyslem adventního času je ztišení, klid a rozjímání. Tradice odkazují také na půst, očistu a úklid, odrážejí i přírodu, které v tento čas vládne spánek.
Kalendář – Tradice – Advent – Významné dny a svátky – Pranostiky
Dvanáctý měsíc kalendáře
Prosinec je dvanáctým měsícem gregoriánského kalendáře, měsícem posledním. V římském kalendáři byl měsícem desátým, odtud pochází označení měsíce december, z latinského „decem“, v překladu deset. Český název měsíce bývá spojován se staročeským slovem prosiněti, tedy problesknout, projasnit. Přestože jde o období pevné vlády zimy, Slunce občas mezi zimními mraky opravdu prosvítá a projasňuje krátké zimní dny. Nebe však slunečními paprsky probleskne v prosinci opravdu jen zřídka, většinou je šedivé či modravé, staročesky siné. Označení prosinec, vycházející ze slova siný, poukazuje na barvu zimní oblohy. Ovšem těch možných významů se s prosincem pojí mnohem víc. Navíc, naši předkové prosinec nazývali také vlčenec, měsíc vlků.
Lidové vysvětlení názvu prosinec se váže na slovo prase, protože měsíc je tradičním časem zabíjaček, přestože křesťanské a další tradice nabádají k půstu. Mají to být přitom právě tradice, které stojí za označením prosinec. To je totiž s nejvyšší pravděpodobností, přes mnohé další významy a velké nejasnosti, odvozeno od slova prosit. Sloveso se dříve užívalo i ve významu vánoční koledování. Avšak prosinec se pojí i s prosbami jako takovými. Židé například prosí, aby přišel Spasitel světa a s ním i nová éra. Nová éra, nový rok ostatně přichází i bez toho. Kalendář je v tomto naprosto pevný.
Prosinec má 31 dnů a začíná stejným dnem jako září. Již začátek prosince přináší svátek svaté Barbory (4. prosince), několik dní poté se slaví Mikuláš (6. prosince). Ještě než přijde na řadu 24. prosinec a Štědrý den, 25. prosinec a Boží hod vánoční, je tu svátek svaté Lucie (13. prosinec). Po Štědrém dnu, Štědrém večeru, noci a Božím hodu vánočním, kterému se říká také 1. svátek vánoční následuje 26. prosince 2. svátek vánoční, svátek svatého Štěpána. Nakonec se ke slovu dostává Silvestr, kterému náleží poslední den v roce, spojený s bujarými oslavami roku nového.
Tradice
Prosinec, potažmo advent má hned několik výrazných symbolů. Je to adventní věnec se čtyřmi svíčkami, ale třeba i adventní kalendář nebo čarovné jmelí, magická i léčivá rostlina. Pokud jde o rostliny, pojí se s prosincem i barborka, větvička ze třešně, višně či jiného stromu ve váze. Větvička utržená na svátek svaté Barbory, tedy 4. prosince zpravidla do Vánoc doma vykvete. Podobně může jako barborka posloužit také mandloň, jabloň, kdoulovec, kalina nebo zlatý déšť.
Tradiční zimní krajina je bílá, symbolem prosince a zimního období je tak více než rozkvetlá větvička sníh a mrazivé květy jinovatky. Přesto či právě proto k tomuto období patří i všemožné způsoby, jak se zahřát. Patří k němu vůně jehličí, stejně jako purpury, vonného koření, skořice, vanilky a cukroví, která se line z vyhřáté trouby. Oheň ostatně k prosinci patří stejně jako sníh. Keltové kdysi pálili ohně, aby je chránili před temnými silami. Dodnes se v období adventu zapalují svíčky, nejenom na adventním věnci. Křesťané světlo svíček spojují s příchodem Krista.
Ochrannou a obřadní funkci mělo původně i vánoční cukroví, pohané i cukroví využívali v rámci oslav slunovratu. Dodnes je pečení cukroví, ale i vánočky nebo perníčků součástí rodinných rituálů, často v doprovodu vánočních písní a vánočních pohádek.
O vánoční atmosféru se starají adventní trhy s vůní svařeného vína a dalších dobrot, často s podkresem v podobě vánočních písní a tradičních vánočních koled. Vánoční trhům vévodí vánoční strom a často je zdobí i historické betlémy. Vánoční ozdoby a dekorace zkrášlují nejenom trhy, ale celá města i domy.
Advent
Advent tak čtyři týdny, každý týden završuje neděle – železná, bronzová, stříbrná a zlatá neděle. Původně byl advent časem rozjímání. Na zábavu nebylo místo, až na pozoruhodné průvody masek, které dle místních tradic měly vždy i nějaký význam. V současnosti je nejznámější průvod čerta, anděla a Mikuláše, dříve to však byli i barborky nebo lucinky na svátek svaté Lucie. V období adventu se dodržoval také půst, nejedlo se maso s výjimkou ryb, právě odtud také nejspíš vychází menu štědrovečerní tabule, které vévodí smažený kapr. Adventní půst končil s východem první hvězdy na Štědrý den.
Samotné slovo advent pochází z latinského slova „adventus“ ve významu příchod. Jde o příchod Spasitele, narození Ježíše Krista. Ve středověku se však oslavovala i Panna Marie, na popud Karla IV. Se v adventním čase konaly každé ráno tzv. rotáty – liturgicko hudební mariánské mše svaté. Název rotáty je přitom odvozen od vstupního zpěvu (Introitus) čtvrté neděle adventní, který začíná slovy: „Rorate coeli desuper“ (Rosu dejte, nebesa). Rotáty se v mnoha farnostech konají dodnes. Kostely se v adventním čase zdobí fialovou barvou, barvou adventu, která se o stříbrné neděli mění na růžovou. Přestože se v moderním adventu ustupuje od tradic ve formě půstu a střídmosti, stále se s ním pojí skutky milosrdenství, dobročinnost a charita, typicky jako adventní koncerty.
Významné dny a svátky
- 2. prosinec Světový den počítačové gramotnosti, svátek má Blanka, Bibiana, Vivien
- 4. prosinec Svátek svaté Barbory
- 6. prosinec Svátek má Mikuláš
- 10. prosinec Den lidských práv, svátek má Julie
- 11. prosinec Světový den dětství, také Mezinárodní den hor, svátek má Dana a Danuše
- 13. prosinec Svátek svaté Lucie
- 16. prosinec: svátek má Albína
- 20. prosinec Mezinárodní den lidské solidarity, svátek má Dagmar a Dáša
- 21.(22.) prosinec Zimní slunovrat, začíná astronomická zima
- 24. prosinec Vánoce, Štědrý den
- 25.prosinec Vánoce, 1. svátek vánoční
- 26. prosinec Vánoce, 2. svátek vánoční, svátek svatého Štěpána
- 28. prosinec Svátek Mláďátek, svátek má Bohumila
- 29. prosinec Mezinárodní den biologické rozmanitosti, svátek má Judita
- 31. prosinec Silvestr, konec kalendářního roku
Pranostiky na prosinec
- Když prosinec bystří, po Vánocích jiskří.
- Prosinec naleje a leden zavěje.
- Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.
- Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
- Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
- Chodí-li se v adventu bez kožicha, bude se v postě jistě nosit.
- O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
- Na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
- Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
- O svaté Albíně schovej se do síně.
- Do vánoc není ani hladu, ani zimy.
- Lepší vánoce třeskuté než tekuté.
- Na vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.
- Temná vánoční noc přinese světlé stodoly.
- Tmavým vánocům a přátelskému koláči nikdy se neraduj!
- Jasné vánoce, hojnost vína a ovoce.
- O vánocích obloha čistá a hvězdná, bude úrodný rok.
- Vánoce v jeteli, letnice ve sněhu.
- Jsou-li vrby o vánocích plny rampouchů, bývají o velikonocích plny kočiček.
- Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.
- Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
Autor: / 2020/12/03