Letní slunovrat nastává ve chvíli, kdy Slunce na své astronomické dráze dosáhne nejsevernějšího bodu, vstupuje do znamení raka. Severní polokoule je v tento okamžik přikloněna ke Slunci tak, že víc už to nejde. Slunce také v tento den v poledne vystupuje na obloze nejvýše.
Letní slunovrat otevírá astronomické léto, ale současně se od jeho termínu začínají zkracovat dny. Jde také o termín, kdy je nejdelší den a nejkratší noc.
Den letního slunovratu
V roce 2020 nastává slunovrat 20. června ve 23:43 hodin středoevropského času. V roce 2021 připadá letní slunovrat na 21. června 5:33 hodin. Termín letního (i zimního) slunovratu je opačný pro severní a jižní polokouli. Na severní polokouli nastává letní slunovrat, první letní den a astronomické léto obvykle 20. června nebo 21. června. Jsou však i výjimky.
V roce 1975 letní slunovrat připadal na termín 22. června, další nastane 22. června 2203. V roce 2488 zase připadne letní slunovrat na 19. června.
Termíny letního slunovratu
- 20.6. 2020 v 23:44 hodin
- 21.6. 2021 v 05:33 hodin
- 21.6. 2022 v 11:14 hodin
- 21.6. 2023 v 16:58 hodin
- 20.6. 2024 v 22:51 hodin
- 21.6. 2025 v 04:43 hodin
Oslavy letního slunovratu
Letní slunovrat se slaví v mnoha kulturách jako začátek léta, příchod tepla, života a sklizně. Obecně se spojuje ze Sluncem, životní energií, také plodností a mláďaty. Severní národy slunovratu přikládaly větší význam než národy na jihu. Tam, kde mají Slunce po celý rok dostatek, příchod léta tolik neocení. Čím severněji, tím větší oslavy letního slunovratu.
V některých severských zemích dodnes stavějí májky a své domy zdobí květy. Oslavy využívají oheň, který symbolizuje Slunce, ale i vodu jako zdroj života a předpoklad dobré úrody. Elementy ohně a vody se spojují, vyzdvihuje se jejich síla i očistné účinky.
Keltové letní slunovrat věnovali slunečnímu bohu Mabonu. Měl se zrodit o zimním slunovratu, v den jarní rovnodennosti porazil temnotu a v období letního slunovratu se Mabon dostal na vrchol své vlády. Dodnes keltské tradice připomíná anglický Stonehenge, kde probíhají asi nejznámější oslavy letního slunovratu. Svátek inspiroval také Larry Harveyho, zakladatele proslulého alternativního festivalu Burning Man (v překladu „Hořící muž“).
Slované letní slunovrat přisoudili bohu, resp. bohyni Kupala. Symbolickou květinou svátku byl černýš hajní, který měl být součástí věnce Kupaly. Zvláštní parazitická, mírně jedovatá rostlina má květ ve dvou barvách – žluté a modré. Květ černýše hajního tak poukazoval na spojení vody a ohně.
Svatojánské svátky
S příchodem křesťanství Slované slunovrat spojili se svátkem Jana Křtitele (rusky Ivan Kupala). Svatojánské svátky bývají plné květů a ozdobené zelení. Nechybí oheň, ale využívá se i voda. Zdobí se studánky, pletou věnce, aby se posílaly po vodě. V noci se pak sbírá svatojánské kvítí, léčivé bylinky, kterým je přisuzována magická moc. Svatojánská noc také láká k hledání kvetoucího kapradí. Ten, kdo ho najde, se může stát neviditelným. Kvetoucí kapradí navíc přináší schopnost věštit budoucnost nebo rozumět řeči zvířat a stromů. Štastný nálezce kapradí bude údajně šťastný až do konce života.