BŘEZEN
Březen je čas, kdy odchází zima a přichází jaro. Konečně jsme se dočkali! Jaro je tady, oficiálně sice začíná až ve třetí třetině března, už s příchodem prvních březnových dnů je však ve vzduchu.
Počasí je sice ještě proměnlivé, to se zima nechce vzdát své vlády jen tak lehce. Termín jarního slunovratu je však nezvratný, připadá právě na březen. Jaro se hlásí o slovo, má podobu švitoření ptáků, které se nedá nepostřehnout. První stěhovaví ptáci, vlaštovky, husy nebo čápi, se také vracejí z teplých krajin. Zpět na sever zase odlétají vrány, proto se také březnový úplněk označuje jako vraní. Březen rozehrává hru barev, zelené jarní bylinky jako medvědí česnek doplňují první jarní kvítky, sněženky, bledule, krokusy, sasanky, zářivě modré podléšky a bylinky jako prvosenka jarní, sedmikráska, plicník, podběl nebo popenec.
Kalendář – Znamení zvěrokruhu – Tradice – Významné dny a svátky – Pranostiky
Třetí měsíc kalendáře
V římském kalendáři právě březen a počátek jara začíná nový rok, zatímco v gregoriánském kalendáři je březen již třetím měsícem. Židovský kalendář březen zpravidla spojuje s měsíci adar a nisan.
Český název měsíce odkazuje na březost samic zvířat, která je pro toto období typická. Existuje však také další výklad, který hovoří o rašení bříz. Anglický název March a názvy v dalších jazycích vycházejí z latinského pojmu Martius. Pojí se se jménem mytologického boha Marta, boha vála a zemědělství. Po zimě totiž zažínal nejenom zemědělský rok, ale i období vhodné pro vedení bojů. Proto se také v březnu scházeli bojeschopní Římané tradičně za hradbami Říma, na Martově poli.
Březnový kalendář
Březen má 31 dnů. Začíná ve stejný den v týdnu jako listopad. Pokud jde o nepřestupný rok, začátek března připadá také na stejný den jako začátek února.
V březnu začíná jaro, na severní polokouli nastává jarní rovnodennost. Mezi 19. a 21. březnem Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník, přechází tak z jižní polokoule na severní. Tím začíná astronomické jaro a končí astronomická zima. Na severním pólu poprvé v roce vychází Slunce, končí polární noc a začíná polární den. Na jižním pólu je to přesně opačně. Na březnové dny mohou vycházet i Velikonoce, svátky jara, Velký pátek a Velikonoční pondělí představují státní svátky. Termín Velikonoc se odvozuje od prvního jarního úplňku, připadají na následující neděli. V některém roce tak Velikonoce slavíme až v dubnu.
Hned na začátku měsíce se navíc slaví Mezinárodní den žen, na konci března, konkrétně 28. si zase připomínáme Den narození Jana Ámose Komenského. Březen je známý také jako Měsíc knihy, na počest slovenského popularizátora knih Mateja Hrebendy, který se narodil 10. března 1796. V novém tisíciletí je březen vnímán také jako měsíc internetu.
Znamení zvěrokruhu
Dle astrologie náleží březen k vodnímu znamení Ryby s vládou planety Neptun. Ryby jsou proměnlivé, nápomocné a empatické znamení, kterému nechybí kreativita. Tyto vlastnosti propůjčují i období, ke kterému se pojí. Jsou nesobecké a nadmíru citlivé. Přispívají obecnému blahu a komunitě. Ve třetí třetině měsíce se však Slunce posouvá do ohnivého znamení Beran, kterému vládne planeta Mars. Beran je bojovník zaměřený na sebe a své cíle. Nechybí mu energie a síla pro naplnění svých vizí, ani spontánnost či dětská radost ze života. Příroda je v plné síle, život je v březnu v plném rozpuku, což dle astrologie dokonale odpovídá energickému a inspirativnímu znamení Berana.
Tradice
Březnové tradice oslavují jaro a nový život. Vážou se na den jarní rovnodennosti a období kolem tohoto termínu. Staří Keltové jaro spojovali se bohem Slunce, na něho také odkazují bochánky podobné mazancům s křížovým zářezem. Slované s jarem uctívali boha plodnosti Jarovíta, typického svým zlatým štítem, připodobňujícím sluneční kotouč.
Křesťané jarní rovnodennost překryly svátky Ježíšova ukřižování a zmrtvýchvstání. Dnešní Velikonoce se však spíše vracejí k přírodním tradicím. Završují čtyřicetidenní půst, který započala Popeleční středa. Březen je tak stále dobou půstu, proto se také březnový úplněk označuje jako postní. Říká se mu však také úplněk mízy, cukrový nebo červí úplněk, protože v roztáté půdě se objevují stopy červů, tedy žížal. Březnový úplněk se pojí se začátkem jara a koncem zimy. To symbolizuje i vraní krákání, odtud také pochází termín vraní úplněk.
Významné dny a svátky
| 3. března | Světový den divoké přírody | svátek má Kamil |
| 8. března | Mezinárodní den žen, Světový den ledvin | svátek má Gabriela |
| 11. března | Evropský den mozku | svátek má Anděla |
| 14. března | Den pí | svátek má Rút, Matylda |
| 17. března | Den svatého Patrika | svátek má Vlastimil, Vlastimila |
| 20. března | Světový den divadla pro děti a mládež, Světový den štěstí, Světový den vrabců | svátek má Světlana, Roxana |
| 21. března | Mezinárodní den zdravého spánku, Světový den poezie, Mezinárodní den loutkového divadla, Mezinárodní den lesů, Světový den zeměměřičů | svátek má Radek, Radko |
| 22. března | Světový den vody, Světový den mimů | svátek má Leona |
| 23. března | Světový den meteorologie | svátek má Ivona, Alfons |
| 24. března | Den Horské služby v ČR | svátek má Gabriel |
| 26. března | Světový den boje proti epilepsii (Purple Day) | svátek má Emanuel |
| 27. března | Světový den divadla | svátek má Dita, Malvína, Rupert |
| 28. března | Den učitelů v ČR | svátek má Soňa |
Pranostiky na březen
Pranostiky na březen se týkají především počasí, které je typicky proměnlivé. Březnové slunce již sice umí zahřát, ale stále příjemné počasí stále v některých dnech střídají i nepříjemně nízké teploty, mráz a sníh. Ne nadarmo se říká, že březnové slunce od nohou studí, anebo: Březen, za kamna vlezem.
- Březnové slunce od nohou studí.
- Březen, za kamna vlezem. (Březen, za pec si vlezem.)
- Na svatého Řehoře líný sedlák, který neoře.
- Březnové mrazy nikdy neschází.
- Březen se umí pousmát, ale také důkladně zamračit.
Autor: / 2021/03/14