KALENDÁŘ
Ať chceme nebo ne, čas je neúprosný. Den střídá noc, každé nové ráno přerůstá v poledně, odpoledne, večer… a zase je tu noc. Den za dnem plyne jako voda. Měsíc nahrazuje měsíc další. Nový rok a lednový mráz přináší ledy, které v únoru tají, po staročesku se unořují. Sotva vyraší břízy v březnu, už v dubnu raší duby. V květnu vše vykvétá, aby se v červnu začervenalo a v červenci se v plodech objevili červci. V srpnu se žne, také srpem, v září se sklízejí zářivé plody, ale ke slovu se dostávají zvířata v říji, která vrcholí v říjnu. A jen co v listopadu spadne listí, už je tu advent, prosinec se svými vánočními svátky a koledníky, kteří koledují, původně staročesky prosí.
Do temných dnů začínají v prosinci mezi mraky probleskovat, staročesky prosinět, první paprsky slunce, ale obloha je stále šedivě modrá, staročesky siná. Ještě pořád vládne zima, před námi je nový rok, leden a jeho ledy, než v březnu přijde jaro, ještě je tu únor. Květen, červen a už se těšíme z léta. Než se stačíme řádně rozehřát, už nás chladí závan podzimu a blížící se zima. A už se zase těšíme na příchod jara.
Měsíc na obloze ubývá a jen to dosáhne do fáze novoluní, začíná přibývat aby nastal další magický úplněk. A tak pořád dokola, měsíc za měsícem, úplněk za úplňkem. Měsíc se neúnavně otáčí kolem Země a Země zase neustále putuje na své cestě kolem Slunce. Jen si stačíme povzdechnout, už je tu další rok. Jenže není rok jako rok. Známe hvězdný rok, tedy dobu, ze kterou Země oběhne Slunce. Je to 365 dnů, 6 hodin a 9 sekund. Kolem Slunce však obíhají další planety, které mají planetární rok odlišný od toho hvězdného. Astronomové definují i světelný rok, což je vzdálenost, kterou za čas jednoho roku urazí světelný paprsek. S rychlostí světla 1 079 252 848,8 km/h je to 9 460 miliard kilometrů. A pak je tu také rok hospodářský, fiskální nebo školní.
Kalendář tu není od počátku věků
Přestože ho bereme za samozřejmost, kalendář jako takový existuje pouze od roku 1582, tedy ten evropský, gregoriánský, aktuálně celosvětově uznaný systém pro počítání času. Předchozí juliánský kalendář se totiž předcházel, měl oproti skutečnosti více o 11 minut a 14 vteřin, každých 128 let šlo o jeden den navíc. Den jarní rovnodennosti tak byl v kalendáři mnohem později než v přírodě. To byl problém zejména pro stanovení termínu Velikonoc, nejvýznamnějšího křesťanského svátku. A tak papež Řehoř XIII. nechal vypočítat nový kalendář s přestupným rokem. A přeskočil v něm hned deset dnů, po 5. říjnu 1582 následoval hned 15. říjen. Gregoriánský kalendář od té doby používáme dodnes, ovšem v takovém Rusku ho přijali až v roce 1917, po Velké říjnové socialistické revoluci. To vysvětluje, proč se říjnová revoluce připomíná v listopadu.
Nový rok, který přináší i nové kalendáře, v Evropě píšeme 1. ledna. Jenže v Asii to mají jinak, čínský nový rok zde začíná později. Vždy se přitom váže k jednomu z pěti elementů a ke konkrétnímu znamení čínského horoskopu, jednomu ze dvanácti zvířat. Tzv. lunární kalendář, který se pojí se zvířecími znameními čínského horoskopu se tak počítá v dvanáctiletých cyklech. Rok 2020 náleží znamení krysy, která je prvním ze dvanácti čínských znamení. Rok 2020 v lunárním kalendáři tedy otevírá nový dvanáctiletý cyklus.
Autor: / 2019/10/02