Houbová sezóna se letos vskutku vydařila. Ačkoliv se dá na houby narazit téměř kdekoliv, pro zaručený úlovek se přece jen může hodit nějaký ten tip. Mapa Českého hydrometeorologického ústavu (CHMU), kterou najdete na webu CHMI.cz, nabízí takové tipy ve všech krajích Česka. Meteorologové logicky pracují s předpovědí počasí, resp. s daty o počasí v posledních dnech. Platí totiž, že houby rostou po dešti, a tak je základem pro tvorbu mapy CHMU výpočet dat o nasycení půdy srážkami v předchozích třiceti dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedmi dní. A výsledek? Pravděpodobnost růstu hub zobrazená v přehledné barevné mapě.
Houby a počasí
Mapa CHMU pomůže najít sezónní, třeba podzimní houby, ale houbařské úlovky slibuje po celý rok – s podmínkou, že vyjde počasí. „Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích (cca 10 dní po nich), které pak následuje příjemně teplé počasí, nikoli však vedro. Od července do září nejhojněji,“ píšou na webu Českého hydrometeorologického ústavu s tím, že klíčovým faktorem pro růst hub je vodní bilance.
Zásadním kritériem pro tvorbu mapy CHMU je hodnota API30 (index předchozích srážek), ta vypovídá o tom, kolik je v půdě vody. Počítá se jako souhrn denních úhrnů srážek za posledních třicet dnů, s klesající vahou směrem do minulosti. Rčení o tom, že houby rostou po dešti meteorologové převedly do indexu API30, čím vyšší hodnota, tím více vody v půdě, tím vyšší šance, že houby rostou. Tím však propočty pro houbaře ještě nekončí Hodnota API30 se násobí koeficientem, který vychází z průměrné teploty v posledních sedmi dnech. Je to logické, čím vyšší teplota, tím více se voda vypařuje a tím méně ji zůstává v půdě. Slovy vědců z CHMU: v nejteplejších měsících je potenciál výparu spadlých srážek výrazně vyšší, to je pro růst hub negativní faktor. Stejný úhrn srážek má z toho důvodu větší užitek pro růst hub například v srpnu než v červnu. V tomto ohledu je podzimní sezóna, typická vlhkostí, ideální.
Podzimní houby
Houbařská sezóna má svůj vrchol zpravidla v měsících září a říjen, samozřejmě dle počasí. Ještě pořád se v lese dají najít hřiby jako hřib hnědý, náš nejhojnější hřib, roste až do začátku prosince. Mezi podzimní houby se řadí i klouzci, klouzek sličný, klouzek obecný nebo klouzek zrnitý a také bedly, čirůvky, penízovky, lišky nebo ryzci.
Typické podzimní houby představují václavky, vedle václavky obecné také václavka smrková, hlíznatá, bezprstenná nebo severská. Václavky reprezentují české medicinální houby, které parazitují na kořenech a kmenech stromů. Zda-li mapa CHMU poslouží i pro sběr václavek už musíte prostě vyzkoušet!