Horory v Česku: Vydejte se na místa strachu

Filmová místa patří k oblíbeným cílům turistů, dokonce i místa hororová. Tak jako se můžete v Americe vydat do parku Seneca Creek, kde se natáčel horor Záhada Blair Witch, můžete se v Česku vydat třeba do Pardubic. Právě Pardubické krematorium se totiž objevilo v kultovním snímku Spalovač mrtvol, který v žebříčku českých hororů obsadil první místo.

Juraj Herz – Spalovač mrtvol – Pardubické krematorium

Po stopách Juraje Herze

Režisér černobílého snímku Spalovač mrtvol z roku 1968 s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli Juraj Herz je nazýván králem českých hororů. Filmový kritik Svatoslav Svoboda v roce 1969 snímek Spalovač mrtvol, podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse, zařadil po boku hororů Hitchcocka. V posluchačském hlasování ankety „Kánon 100“ byl dokonce zvolen nejlepším českým filmem posledních 100 let.

V žebříčku českých hororů dle serveru Kinobox obsadil Herz nejenom první místo, ale se svým dílem Panna a netvor i místo druhé. Devátá příčky navíc patří jeho snímku Deváté srdce.

Spalovač mrtvol v Pardubicích

Spalovač mrtvol je nezaměnitelným filmovým počinem a stejně tak i místo, kde se mrtvoly spalují. Pardubické krematorium, vůbec první krematorium v republice sice trochu připomíná perníkovou chaloupku, avšak stále jde o smuteční síň. Vzniklo také za podpory Společnosti přátel žehu, právě tato společnost figuruje i ve filmu z konce třicátých let dvacátého století. Karel Kopfrkingl je bezproblémovým zaměstnancem krematoria s příkladným životem a také členem Společnosti přátel žehu. Právě ve spolku narazí na fašisty Waltera Reinkeho, aby se i on stal propagátorem čisté rasy. Neváhá „očistit“ smrtí ani členy vlastní rodiny, kde jinde než v krematoriu. Filmové scény se přitom odehrávaly v několika reálných krematoriích, jedním z nich je i Krematorium Pardubice (virtuální prohlídka tady).

Pardubické krematorium

Krematorium postavené podle návrhu architekta Pavla Janáka v letech 1921 až 1923 ve stylu tzv. rondokubismu (obloučkového dekorativismu) je nepřehlédnutelné. Na jižním okraji Pardubic vzbuzuje pozornost již od počátku 19. století Bylo to až pro roce 1919, kdy došlo k zákonnému povolení zpopelnění, do té doby se totiž v našich končinách upalovali jen čarodějnice a zločinci.

Budova ve stylu art deco, prohlášená v roce 2010 národní kulturní památkou, je promyšlená do detailů, to platí i pro interiér s výzdobou, na které se podílel František Kysela. Jak exteriéry, tak interiéry se ve filmu Juraje Herze objevují. Film se v Pardubickém krematoriu také několikrát promítal. Stále se zde konají různé akce spojené s proslulým filmem.

Žádné jiné filmové místo nezískalo v Herzových hororech tolik pozornosti. Filmy se zpravidla natáčely ve studiu, ovšem některá místa lze ve snímcích postřehnout. Panna a netvor přináší záběry umělé jeskyně grotta v pražském parku Grébovka (tehdy ovšem byla značně zdevastovaná) nebo ze zámeckého parku v Mnichově Hradišti s jeho Orlí bránou. Sídlo čaroděje z filmu Deváté srdce má průčelí zámku v Praze Tróji. Zaznamenat se dají i záběry ze zámku Ploskovice nebo Litoměřic. Tajuplnou atmosféru nabízí i znojemské podzemí, které Herz pro film také využil.

Nová mláďata v Zoo Praha se počítají ve stovkách. Jsou mezi nimi i vzácné druhy

Hrůzoptáci seriemy: Nová atrakce v Zoo Olomouc

Bílá lvíčata ze Zoo Hodonín se stěhují do Venezuely

Konečně se ukázali. Vítání luskounů v Zoo Praha