Staré odrůdy: kdoule, kdouloň

Kdouloň s plody nazývanými kdoule patří k těm nejstarším kulturním rostlinám. U nás se řadí mezi staré odrůdy nebo i netradiční ovoce, které sice závratně voní po citrusech, ale bohužel se nehodí pro přímou konzumaci. Už jenom pro svoji silnou vůni však stojí za pozornost a jíst se dají vařené.

Pojďme si tento polozapomenutý strom připomenout, nejenom pro jeho ovoce…

Původ, historie a legendy

Kdouloň obecná, nazývaná také kdouloň podlouhlá (Cydonia oblonga), je jediným zástupcem rodu kdouloň. Pochází ze střední Asie a Arabského poloostrova, později se rozšířila do Persie, Malé Asie a také do Evropy. Obrovské plantáže kdouloní se nacházely v blízkosti krétského města Cydon, odtud také pochází latinský název rostliny Cydonia.

V Řecku byla kdouloň považována za strom štěstí, lásky a plodnosti. Její uctívání přebrali i Římané, kteří strom spojovali s bohyněmi Venuší a Afroditou.

Kdouloň v historii zaznamenala velkou oblibu nejenom pro svůj vzhled, ale také plody. Údajně i slavný Nostradamus si kdoule oblíbil a doporučoval je jako zdroj životní síly.

Pozor – kdouloň není kdoulovec. Kdoulovec je zcela jiná rostlina pěstovaná jako okrasná. I plody kdoulovce jsou malvice, ale neříká se jim kdoule.

Jak vypadá kdouloň?

Kdouloň (Cydonia oblonga) představuje menší ovocný strom nebo keř.

Zpravidla dorůstá do výšky 3 – 6 metrů a dá se poznat takřka okamžitě, protože mívá rozložitou, nepravidelnou kulovitou korunu. Neroste bujně, tvoří jen krátké přírůstky.

Kdouloň je charakteristická také tmavě zelenými listy, podzim je barví do zářivě žluté. Mohou mít různý tvar i velikost.

Je to teplomilný strom, kterému se bude dařit pouze v teplejších oblastech Česka. Na jižní Moravě se řadí mezi krajové odrůdy, daří se jí i ve středních Čechách.

Kdouloni se bude dařit na chráněném místě s dostatkem světla. Svědčí jí lehčí hlinitopísčitá, spíš kyselejší půda s dostatkem živin. Její výhodou je odolnost vůči klasickým chorobám ovocných stromů. Kdouloň se u nás využívá i jako podnož pod jiné ovocné stromy, zejména hrušně.

Květy kdouloně jsou nezvykle velké, bílé nebo růžové, s příjemnou vůní. I kvůli nim se kdouloň často pěstuje jak okrasný strom. Květy se objevují později, a proto zpravidla nehrozí vymrznutí. Také plody, kterými jsou kulovité malvice, však dozrávají později, během září až října.

Kdoule jsou silně aromatické, v různých odstínech žluté. Nejsou vhodné pro přímou konzumaci. Chutnají příliš trpce a mohly by podráždit žaludek. Strom však vyniká vysokou plodností. Začíná plodit třetím až čtvrtým rokem po výsadbě, plné plodnosti dosahuje zpravidla asi 10 let po vysázení. Životnost stromu od příchodu do plodnosti může být až 40 let.

Kdoule – voňavé plody

Žluté plody kdouloně se označují kdoule. Chuť kdoulí připomíná kombinaci jablek a hrušek, vždy nesou intenzivní vůni připomínající citrusy. Tvar závisí na konkrétní odrůdě, může být podobný jablkům i hruškám.

U nás se nejčastěji pěstují dvě základní formy:

  • Cydonia oblonga Mill. subsp. maliformis – plodí kdoule kulovitého tvaru připomínající jablka. Mají velmi tvrdou dužinu.
  • Cydonia oblonga Mill. subsp. pyriformis – plodí kdoule hruškovitého tvaru s měkčí dužinou.

Plody plné zdraví

Kdoule jsou zdrojem vitamínu C, také vitamínů skupiny B a celé řady minerálních látek (železo, zinek, draslík, vápník aj.). Díky svému složení jsou užitečné pro činnost zažívacího ústrojí. Obsahují vysoký podíl pektinu, takže se skvěle hodí na marmelády, džemy a želé. Budou chutnat i jako kompot.

Tip od kocoura

Pokud máte jednu kdouli a nevíte co s ní, dejte ji do šatníku. Čerstvé kdoule se sice nedají jíst, ale fungují jako skvělý osvěžovač vzduchu. Decentně provoní prádlo a ještě odpuzují moly. Pozor – nedávejte kdoule přímo k prádlu, aby dlouho vydržely, potřebují kolem sebe vzduch.
Kdoule můžete také nakrájet na tenká kolečka a využít je jako voňavou dekoraci.
Navíc vydrží opravdu dlouho, jen tak se nezkazí.

Jak zpracovat kdoule?

Sytě žluté plody pokrývá vrstva drobných chloupků, vždy je proto třeba je omýt. Pro další zpracování odstraníme jadřince, pokud mají plody tužší slupku, odstraníme i tu. Pak je povaříme. Vařením kdoule změknou a dají se jíst. Horká vařená kdoule se podává se smetanou jako lahodný ovocný dezert. Kdoule se dají také péct podobně jako jablka.

Když rozmixujeme vařené kdoule s cukrem, vznikne výživná přesnídávka nebo hustá marmeláda. Málokdo ví, že slovo marmeláda má původ v portugalštině. Odkazuje na portugalskou specialitu, kterou jsou právě pečené kdoule.

Zajímají vás recepty?

Nás zaujali například tyto:

A jeden video recept na závěr:

Zdroje a další informace:


© 2016 – 2017 U KOCOURA DOMA Všechna práva vyhrazena. 

Zaslouží si tento článek hodnocení? Stačí jeden klik! Kolik radosti udělá!

Ušlo to.Bylo to fajn, ale...Článek se líbil.Super článek.Super článek, chválím. 2 x, øhodnocení: 5,00
Loading...

 

sdileni3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *